Jedno z témat patřilo diskusi o tom, že volby rozhodují často kauzy a peníze. „...když se naletí na hru se slovy. Když se něco vysloví, tak jako by se to stalo. Když se nad tím zamyslíme, tak politika je ve skutečnosti způsob organizování a dosahování skupinových zájmů. Když si vzpomeneme ještě na to, že byla strana, kterou možná všichni zapomněli, sociální demokracie, to byla významná, důležitá strana, která se svého času stará o otázky, které zajímaly pracující. Prostě ty dělníky. Shodou okolností přesně v tu chvíli, když se přestala starat o tu svoji klientelu, tak zanikla, logicky,“ poznamenal Robejšek.

„Tenhleten způsob i ideologický i zacílený, kde se jasně pojmenovávalo, co chtějí moji voliči a také se ti vůdcové snažili opravdu toho dosáhnout, to bylo zaměněno čistě za to mluvení, za slova, právě proto, že dneska už to je jeden z důvodů, ale docela důležitý, že média, která vypovídají o tom, co se děje, všecky ty kauzy a skandály, jsou kontrolovatelná, už tam není ani stopa nějaké nezávislosti, která by vlastně zajišťovala i to, že když vláda nebo ta která strana udělá něco špatně, tak se to v médiích také diskutuje. A že naopak nedojde k tomu, že se média dají použít k tomu, aby diskreditovala někoho, kdo shodou okolností vůbec nechce nic špatného, naopak, ale právě proto, že chce něco jiného než peníze a než ten systém, který právě funguje, tak je třeba ho zdiskreditovat. To znamená tady ta role mediálního komplexu je úplně klíčová, a to, že díky, nebo v uvozovkách díky, té ekonomizaci všeho média patří těm, které by vlastně měla také kritizovat a kontrolovat. A tím se dostáváme do slepé uličky, pak zase připomínám Vogue a ty ideologické řeči, které potom vlastně, když se na to podíváme, opravdu do důsledků, vedou k tomu, že, a dneska to zažíváme, že nás vlády chtějí zatáhnout do jakéhosi obrazovkového světa, kde se věci dějí vlastně jenom podmíněně, kde se vysloví, ale nikde už po nich nezůstane žádná stopa,“ vysvětloval Robejšek.