Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ve čtvrtek oznámila, že s provozovatelem televize Barrandov zahájila správní řízení pro možné porušení zákona. Je přesvědčena o tom, že televize Barrandov Jaromíra Soukupa před volbami ve svých pořadech zřejmě opakovaně zvýhodnila prezidentského kandidáta Miloše Zemana. „Já jsem poctivě zhlédl všechny pořady Barrandova, které se týkaly přímé volby prezidenta, včetně Arény Jaromíra Soukupa z 16. ledna a Duelu Jaromíra Soukupa z 22. ledna, jichž se vyjádření vysílací rady týká. A mám k tomu několik zásadních připomínek spíše obecného než konkrétního rázu. Především televize Barrandov je televizí soukromou. Může horovat, pro co chce, pokud to není mimo rámec zákona,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Pokud je Jaromíru Soukupovi nějaký kandidát v nějaké volbě sympatický, tak má jako majitel televize svaté právo to říkat od rána do večera. „Nevím o tom, že by se vysílací zákony jakýmkoli způsobem dotýkaly formy či formátu, jakým mají být vedeny diskusní pořady v soukromých televizích. Vím o tom, že existují etické kodexy veřejnoprávních médií a etický kodex Syndikátu novinářů, které se k podobným věcem vyjadřují a minimálně v obecné rovině mají nějakou působnost vůči tomu vlastnímu prostředí – veřejnoprávnímu médiu, tedy České televizi nebo Českému rozhlasu. To je v pořádku. Ale nevidím nejmenší důvod – kromě politického – proč by měla vysílací rada vyčítat jakémukoli podnikateli, že má rád toho či onoho kandidáta, politika nebo kohokoli jiného,“ upozorňuje mediální analytik.
Soukromá televize logicky prezentuje názory svého vlastníka
Úplně stejně by se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání mohla pozastavit nad rozhovory, které v průběhu tohoto týdne vedla na DVTV moderátorka Emma Smetana s reportérem Jankem Kroupou a později s generálním ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem. „Mohli bychom se ptát, proč proběhly tak, jak proběhly. To znamená s panem Kroupou velmi submisivně, velmi přátelsky, takové ‚pane Kroupo, jen se nám vypovídejte, všechno nám řekněte, jak to všechno je a my tomu budeme věřit‘, zatímco s panem Zavoralem u stejné moderátorky zcela opačně. To byl naopak její postoj velmi nepřátelský, velmi kritický, velmi nesmlouvavý. Stále ho tlačila ke zdi opakováním často i nemístných otázek, ale jednotlivosti hodnotit nechci,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Jde mu totiž o hodnocení moderátorských výkonů. „Jestliže rada pro vysílání hodnotí výkon moderátora Soukupa, tak já bych proti tomu dal výkon moderátorky jménem Emma Smetana. Asi bych dospěl k závěru, že její výkony ve zmíněných rozhovorech byly absolutně odlišné. A můžu se zamýšlet nad tím, proč. Patrně proto, že jí je pan Kroupa sympatičtější než pan Zavoral. Nu dobrá, s tím nemám nejmenší problém, protože DVTV, kde rozhovory proběhly, patří panu Bakalovi. Každý, kdo chce, si zjistí, že to je soukromá televize, a tudíž patrně prezentuje názory svého vlastníka. Stejně jako televize Barrandov patrně prezentuje názory svého vlastníka pana Soukupa. V tom nevidím žádný problém. Rada pro vysílání má sledovat dodržování obecných zákonů a také zákona 231 z roku 2001, kde není ani slovo o tom, jak má moderátor vést rozhovor se svým hostem,“ poukazuje mediální odborník.
Vysílací rada dramatickým způsobem překračuje své kompetence
Sám byl členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání do dubna 2003, než ji na návrh Poslanecké sněmovny odvolal tehdejší premiér Vladimír Špidla. Po dlouhých letech soudy toto jeho rozhodnutí označily jako nezákonné. „Nynější vysílací rada velmi dramatickým způsobem překračuje – a s politickou motivací, to podtrhuji – své kompetence a myslím si, že to je na politickou objednávku. Když se koneckonců podíváte na složení vysílací rady, které se tvořilo zejména za vlády sociální demokracie, tak je to celkem jasné, jak to asi může být motivováno. Mám za to, že tohle správní řízení, které Rada zahájila, skončí patrně kasační stížností pana Soukupa u Nejvyššího správního soudu a nepochybně další zbytečnou, úplně hloupou mediální přetlačovanou. To je úplně k ničemu, nikam to nevede, jen to zase rozostřuje občanovu citlivost pro právní vědomí a právní prostředí v této zemi,“ míní Petr Žantovský.
