Jste jeden z mála primátorů, kterému se v loňských komunálních volbách podařilo obhájit mandát. Navíc Vás následně při volbě primátora podpořili i dva členové opozice. Čemu přičítáte tak dobré výsledky a především, co pro Vás tento závazek znamená? Čeho byste chtěl v tomto volebním období dosáhnout?
Snažili jsme se nepolitikařit, řešit věcné problémy zdravým rozumem, nelikvidovat žádné instituce, nestavět vzdušné zámky za miliardy. Snažili jsme se napravit pověst města jako mediálního otloukánka s častými skandály. Prostě jsme se snažili nebýt podivní, což se nám, věřím, podařilo. Před pěti lety byly Karlovy Vary městem losovačky, teď jsou snad už zase městem lázeňství a kultury, které kandiduje na zápis do seznamu UNESCO.
Čeho bych chtěl dosáhnout? Aby se Karlovy Vary začaly brát vážně. Aby je bral vážně svět, Evropa, Česká republika, ale taky a především, aby je brali vážně samotní obyvatelé města. Aby na své město byli hrdí, aby jej neopouštěli za lepším životem někde jinde. Aby se Karlovy Vary staly vyhledávaným místem jak pro život, tak pro kratší či delší návštěvu a lázeňský pobyt. Byť jsem si vědom, že to je cíl splnitelný za delší dobu, než 4 roky.
Ačkoliv Karlovarská občanská alternativa ve volbách zvítězila, Vaši dva koaliční partneři TOP 09 a STAN se do zastupitelstva nedostaly a nahradilo je hnutí ANO a Karlovaráci (KVC). Dohromady máte v zastupitelstvu 20 mandátů. Neobáváte se spolupráce s novými partnery? Jak byste hodnotil spolupráci v prvních měsících?
To, že neuspěli naši bývalí koaliční partneři, je mi líto – spolupracovalo se nám dobře, měli slušnou personální základnu lidí s odborností, kteří neváhali něco pro město udělat, podařilo se nám vybudovat dobrý tým.
Ale na současnou koalici si rozhodně nemohu stěžovat. Naši partneři jednají korektně, jsme dosud schopní nacházet společně přijatelná rozumná řešení, argumentujeme fakty. Budu spokojený, jestli takhle dokážeme pokračovat.
Jaké jste si stanovili hlavní priority pro letošní rok?
Takovou trochu vynucenou prioritou letošního roku je dokončení všech zasmluvněných evropských projektů – pokud by se nám to nepodařilo, přišlo by město o stovky milionů korun. Takže drtivá většina investic jde letos právě do těchto projektů.
Ale město nejsou jen veřejné peníze. Pro mě je to spíš veřejný, nebo ještě lépe společný prostor, a my jsme teď v situaci, kdy se intenzivně zamýšlíme nad tím, jak má ten prostor vypadat. Tvoří se nový územní plán, aspirujeme na ochranu UNESCO, stanovili jsme regulativy pro zachování i možný rozvoj lázeňského centra, získali jsme nový státu lázeňského místa, hledáme únosné řešení pro dlouho nevyužívané širší centrum města, řešíme budoucí dopravu, připravujeme se na právě začínající programové období Evropské unie 2014-2020. Je to všechno zdánlivě odtažité papírování, ve skutečnosti jsou to ale částečky budoucnosti města v příštích letech, někdy i desetiletích.
Psali jsme:
Jaký dopad má na Karlovy Vary stále trvající konflikt na Ukrajině? Přeci jen Rusové, ale i řada dalších cizinců ze zemí Sovětského svazu, sem jezdila nejen na rekreaci, ale dokonce zde měli i své nemovitosti.
Cestovnímu ruchu, stejně jako mezinárodní lázeňské klientele, samozřejmě konflikty neprospívají. Úbytek klientely a také pokles kursu rublu pro Karlovy Vary znamenají nutnost připravit se a orientovat i na jinou klientelu. Bude to samozřejmě přechodně představovat nepříjemnost pro zdejší lázně a hotely, ale věřím, že Karlovy Vary si svou klientelu stejně najdou, jako si ji zatím vždy našly v posledních šesti stoletích. Věřím, že nemalou měrou se o to může zasloužit i naše kandidatura na seznam UNESCO, stejně jako nové a lepší podmínky pro lázeňské pobyty českých občanů.
Vidíte Vy sám východisko z tohoto vleklého konfliktu nebo se obáváte, že se bude dále stupňovat? A vidíte v něm přímé ohrožení pro Česko?
