Se zrušením vojenské základní a zavedením profesionální služby se ale podle Ťuláka lidé mylně domnívali, že obrana země se týká již jen profesionálních vojáků. "Branná povinnost, a tedy i možnost odvodů však platí stále pro všechny - i pro ženy. Nikdy to nebylo zrušeno, jen bylo od pravidelných odvodů před deseti lety v jakési 'profesionalizační euforii' armády upuštěno," vysvětluje odborník.

Podle koncipované novely může vláda odvody vyhlásit podle vlastního uvážení - respektive v případě vyostřující se mezinárodní situace. Tudíž dávno před vznikem krize.

Až dosud se s vyhlášením odvodů počítalo jen při vnějším ohrožení země (byly by spuštěny až po 72 dnech od vyhlášení krizové situace). Než by se tedy armádní odvodní mašinerie rozjela, mohlo by být po dvou měsících už po konfliktu.

Fámy, které se šíří médii jsou mnohdy absurdní, jako ta, že prý znovu zavádíme vojenskou základní službu. “…to je ta nejabsurdnější fáma," namítá Ťulák. A hned citací ze zákona objasňuje: "Odvodem se rozumí pouhé správní řízení, v němž se rozhoduje o chráněných právech a povinnostech občana."

Při odvodu se tedy posuzuje jen to, zda občan je (zejména po zdravotní stránce), či naopak není schopen vojenské služby. Pokud bude zdráv, tak bude i odveden a stává se vojákem v záloze. Odvedenec se ale může proti rozhodnutí komise odvolat anebo vojenskou službu odmítnout. V tom případě se ale na něj ale vztahuje zákonná pracovní povinnost beze zbraně. "Nebude prostě vojákem. Stát ho při zajištění obrany ohrožené země využije jinak - třeba ve strojírenské výrobě. S tím už ale nebude mít armáda nic společného," vysvětluje Ťulák.