Lukáš Kovanda upozorňuje, že zemědělci napříč Evropou mají těžkou hlavu z cen hnojiv. Ty prý oproti roku 2021 vzrostly až šestkrát. To se musí nevyhnutelně projevit i na cenách potravin. Másla, rohlíků i chleba. Výroba hnojiv se totiž neobejde bez zdrojů energie, především plynu. Ta výrazně roste. A proč roste? Kovanda vidí staré známé podezřelé. Především snahu o zezelenání evropské ekonomiky.
„Místo hnojiv se totiž loni z plynu, co byl k dispozici, ve velkém vyráběla elektřina. A to proto, že jí kvůli nepřízni počasí – v Německu málo foukalo, v Norsku málo pršelo – nevyrobily dost zelené zdroje typu větrníků či hydroelektráren. A kvůli překotnému odstavování ani elektrárny uhelné a jaderné,“ upozorňuje Kovanda.
Podle pekařů by pečivo mohlo zdražit až o 15 %. Stejně výrazně by prý mohlo podražit i máslo a další mléčné výrobky. Mohly by zdražit nejvýrazněji od roku 2000, což není dobrá zpráva. Hnojivová krize je tady a bude třeba se s ní vyrovnat.
Lukáš Kovanda doslova napsal:
Proč si letos tolik připlatíme za rohlík, máslo a další potraviny? Vydejme se na „stopu zdražování“, skončíme u obvyklých podezřelých.
Zemědělce napříč Evropou, i v Česku, teď trápí extrémně vysoké ceny hnojiv. Ty se v důsledku energetické krize zvýšily třeba až na šestinásobek úrovně roku 2020 (viz graf). K výrobě hnojiv je totiž třeba plynu, který v uplynulých měsících v Evropě extrémně zdražil v souvislosti s energetickou krizí.
Místo hnojiv se totiž loni z plynu, co byl k dispozici, ve velkém vyráběla elektřina. A to proto, že jí kvůli nepřízni počasí – v Německu málo foukalo, v Norsku málo pršelo – nevyrobily dost zelené zdroje typu větrníků či hydroelektráren. A kvůli překotnému odstavování ani elektrárny uhelné a jaderné.
Například evropští pěstitelé kukuřice či pšenice proto letos čelí vůbec poprvé „hnojivové krizi“. Hnojiva vyživující ozimé plodiny vycházející z vegetativního stádia jsou totiž výrazně dražší než kdykoli v minulosti, což sníží hektarový výnos už letošní jarní sklizně.
Dražší hnojiva znamenají, že jich zemědělci použijí citelně méně. Kvůli slabší výživě plodin tak bude výnos sklizně nižší, a to zvláště ještě přidá-li se v nejbližších týdnech a měsících nepříznivé počasí, například jarní sucha. Pokud třeba bude v dubnu a květnu panovat nadprůměrně suché počasí, bude nepříznivý dopad na úrodu ještě znatelnější, neboť dusíkatá hnojiva pomáhají plodinám též přežít právě suché dny.
Evropská „hnojivová krize“ tak letos přispěje skrze slabší úrodu obilovin či kukuřice a dalších plodin k citelnému zdražení potravin, a to i v ČR.
Jak velké zdražení bude? V období od roku 2000 rostly zatím ceny potravin v ČR nejvýrazněji v roce 2008, o 8,1 %. Při tehdejší celkové inflaci 6,3 %. Letošní celková inflace dle předevčírem zveřejněné prognózy ministerstva financí dosáhne celoročně průměrně úrovně 8,5 %. Potraviny přitom budou muset „dohánět“ to, že loni prakticky nezdražily, zatímco ve zbytku ekonomiky ceny často velmi výrazně rostly. Stoupají třeba i ceny potravinářských obalů, například lahví nebo kartónů, a to rovněž kvůli zdražujícím energiím a mezinárodní výrobní a logistické krizi, důsledku pandemie. A navíc se projeví právě „hnojivová krize“.
Dražší hnojiva zvedají ceny obilovin, tedy i mouky a nakonec třeba rohlíku. Pekárenské výrobky poměrně citelně zdražovaly už v prosinci a letos bude růst cen pokračovat. Pečivo tak může letos zdražit až o 15 %, někteří pekaři varují až před třetinovým růstem cen.
V podobném rozsahu, až o 15 %, zdražují či ještě podraží mléčné výrobky, jako je máslo. Řada výrobců mění své ceny až nyní v lednu. Drahá hnojiva totiž prodražují krmivo pro zemědělský dobytek. Méně krmiva či jeho horší kvalita a výživnost, způsobená také právě slabším hnojením, přispívají k nižšímu obsahu tuku v mléce. Cena takového tuku pak tedy nutně roste, pročež zdražují právě výrobky typu másla.
Sečteno, podtrženo, nelze vyloučit, že potraviny, i ty základní, pečivo či mléko, letos podraží nejvýrazněji v tomto miléniu, tedy za celou dobu od roku 2000. Jejich zdražení může činit celoročně v souhrnu až 10 %.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