Psali jsme:
Je to situace, v níž si jakýkoli úřad může na kohokoli vymyslet cokoli a pak to vůči němu z pozice svého úřadu uplatňovat. „Ale to jsme v nějakém Rakousko-Uhersku nebo v nějakém totalitním režimu, to nejsme v demokracii. V demokracii by se měla ctít pravidla. A tady vůbec nemám pocit, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání jakožto správní orgán ctí pravidla, kvůli nimž je na světě. Kdybych v té radě jako kdysi byl, tak bych byl velice rázně proti takovému prohlášení. Stejně jako bych byl velice radikálně proti tomu, kdyby se někdo snažil postihovat například slečnu Pajerovou junior kvůli tomu, jak vedla rozhovory na DVTV. To je také normální komerční televize placená ze soukromých peněz, do toho veřejný poplatník nemá povinnost přispívat, takže ta televize na sebe jenom říká, co si myslí,“ podotýká mediální analytik.
Pokud se takto bude omezovat svoboda, končíme s demokracií
Zamýšlí se nad tím, jak by to vypadalo, kdyby se podobně postupovalo vůči americkým, západoevropským i jiným médiím. „Zjistili bychom, že Fox News nesmí dělat rozhovory s republikány, CNN nesmí dělat rozhovory s demokraty, Berlusconi nesmí řídit své televize, Murdoch nesmí řídit své noviny, prostě proto, že se nějakému orgánu nelíbí, že soukromý vlastník prosazuje své názory. Jsem absolutně pro svobodu soukromého vlastníka, každý volič si zcela jistě podle toho, jak mu je nebo není sympatický pan Soukup nebo jeho hosté, umí vybrat sám. To celé jenom svědčí o tom, že se naši stále ještě sociálně inženýrští věrozvěstové nebyli schopni zorientovat v tom, že svoboda občana je naprosto neomezitelná, naprosto nezcizitelná a je tou nejzásadnější hodnotou demokratického režimu. Jestliže to bude takhle pokračovat, tak končíme s demokracií,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Pro druhé téma ho inspiroval středeční článek na webu Reflex.cz s titulkem „Kolik bere Moravec? Česká televize to odmítá sdělit. Káže transparentní vodu, pije ale víno“, což je komentář Petra Kolmana. „Pan Kolman v něm navazuje na úterní zprávu Lidových novin, podle níž veřejnoprávní Česká televize nechce sdělit veřejnosti platy svých moderátorů, zejména tedy pana Václava Moravce. Nějaký občan, který se tázal na výši platu a dalších finančních odměn pana Moravce podle zákona o svobodném přístupu k informacím, se odpovědi z Kavčích hor nedočkal. Bylo mu řečeno, že to je příliš složité, že nemají požadované údaje ihned k dispozici, že by jejich vyhledání či příprava pro ni znamenala další práci. Mám pocit, že si Kavčí hory dělají z veřejnosti dobrý den,“ zlobí se mediální odborník.
Psali jsme:
Česká televize nám nechce říct, jak za naše peníze hospodaří
Václav Moravec má angažmá v České televizi dlouhá léta, ale od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2014 nebyl jejím zaměstnancem. „Nemělo by být problémem podívat se ve mzdové účtárně na jeho poslední platové výkazy. Každý měsíc tam má, kolik se mu strhává na sociální pojištění, na zdravotní pojištění, srážejí se mu také zálohy na daň. Jsou tam všechny potřebné informace, které jsou v systému účetnictví České televize k dohledání tak do deseti minut, i kdyby byla ČT stokrát větší institucí, než je dnes. Takže si z nás Česká televize opravdu dělá legraci a v podstatě utajuje věci, které by veřejnost měla vědět, protože se jedná o veřejné statky. A teď vůbec nejde o to, jestli má Moravec dvacet, sto, dvě stě tisíc nebo tři miliony eur, to je úplně jedno, to je nepodstatné. Podstatné je to principiálně, to jsou veřejné statky,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Připomíná, že se z veřejných zdrojů vždy dozvídáme, v jaké výši schválila Rada České televize odměny generálnímu řediteli ČT za plnění ukazatelů rozhodných pro jejich vyplacení. „Je to veřejná informace, protože to jsou naše peníze, jdou z našich kapes, z našich sekundárních daní a máme proto svaté právo jako občané, kteří vysílají do Rady ČT své zástupce, tyto cifry znát. Proč však nemůžeme znát čísla týkající se Václava Moravce? To se ptám stejně jako dotyčný občan, který na to odpověď nedostal. A dospívám ke stejnému závěru jako on. Jde o to, že Česká televize nám prostě nechce říct, jak hospodaří,“ tvrdí mediální analytik v souvislosti s kauzou, jejíž osud má nyní ve svých rukách Městský soud v Praze, kam dorazila žaloba na veřejnoprávní televizi.
