Pravidelný přehled Týden v médiích nemůže opominout v úterý zveřejněnou zprávu, že televizní kanál Barrandov News ukončil vysílání. „Dalo se to čekat už delší dobu, protože ten kanál byl zcela bezradný. V podstatě jenom recykloval prastaré pořady pana Soukupa, ústředního vládce té televize, byl výrazem naprostého tápání, co vlastně s tím. Začátkem roku dost překvapilo, když po dlouhé době, během níž pan Soukup nejenže točil pravidelné rozhovory s prezidentem Zemanem, ale také dával naprosto nepokrytě najevo sympatie k opozičním strukturám v naší zemi, například SPD, a pořádal rozmanité diskusní pořady s lidmi, kteří do jiných televizí nesmí vstoupit, jako zástupci iniciativy Naštvané matky, jako sociolog Hampl a další, najednou úplně otočil. Nikdo moc neví proč. Možná to vědí jen aktéři toho obratu, ale já to třeba nemusím vědět,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Možná lze prvopočátek obratu vystopovat v tom, že z obrazovky televize Barrandov zmizel prezident Miloš Zeman. „To zmizení si můžeme vysvětlit tím, že Miloš Zeman už ve druhém funkčním období může zvolnit, může přehodnotit svoji mediální politiku, nemusí do nekonečna odpovídat na – s prominutím – dost banální a takové patolízalské otázky pana Soukupa. Bylo to dlouhé, bylo to časté, bylo to náročné. Myslím, že to bylo i kontraproduktivní pro prezidenta Zemana samotného. Alespoň takhle bych si já zvenčí vysvětlil, proč tahle spolupráce skončila. Nevím však, jestli nastoupila uražená ješitnost, nebo co to je, že se najednou z pana Soukupa stal odpůrce všeho, co předtím propagoval. Najednou měl v televizi své pořady plné lidí z úplně jiného názorového tábora. A když ho člověk poslouchal, nevěřil svým uším. Jde o souhrn různých i ekonomických okolností, snahu televizi prodat nebo s ní nějak ekonomicky naložit, ale i snahu se politicky definovat,“ poukazuje mediální analytik.
Fotogalerie: - Jmenování soudců
Nedávalo smysl s tak nízkou sledovaností pokračovat
Snahu o aktivní vstup do politiky ilustruje neúspěch založeného hnutí List Jaromíra Soukupa. „Tohle všechno se nějak zúročilo a jedním z prvních dokladů tohoto vývoje je ukončení vysílání stanice Barrandov News. Je to celkem pochopitelné, protože provoz televize v digitálním multiplexu je velmi nákladná záležitost. A vzhledem k tomu, že v ní už de facto neměli co dávat, protože zřejmě – to je moje spekulace, nevím to jistě – neměli peníze na vytvoření nových pořadů, tak se v programu protáčely pořád stejné, takže to skončilo velmi nízkou sledovaností. Na MediaGuru se uvádí, že průměrný podíl na sledovanosti v letošním roce byl 0,03 procenta, což je velmi slabé. To opravdu nedávalo smysl v tom pokračovat. Tak si počkejme, jak si povedou další kanály televize Barrandov. Když se podíváme na publicistické pořady, které tam pan Soukup stále ještě má, tak nás to vede k otázce, proč to vlastně dělá. Vždyť z toho nemůže mít ani velké finanční benefity,“ diví se Petr Žantovský.