Řekl bych, že rusko-ukrajinský konflikt nemá rychlé a jednoduché řešení. Nemyslím si, že by musel nutně skončit jako otevřená válka. Může se zdát, že je buď válka, nebo mír, že není nic mezi tím. Ale když sledujete světové dění, vidíte, že těch stavů „mezi“ je celá řada, a že v mnoha koutech světa existují rozpory mezi sousedícími zeměmi nebo společnostmi. Některé eskalují, některé někdo podněcuje, některé prostě léta latentně přetrvávají. Ale obecně – horší než války mezi státy se ukazují být v poslední době války uvnitř států, ozbrojené konflikty národnostní nebo náboženské. Osobně se domnívám, že ve vztahu Ruska s Ukrajinou nemá ani jedna strana zájem vést válku, ale zároveň nelze bohužel předpokládat, že by kterákoliv ze stran hodlala ustoupit ze svého. Dění na Ukrajině si rozhodně zaslouží pozornost nejen Evropských zemí, ale i nadnárodních organizací, nevnímám ho ale jako bezprostřední nebezpečí pro Česko. Jde v něm o území. Větší nebezpečí pro Česko vidím v terorismu, kterému nejde o určité území nebo o národnost, stává se globální hrozbou.
Nejen v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, jak byste celkově hodnotil vystupování ministra zahraničí a prezidenta v otázce zahraniční politiky? Mnohým totiž vadí, že nepůsobí jednotně. Co Vy na to?
Není to asi poprvé, co mají různí lidé reprezentující Českou republiku rozdílné názory, zažili jsme i v minulosti dohady o to, zda má za stát mluvit prezident, ministr zahraničí nebo třeba předseda vlády. Může se to stát a děje se to i v jiných zemích. Je třeba prostě rozlišit, kdo politiku země reprezentuje, komentuje, a kdo ji vytváří. Samozřejmě preferuji stav, kdy se všichni klíčoví hráči reprezentující Českou republiku navenek dokáží shodnout na jednotném postupu, pokud to tak není, vnímám to jako určitý druh selhání všech, kteří se na zahraniční politice podílejí.
Psali jsme:
Jste také zastupitelem kraje. K 31. lednu skončil ve funkci hejtmana Josef Novotný. Jak byste ho jako hejtmana hodnotil?
Jako primátor musím říci, že jsme spolu po pět let vycházeli korektně, kraj i město se snažily smysluplně spolupracovat a to se dařilo. Trochu mi vadí, jak vnitřní dění v jedné straně nutí krajskou politiku zabývat se personáliemi spíš než palčivými problémy, které kraj má, které musí urychleně a s velkou opatrností řešit. Vleklými spory o podobu krajské vlády se dramaticky snižuje akceschopnost kraje ve všech oblastech, kde je nezbytné přijímat zásadní rozhodnutí v reálném čase.
A co říkáte na to, že nebyl dosud zvolen nový hejtman a jak velké je podle Vás riziko rozpadu stávající krajské koalice, o čemž se také spekuluje?
Mrzí mě, že zatím nebyl ani představen kandidát na hejtmana, který by byl přijatelný alespoň pro samotnou koalici. Rozpad stávající krajské koalice nepředpokládám, obávám se, že koaliční potenciály stran krajského zastupitelstva příliš neumožňují jinou, smysluplnou koalici. Ačkoliv jsem sám v krajském zastupitelstvu opozičním zastupitelem, vnímám to tak, že KSČM a ČSSD byly vítěznými stranami krajských voleb, vzaly na sebe odpovědnost sestavit krajskou vládu, a měly by tak dostát svému mandátu. Mandát totiž není jen příležitost, je to také závazek.
Psali jsme:
.jpg&id=2684)
Jak jste se vyjádřil již před volbami pro naše stránky, chcete usilovat o zachování rázu Karlových Varů jako lázeňského města. „Naše lázeňské centrum je velice pohledné, ale urbanisticky trpí zbytek města několika zatím neošetřenými brownfieldy – ty jsou sice dnes smutné, ale na druhou stranu jsou nadějnými rozvojovými plochami do budoucna.“ Můžete být nyní konkrétnější? Jaké konkrétní kroky plánujete?
Už jsem zmínil, že město připravuje územní urbanistickou studii pro rozvoj širšího centra města, která se dotýká právě těch nejviditelnějších brownfieldů. Tím největším je území bývalého Dolního nádraží a jeho zázemí, které získal od Českých drah soukromý developer, další taková plocha je areál bývalého pivovaru v Rybářích, patří sem i areál bývalé solivarny, na řešení čeká i Horní nádraží. Město tyto plochy a areály nevlastní, nicméně je nám jasné, že jejich další rozvoj je nutno posuzovat z hlediska potřeb a možností města jako živého celku, tj. řešit jejich dopady urbanistické, dopravní, vztahy těchto areálů s jejich okolím. To řeší uvedená studie, na které pracujeme už dva roky a která bude dokončena letos na jaře.
V jaké fázi je rekonstrukce Horního nádraží, jež byla již několikrát odložena?
Investorem této rekonstrukce je Správa železniční dopravní cesty, která uvádí, že je letos celková rekonstrukce, jakmile to dovolí klimatické podmínky, začne. My to samozřejmě uvítáme, Horní nádraží je skutečně zchátralé a kritizují ho místní i návštěvníci. Město je připraveno se k rekonstrukci připojit svým podílem, tedy postavit novou lávku pro pěší a revitalizovat veřejná prostranství v okolí nádraží. To však logicky bude mít smysl teprve v okamžiku, kdy začne samotná rekonstrukce.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Kateřina Synková
