Dohoda o clech mezi Spojenými státy a Evropskou unií je komentována různě. Zatímco jedni poťouchle podotýkají, že to není ideální řešení (bývalý ministr Vladimír Dlouhý), jiní beze studu lžou, když tvrdí, že EU dokázala uhájit své klíčové zájmy (německý kancléř Friedrich Merz).
Kdo si dnes ještě vzpomene, že před nějakými dvanácti lety bylo slavnostně odstartováno jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy ve věci smlouvy o obchodu a investicích (zkráceně TTIP). Cílem bylo mimo jiné odstranit poslední zbytky celních překážek v obchodování mezi EU a USA.
Ti, kdo na obou stranách Atlantiku smlouvu prosazovali, vyzvedávali její přínosy blahodárné pro všechny. Vypočítávali, o kolik stoupne hrubý domácí produkt všech zúčastněných zemí a jak obrovské množství pracovních míst díky smlouvě vznikne. Hlavní evropský vyjednávač, eurokomisař pro obchod Karl de Gucht, dokonce spočítal, že každá evropská domácnost vydělá na TTIP v průměru 545 eur. Jednalo se pochopitelně o nesmyslnou cifru, mnozí jí však věřili. Na půdě Evropského parlamentu probíhaly konference, semináře, debaty a rozpravy o přínosech smlouvy prakticky dennodenně. Až do roku 2017, kdy nově nastoupený americký prezident Donald Trump účast své země na jednání o TTIP zrušil.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský