„Většině z nás bylo 20 let. Německé vojsko a gestapo vniklo do vysokoškolských kolejí v Praze, Brně a Příbrami. Nákladními auty nás odvezli do kasáren v Ruzyni. V těchto místech bez soudu bylo zavražděno devět představitelů studentského hnutí. Nejmladší byl Václav Šafránek, kterému v době vraždy ještě nebylo 19 let,“ řekl Srdečný.
„Dva roky po těchto tragických událostech se sešli v Londýně zástupci studentů několika desítek organizací a představitelů spojeneckých vlád, aby vyhlásili 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva k uctění památky popravených a umučených studentů, kteří jako první zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelům,“ připomněl Srdečný.
Vzpomněl také na odvlečení více než tisícovky studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen a vypočítal, kolik přeživších někdejší hrůzy je ještě na světě. Po letech snah se mu letos podařilo v archivu tábora získat seznamy tehdejších vězněných, které předal několika českým úřadům.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.




