Navzdory bombardování se režim v Teheránu nehroutí. Přes důrazná varování amerického prezidenta Donalda Trumpa íránské elity zvolily novým lídrem Modžtabu Chámeneího, který v bojích posledních dnů přišel o rodiče, manželku a další členy rodiny. Smířlivý postoj k USA či Izraeli lze proto od něho jen stěží očekávat.
Zatímco západní média mluví o blížícím se kolapsu režimu, dosavadní vývoj svědčí spíše o opaku. Rozhodli jsme se proto spojit se zdroji přímo v íránském hlavním městě.
„Nejtěžší chvíle našich životů“
Je vám líto, že Václav Moravec končí v České televizi?Anketa
Z jejich svědectví vyplývá, že situace je sice nesmírně vážná, ale režim se nehroutí a lidé ho vesměs podporují. Novinář Zafar Mehdí popisuje současnou situaci jako napjatou. „Zažíváme nejtěžší chvíle našich životů,“ dodává Hamed Ghashghavi, výzkumník z Teheránské univerzity. Navzdory bombardování – anebo právě proto – se prý lidé semkli, pomáhají si a podporují vládnoucí režim.
Hamed vysvětluje, že útoky proti Íránu ze strany Izraele a Spojených států v červnu loňského roku, pro které se vžilo označení „dvanáctidenní válka“ a během nichž byla zlikvidována část armádních elit a jaderných vědců, zemi paradoxně spíše posílily. A urychlily přípravy na možný, mnohem rozsáhlejší útok. K němu koncem února skutečně došlo.
Fotogalerie: - Ve stínu ODS
Předzvěst konce?
„Na rozdíl od Spojených států a jejich loutek je Írán připraven na dlouhou opotřebovávací válku. Může trvat klidně přes rok. Od revoluce v roce 1979 jsme věděli, že americké impérium v regionu nesnese nezávislý a silný Írán. Proto jsme se na tento okamžik po léta připravovali,“ říká mladý vědec.
Novinář, působící ve zpravodajské stanici Press TV, s ním souhlasí. „Írán sice s USA a jejich spojenci v dobré víře jednal, ale zároveň se chystal na jakoukoli eventualitu včetně války. Zkušenosti s dvanáctidenní válkou loni v červnu nám přišly vhod. Dosavadní odvetné akce byly velmi silné. Je to Írán, kdo rozhodne o tom, jak tato válka skončí, ne ti, kdo ji zahájili,“ zdůrazňuje Zafar.
Přestože uznává, že Američané disponují silnější armádou, nepochybuje, že obyvatelé ve spolupráci s ozbrojenými silami útokům odolají. „Nálada je povzbudivá. Navzdory neustálému bombardování lidé každý den vycházejí do ulic, vyjadřují svůj hněv a protestují proti zbabělému atentátu na vůdce země. Jeho krev se stane katalyzátorem změn ve světě a předzvěstí konce americké hegemonie v Západní Asii (na Blízkém východě – pozn. redakce) a izraelské okupace,“ sdělil ParlamentnímListům.cz Zafar Mehdí.
Překročili červené linie
Oslovení Íránci hovoří v souvislosti s aktuální vojenskou kampaní o „překročení červené linie“. Jsou přesvědčeni, že dlouhodobé ekonomické sankce, opakované útoky proti představitelům státu i zavraždění ajatolláha Alího Chámeneího měly vést ke změně režimu v Teheránu. Toto úsilí podle nich selhalo.
„Atentáty nezafungovaly, zavraždění nejvyššího vůdce nepomohlo. Írán totiž není Sýrie, Venezuela ani Libanon. Je to hrdá země s dlouhou historií, kulturou a civilizací a íránský národ se v žádném případě žádnému agresorovi nevzdá,“ vzkazuje Zafar. A Hamed Ghashghavi dodává: „Žádné příměří nepřijmeme, dokud nedosáhneme svých cílů.“
Že se válka může protáhnout, už připouští i Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Americký lídr nevyloučil ani vyslání pozemních jednotek. Blízký východ tak nejspíš čeká dlouhodobější konflikt, jehož dopady budou cítit daleko za hranicemi regionu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Vyhrají USA válku s Íránem?
Jirka Nový
