ParlamentníListy.cz se od středy 11. do neděle 15. září ptaly čtenářů, kterou stranu budou volit. V anketě bylo možné vyjádřit názor do nedělních dvanácti hodin. Na výběr bylo celkem patnáct politických stran či hnutí. Hlasovalo celkem 55 560 lidí.
V anketě ParlamentníchListů.cz zvítězila KSČM se ziskem 36 procent, na druhém místě je Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury s výsledkem 14 procent, třetí skončila ČSSD s 10 procenty. Do sněmovny by se probojovalo celkem sedm stran či hnutí.
ODS by do sněmovny nevkročila
Čtvrtou nejsilnější stranou je podle výsledku ankety hnutí ANO Andreje Babiše, získalo 8 procent. Strana svobodných občanů získala 7 procent. Se stejným výsledkem, 5 procent, skončila TOP 09 a Strana práv občanů – Zemanovci.
Do parlamentních lavic by se podle výsledků ankety ParlamentníchListů.cz poprvé ve své historii nedostala ODS. Spolu s KDU-ČSL získala stejně, čtyři procenta. Z menších stran se nejblíže k potřebné pětiprocentní hranici dostala Česká pirátská strana se třemi procenty.
Herzmann: Není to reprezentativní, bylo to prokázáno
Zajímavé je i to, že nikdo ze čtenářů, kteří se ankety zúčastnili, nezvolil možnost, že nepůjde k volbám. V anketě propadl (zisk 1 procento) volební blok Hlavu vzhůru! pod vedením Jany Bobošíkové.
Psali jsme:
Podle sociologa Jana Herzmanna taková anketa ale nemá vypovídací hodnotu. Vysvětluje to na známém americkém příkladu. „Už ve třicátých letech ve Spojených státech George Gallup experimentálně prokázal, že ankety tohoto typu nejsou vůbec reprezentativní a že se podle nich absolutně nelze řídit. Tehdy bylo v anketě Literary digest nasbíráno přes dva miliony odpovědí a rozdíl v odhadu výsledku prezidentské volby byl 14 procent. Bylo to úplně mimo realitu. Zatímco Gallup na výběru reprezentativního vzorku dvou tisíc lidí dosáhl téměř přesného výsledku,“ uvádí Herzmann.
Jde prý o kombinaci informací a zábavy
„Tyto ankety jsou infotainment (kombinace informací a zábavy – pozn. red.), nic víc. Ovlivňuje to složení čtenářů daného webu, kde anketa probíhá, a naladění k vyjádření názoru, které mají většinou nositelé protestních názorů. Tato kombinace dělá z těchto anket pouze záležitost pro pobavení,“ dodal sociolog pro redakci ParlamentníchListů.cz.
Problematické jsou ale často i výsledky klasických výzkumných agentur. O tom mluvil Jan Herzmann rovněž pro ParlamentníListy.cz nedávno: „Já bych vliv průzkumů nepřeceňoval. Samozřejmě, že na veřejnost má velký vliv, jestli se strany objevují v průzkumech, ale pokud se agentury výrazně neshodují na tom, jakých výsledků by ta která strana dosáhla, tak veřejnost pak většinou vysokým číslům věřit nebude a spíše uvěří nízkým číslům, i když to třeba není opodstatněné,“ řekl sociolog.
Lidé si totiž podle něho myslí, že vysoká čísla si někdo koupil, zaplatil, zatímco nízká čísla jsou podle jejich mínění spolehlivá, neboť jsou nestranná. „Ono to tak ale zdaleka nemusí být, jenže veřejné mínění takto funguje,“ míní Herzmann.
Hlasování si čtenáří ParlameentníchListů.cz budoou moci vyzkoušet znovu v příštím týdnu, nanovo se začně hned v pondělí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
