Dnes už bývalý politik Stropnický se před dvěma lety odstěhoval z Prahy na venkov a změnu si pochvaluje. „Chtěl jsem začít žít jinak, v jiném prostředí, víc venku, míň v kanceláři, dělat něco užitečného a pracovat rukama. A vypadnout z bludného kruhu pořád stejných názorů svého okolí. Docela mi ta práce, když opravujeme ten starej barák a čistíme tady park, pročišťuje hlavu,“ říká Stropnický v rozhovoru pro server Info.cz

Lidi na venkově podle něj „pálí“ úplně jiné problémy než ty ve městě. „Je tu jiný rytmus. A hodně problémů, který pálí lidi v Praze, tady fakt nikdo neřeší. Ohrožení demokracie? O tom jsem tu moc neslyšel,“ naráží na demonstrace, které se odehrávají ve velkých městech.

„Lidi tu zajímá jejich vlastní život, to je ta věc veřejná, o kterou jim jde. Není to tak málo, jak bych to asi viděl ještě před pár měsíci v Praze. Chtějí dělat poctivě svoji práci, vydělat si, mít hezkej dům a pak nedělat třeba taky nic. Lidé od velké politiky už vůbec nic nečekají,“ všiml si Stropnický, který žije v Osečanech na Příbramsku.

Stropnický zpětně hodnotí své působení v čele Zelených jako průšvih. „Prohra ve volbách mě mrzela, ale byla zasloužená. Byli jsme prostě špatní. Mimo. Navíc kampaň strašná, blbá, nudná, falešná. Úplnej trapas. Ale nešlo to už zastavit, jinou bych neprosadil, tak byla nijaká. Zelení si o sobě myslí, že spolkli všechnu moudrost světa, a jsou ve skutečnosti hodně úzkoprsí, detailisti,“ nebere si servítky bývalý šéf strany.

„Všechno špatně. Bylo naivní si myslet, že můžu uspět. Dostal jsem rok a půl a straníci mne na sjezdu ve vedení obklopili mými odpůrci, načež se pak mnozí jen dívali, jak to nefunguje. Přebíral jsem stranu úplně neviditelnou, se dvěma procenty v průzkumech. Kdo tedy tvrdí, že jsem ji pohřbil, kecá. Byli jsme vidět naposled ve vládě,“ pokračuje Stropnický v kritice.