Witowská dokázala, že je Moravec jedním z nejhorších moderátorů ČT
Až dosud v Poslanecké sněmovně neexistovala vůle, která by donutila Českou televizi vyložit karty na stůl. „Možná, že v jejím novém složení tato vůle bude, to uvidíme podle jednotlivých politických stran. Budou se projednávat výroční zprávy všech veřejnoprávních médií, takže k tomu bude jistě mnoho příležitostí. Ale tohle je velmi zásadní, protože nejde jen o nějakého Moravce. Moravec je naprosto nepodstatná figura a koneckonců, jak mu paní Witowská dokázala, je také jedním z nejhorších moderátorů, jaké kdy Česká televize měla. Bez něj se obejde jakýkoli formát, do kterého ho nasadí, protože tam mají určitě deset kvalitnějších moderátorů. Takže nejde opravdu o nějakého pana Moravce, ten je jen symbol. Jde o fakta, na která máme nárok. A tady nám je někdo upírá,“ kritizuje Petr Žantovský.
Také poslední glosou zůstane u internetové verze Reflexu. „Týká se kauzy, která byla vyvolána naprosto uměle, samozřejmě z politických a zájmových důvodů v Českém rozhlase, a sice kauzy kolem Janka Kroupy. Jediné ze standardních mainstreamových médií, které se k tomu postavilo velice seriózně, byl právě Reflex, a to v komentáři Petra Holce. Ten patří k nejobjektivnějším novinářům a svoji pověst nepoškodil ani v tomto komentáři. Už ten titulek stojí za to: ‚Janek Kroupa není neomylný Bůh. I kvůli němu věří lidé médiím méně než uklízečkám‘. To zní trošinku bulvárně, ale má to v sobě hlubokou pravdu. Protože, jak píše pan Holec, novináři, jejichž momentálním příkladem je pan Kroupa, se postarali o to, že média zažívají velkou krizi důvěry veřejnosti, když jim podle českých průzkumů věří méně lidí než uklízečkám,“ poznamenává mediální odborník.
Novináři vytvářejí dojem, že realita vypadá tak, jak ji popisují
Důvodů, proč je veřejnost k médiím tak skeptická, je samozřejmě víc. „Novináři často z neznalosti, ze zájmu, nebo s nějakým úmyslem vypouštějí částečně pravdivé, nepravdivé nebo tzv. cinknuté reportáže, analýzy nebo informace a snaží se ve společnosti vytvářet dojem, že realita vypadá tak, jak ji oni popisují. To je přesně případ pana Kroupy. Pan Holec má k tomu řadu zajímavých postřehů a hlavně připomíná roli pana Kroupy ve známé kauze dnešní eurokomisařky Věry Jourové. Ta byla v roce 2006 obviněna z dotačního podvodu, na kterém se měla podílet s tehdejším starostou Budišova, s nějakým architektem a dokonce na ni byla uvalena vazba. Později ji museli pustit na svobodu, zaplatit odškodné a tak dále,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Komentátora na případu Budišov nejvíc děsí Kroupova absolutní neochota uznat byť jen píď vlastní chyby, i když ho doslova usvědčuje vlastní reportáž i slova policie, že do vazby poslala nevinné lidi na jejím základě. Podle Petra Holce se historie opakuje i nyní. Stačí si pustit Kroupův rozhovor pro DVTV a vrátí vás do Budišova. Ani teď si podle něj Janek Kroupa nepřipouští absolutně žádnou možnost vlastní chyby a místo toho jen zpochybňuje univerzitní analýzu i celou strukturu a hierarchii Českého rozhlasu včetně funkce jeho ředitele. V podstatě říká, že nic z toho nerespektuje a že ho prostě máme nechat dělat jeho práci, protože on se neplete. „Pan Kroupa tehdy nevystupoval z pozice nestranného svědka nebo reportéra, ale z pozice člověka, který obviňuje Jourovou a další z nějakého trestného jednání,“ poukazuje mediální analytik.
Vždy se musí někdo najít, aby řekl, že císař je nahý
„To znamená, že prostě a jednoduše se pan reportér zmýlil. Zajímavé je, jak připomíná pan Holec, že pan Kroupa ve stejné době, kdy se paní Jourová soudila o odškodné, dostal Novinářskou křepelku za významný přínos televizní investigativní žurnalistice, zejména za zpracování takzvané budišovské kauzy, jak znělo zdůvodnění ocenění. To vypadá jako opravdu bizarní humor, ale to není humor, to je pravda. Když tedy teď napíše novinář takový komentář, jak to činí pan Holec v souvislosti s kauzou v Českém rozhlase, tak to zřejmě znamená, že to je tak moc do očí bijící pravda, že ani lidem z mainstreamu, ani soudným lidem novinářské profese už nejde držet tu lež. Jeden už se našel. Někdo se musí vždy najít, aby řekl, že císař je nahý. A pan Holec to řekl o panu Kroupovi. Řekl to ve správný okamžik a správným způsobem. A za to má dnes ode mě nejvyšší ocenění,“ dodává Petr Žantovský.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