Psali jsme:
Hlava státu má velet, ale musí se obejít bez informací
Tento týden plnil všechna média spor prezidenta Miloše Zemana s Bezpečnostní informační službou. Hlava státu požaduje po civilní kontrarozvědce jména ruských špionů v Česku. Chce také, aby doložila, jaké operace ruské zpravodajské služby v Česku podnikají nebo kteří Češi s nimi spolupracují. „Většina komentátorů, jak z novinářského, tak politického tábora se shoduje na tom, že na to pan prezident nemá nárok, že na to má nárok jenom Stálá komise pro kontrolu činnosti BIS. Nu, dobrá. Tak si můžeme říkat, že se budeme držet litery zákona, ale pak se nabízí litera jiného zákona. Jestliže prezident naší země je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, tak se domnívám, že jako takový bez důležitých zpravodajských informací nemůže plnit tuto zákonem a Ústavou stanovenou funkci,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Takové zdůvodnění mu zní naprosto logicky. „Jestli to nezní logicky panu Marku Bendovi, který se k tomu ve čtvrtek vyjádřil pro Novinky, že na tento požadavek prezident Zeman nemá nárok, jenom ta sněmovní komise, a ten spor mezi prezidentem Zemanem a šéfem BIS Koudelkou je z jeho strany zcela jednoznačně nahlížen ve prospěch pana Koudelky a v neprospěch Miloše Zemana. Tak jak si poradí pan Benda nebo nějaký ústavní právník s tímhle hlavolamem? Máme prezidenta, který je vrchním velitelem ozbrojených sil a v případě vojenského ohrožení by měl být tím hlavním člověkem, který určí, co se bude dál dít, jakým způsobem se budeme stavět vůči našim partnerům, nebo oponentům, protivníkům či spojencům. A toto všechno přece nelze dělat bez informací,“ upozorňuje mediální analytik.
Okolí prezidenta nelze s jeho požadavkem propojovat
Podotýká, že se na tuto kauzu vůbec nedívá prizmatem toho, co je stále omíláno, že má prezident kolem sebe nějakého Nejedlého a nějakého Mynáře, a tito lidé že mají nějaké svoje byznysové kontakty na Rusko nebo na jiné země. „To je úplně jiné téma. S tímhle bych to vůbec nepropojoval. Můžu být dokonce i příznivcem myšlenky, že to bezprostřední prezidentovo okolí je zvláštní a může vnášet do politiky Kanceláře prezidenta republiky svoje vlastní subjektivní a osobní témata a zájmy. To všechno se může stát. Ale znovu narážím na tu ústavní povinnost hlavy státu být také vrchním velitelem našich vojsk. Vidíme kolem sebe, že už několik let trvá studená válka mezi Západem a Východem až super Východem, tím myslím Čínu. Tak v případě nějakého konfliktu je hlava státu bez informací zpravodajského charakteru – s prominutím – jako slon bez chobotu,“ tvrdí Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Prezident tedy má rozhodovat, ale přitom nemá informace. „Nedávno jsem viděl v televizi opakování amerického velkofilmu ‚Den nezávislosti‘, který se tehdy dokonce docela i povedl na rozdíl od mnoha jiných amerických velkofilmů. A v něm byla scéna, kdy bylo zřejmé, že americká tajná služba CIA zatajila před prezidentem existenci základny, té Oblasti 51, kde měla laboratoře a zachycené nějaké mimozemšťany. Řekněme si, že je to filmová fikce, dobrá, je to pohádka, nemusí to dávat smysl. Ale již sama skutečnost, že někdo dá do scénáře příběh – narativ – o tom, že zpravodajská služba před prezidentem – a ještě navíc Spojených států, tedy jedním ze tří, čtyř nejdůležitějších lidí na světě – tají takové skutečnosti, a tím ho vlastně zbavuje schopnosti rozhodovat se kompetentně v krizových situacích, je naprosto neuvěřitelné,“ míní mediální odborník.
