„Protiústavnost nemůže být zdůvodněna dobrými úmysly, neboť dobrými úmysly je často dlážděna cesta do pekel. Charita je dobrovolná a tím se odlišuje od státem vymáhaných daní. Zákon však fakticky zavádí povinnost nucené účasti na charitě,“ uvedl senátor Ivo Valenta, který inicioval podání ústavní stížnosti.
Podle Zdeňka Koudelky, který zastupuje senátory u Ústavního soudu, není ústavně konformní ustanovení, které stanoví poskytnutí potravin bezplatně jako zákonnou povinnost jen pro někoho.
„Charitativní organizace sice mohou poskytovat pozitivní činnost klientům sociálních služeb. Může však být více pozitivních činností, například poskytnutí potravin zoologickým zahradám či spolkům, pečujícím o opuštěná zvířata. Pokud tedy chce stát někomu něco dát bezplatně, může to učinit, ale nikoliv tak, že přikáže jednomu, aby danou věc předal druhému, nýbrž tím, že tyto věci nakoupí, zaplatí a pak jiným osobám daruje. Nucené, bezplatné předání části majetku jiným soukromoprávním osobám, je způsob ústavně nemožný,“ konstatoval Koudelka.
„Nucené darování je nebezpečné pro právní stát, neboť jde o faktické vyvlastnění. V minulosti byl takový postup spojen s nejhoršími státními režimy. Německý fašistický stát vázal ještě před vypuknutím druhé světové války povolení k vystěhování bohatých Židů na nucené darování či prodej jejich majetku státu či árijským osobám, a to hluboce pod cenou,“ uvedl senátor Jaroslav Kubera, předseda senátorského klubu ODS a člen Ústavně-právního výboru.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tan
