„Rozhodli jsme se soukromou debatu v jisté transformované podobě uvést před naše diváky a pokusit se tak debatě vrátit její rozměr a smysl. Součástí formálních postupů našich debat je i neformální interview, které se debatou prolíná,“ sdělil ParlamentnímListům.cz k projektu jeho zakladatel Alexandr Vojta. Podle něj mají debatéři možnost se na tématech předem dohodnout.
„Jedinou podmínkou účasti v debatě je akceptování právního rámce ČR a ovládání českého nebo slovenského jazyka na srozumitelné úrovni. V případě cizojazyčných účastníků debaty je nutná shoda na dorozumívacím jazyku. Jakmile to bude možné, debatu napublikujeme v českém překladu,“ dodal Vojta.
Bližší informace o projektu k dispozci ZDE.
Kdyby byly zrušeny Benešovy dekrety…
První debata se věnovala tématu česko-německých vztahů, o kterém hovořil Tomáš Krystlík, autor knih Zamlčené dějiny, a Přemysl Janýr, signatář Charty 77 a člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, který byl v roce 1979 zbaven občanství a od té doby žije v Rakousku.
Psali jsme:
Hned v úvodu první debaty byla řeč o tom, co by se stalo, kdyby byly příští týden zrušeny Benešovy dekrety. „Nebylo by potřeba zrušit všechny dekrety, stačilo by zrušit dekret číslo jedna z 21. července 1942, ve kterém si Beneš sám sobě uděluje právo vydávat dekrety. A tím by se celá ta věc prostě vyřešila,“ domnívá se Janýr, který je také předsedou Fóra pro česko-rakouský dialog nebo místopředseda sdružení Národy Podyjí.
CELÉ VIDEO NAJDETE ZDE.
Že byli vyhnáni na základě dekretů? Omyl
Podle něj v Čechách, ale i v zahraničí panuje představa, že Němci byli vyhnáni na základě Benešových dekretů. To ale dle jeho slov není pravda. „Benešovy dekrety s výjimkou dekretu 33 o zbavení státní příslušnosti nemají s vyhnáním nebo odsunem Němců nic společného. Ty, které se týkají Němců, Maďarů a jiných zrádců, se týkají jejich majetku, zadržení v koncentračních táborech, pracovní povinnosti, zbavení práv a tak dále. Ale neexistuje ani dekret prezidenta republiky, ani žádná jiná právní norma, která by regulovala, nařizovala nebo ze které by vyplývalo vyhnání,“ uvedl dále Janýr.
„A mimo to v podstatě všechny ty dekrety jsou v pozdějším zákonodárství už změněny, ztratily platnost. To znamená, že pokud by existoval zákon, který by říkal, že dekrety nemají platnost, tak by koneckonců konstatoval daný stav. Takže by bylo dobře si ujasnit spíš to, co máme na mysli tím zrušením dekretů. Tím by bylo spíš symbolické vyjádření nějakého odstupu k nim, nějakého odstupu k té době, k těm událostem - než právní akt,“ tvrdí chartista.
Měly by zmizet z českého právního řádu
Na to reagoval Tomáš Krystlík tak, že by podle něj bylo vhodné, kdyby byly dekrety zrušeny k dnešnímu dni a zmizely tak z českého právního řádu.
„Doufejme, že se nějaké řešení najde, ale nevím, jestli bude spočívat v tom, že nějaký zákon řekne, že už nejsou součástí českého právního řádu,“ řekl Janýr.
„Poslanecká sněmovna tomu není nakloněna. Kdo by to inicioval? Není moc, která by k tomu někoho donutila,“ uzavřel úvodní téma Krystlík.
Celá debata trvá bezmála čtyři hodiny. Kromě Benešových dekretů se zde hovoří také například o požadavku sudetských Němců na autonomii, druhé republice, „cikánských“ koncentračních táborech nebo o protektorátu a jeho vlivu na utváření povahy českého národa ve smyslu rezignace na demokracii.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