Fotogalerie: - Velitelské shromáždění
Ministerstvo zdravotnictví předvedlo opravdovou trapnost
Dle jeho názoru si tím zpravodajská služba, v případě Spojených států CIA, v našem BIS, vytváří jakýsi informační stát ve státě. „To jako občan nejsem ochoten akceptovat a nelíbí se mi to. Jsem velmi zvědav, jak dopadne tenhle spor, většinou médií zpracovaný jednoznačně proti prezidentovi, což je dáno tím, že to je Miloš Zeman. Kdyby byl v čele státu někdo jiný, třeba pan Schwarzenberg nebo pan profesor Drahoš, tak by to zřejmě bylo jiné. I když oni by zřejmě tyto otázky na BIS nekladli, takže by tento problém asi nevznikl. Ale je to zástupný boj. Není to boj pro BIS, je to boj proti Zemanovi. Na to jsme si zvykli. Za Klause se vedl boj proti Václavu Klausovi skrze jakýkoli zástupný terč, ať to byl Hájek, Jakl či kdokoli jiný, ale byl to boj proti Klausovi. Teď se odehrává boj proti Zemanovi. Ale je velmi riskantní a nebezpečné tento boj vést skrze Bezpečnostní informační službu, protože to může naši zem jedině poškodit,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Závěrečné téma se odvíjí od článku s titulkem „Václav Klaus mezi koronavirovými dezinformátory pobavil internet“, jenž vyšel na serveru epřehledně. „Přečetl jsem si v něm, že Ministerstvo zdravotnictví umístilo jméno Václava Klause do jakéhosi seznamu lidí, kteří šíří dezinformace a nepravdy ohledně COVIDu-19. Jsou tam citovány reakce různých lidí, jako Jiří X. Doležal a podobně, kteří si z Václava Klause utahují. Svou reakci začnu tím, že každý má právo si o nějaké klíčové situaci – a ta covidová je klíčová, důležitá, ale je sporná a není jednoznačná – něco myslet. Stejně tak má právo o tom něco říkat, což nám zajišťuje Listina práv a svobod, získávat a šířit informace všemi způsoby a cestami. Upírat to komukoli včetně bývalého prezidenta je protiústavní a ze strany Ministerstva zdravotnictví je to opravdová trapnost,“ domnívá se mediální analytik.
Podezřelé okolnosti vedou k domněnce o nemravném výdělku
V tomto případě se ministr Jan Blatný ukázal jako člověk, který nemá sebemenší ústavní kinderstube. „Vůbec není schopen vnímat důležité věci. A možná je to i proto, že nedokáže obhájit své názory pádnými argumenty, nedokáže odpovědět na otázky, proč nejsme schopni akceptovat vakcinózní postupy, které už jsou k dispozici, proč čekáme na nějaké schválení Evropské unie, proč čekáme na americké produkty, které jsou desetkrát dražší než jiné produkty, které už kupují v Maďarsku nebo v Jižní Koreji, a tak dál. Toto všechno jsou podezřelé okolnosti. A já se teď vůbec nestavím do role někoho, kdo popírá existenci této nemoci. Jen říkám, že to jsou podezřelé okolnosti, které navozují domněnku, že z té krizové situace chce někdo ošklivě a nemravně vydělat velké peníze,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Přitom je úplně jedno, jestli to budou Spojené státy, Evropská unie, rodina exministra Romana Prymuly nebo někdo jiný. „To je úplně fuk. Podstatné je, že je právem každého člověka, tedy i Václava Klause, říkat, že se mu to nelíbí a že s tím má nějaký vnitřní problém. Jestliže ho ministerstvo dá na nějaký seznam, tak to vyvolává nějaké asociace. Seznamy známe. Známe například seznamy nepřátel, známe seznamy odpadlíků, renegátů, ztroskotanců, zaprodanců. Všechno to už jsme zažili. Teď máme na seznamu bývalého prezidenta, což je naprosto nepřijatelné ze všech možných pohledů. Když pan ministr není schopen s panem exprezidentem polemizovat a přesvědčit ho argumenty, tak ať se mu vyhýbá a ať se k němu nevyjadřuje. Ale ať ho, prosím, nevkládá do nějakých denunciačních seznamů. To je něco, co panu ministrovi ani dnešní vládě na prestiži nepřidá. Spíše naopak,“ nepochybuje mediální odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
