„Proč KSČM nezorganizuje petici za vystoupení ze zločinecké organizace NATO? Proč bychom nemohli být neutrální stát jako Rakousko?“ zajímalo jednoho ze čtenářů ParlamentníchListů.cz.
Ransdorf na úvod konstatoval, že Václav Havel a jeho přátelé z řad disentu zprvu požadovali zrušení obou vojenských bloků a byli stoupenci bezblokového uspořádání Evropy. Postupem času ale prý Havel předvedl názorový obrat, když se změnil v jednoho z nejtvrdších obhájců severoatlantické aliance a americké politiky.
S naším členstvím v Severoatlantické alianci se dle Ransdorfa pojí otazník, neboť jsme prý do NATO vstoupili před změnou statusu této organizace na Washingtonském summitu, a pokud je mu známo, tato změna statutu nikdy neprošla jednáním v českém parlamentu.
Vystoupení ze Severoatlantické aliance je prý nicméně velmi složitá věc. Se všemi náležitostmi by údajně celý proces trval zhruba dvacet let. Jednodušší by dle Ransdorfa bylo vystoupení z vojenské složky, podobně jako to udělala Francie v roce 1965 a kterak to v devadesátých letech údajně navrhoval Václav Klaus. Pokud by Česká republika po vzoru Rakouska chtěla být neutrální, musely by být údajně splněny určité mezinárodně právní podmínky. Například by prý musely naši neutralitu garantovat velmoci.
Nevím, čeho je Zeman schopný
Dalšího čtenáře ParlamentníchListů.cz zajímal europoslancův názor na návštěvu Podkarpatských Rusínů u prezidenta Zemana. „Myslíte si, že je součástí jejich emancipačních snah? A je pan prezident schopen nějak významněji podporovat tuto jejich snahu?“ otázal se čtenář.
„Opravdu nevím, čeho je Miloš Zeman schopen nebo není, ale vím, že Rusíni v roce 1991 odhlasovali v referendu požadavek autonomie, který ale Kyjev zamítl,“ odvětil Ransdorf s tím, že Kyjev ve sčítání obyvatel uvádí výlučně Ukrajince, což je prý podvod. „Já sám jsem některé jejich zástupce vzal na jednu diskusi o Ukrajině do Evropského parlamentu. Tvářit se, že problém nevidím, nelze. V praxi to vypadá tak, že oblast kontroluje oligarcha Baloga, který měl pozici za Juščenka i za Janukovyče a pozici pána nad osudy lidí má i za Porošenka. Čeští podnikatelé, kteří na Podkarpatské Rusi investovali, by mohli vykládat,“ uvedl Ransdorf.
Palach komunistou?
Od zahraničně-politické problematiky se nakonec komunistický europoslanec přesunul do domácích vod, když odpovídal na otázku, zda si podobně jako jeho stranický kolega Vojtěch Adam myslí, že Jan Palach byl komunista.
Ransdorf uvedl, že dle jeho názoru měl Jan Palach názory blízké politice KSČ za Pražského jara, což o něm údajně tvrdí i jeho blízké okolí. Tehdy to ale nebyla údajně žádná výjimka, protože politiku tehdejší KSČ prý podporovala drtivá většina občanů. O Palachových politických názorech dle Ransdorfa svědčí i to, že na filozofické fakultě UK studoval dějiny mezinárodního dělnického hnutí a jel na brigádu do Sovětského svazu. A byl to prý člověk velmi upřímný a těžce nesl, co se stalo v srpnu 1968, i posrpnové dramatické zužování prostoru pro reformy Pražského jara.
Plné znění otázek a odpovědí ZDE
_profil_top.jpg)
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
