Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se tento týden v Londýně setkal s britským premiérem Keirem Starmerem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Lídři se během jednání shodli na pěti základních principech, které podle nich musí být součástí budoucího mírového urovnání války na Ukrajině.

Ve společném prohlášení zdůraznili svou pokračující podporu Kyjevu a vyzvali Rusko k okamžitému a úplnému příměří. Současná frontová linie by podle nich měla sloužit jako základ pro budoucí jednání, přičemž mezinárodně uznávané hranice nelze měnit silou. Evropští lídři zároveň trvají na tom, že ruská aktiva zmrazená západními zeměmi musí zůstat zablokována až do ukončení ruské agrese a uhrazení válečných škod. Součástí případné dohody musí být podle nich také ochrana bezpečnostních zájmů Evropy a spojenců v NATO.

Čtveřice politiků podle informací deníku Kyiv Post rovněž podpořila návrh prezidenta Zelenského na přímá jednání s Ruskem za účasti Spojených států a evropských zemí, jejichž cílem by bylo dosažení příměří a následného mírového řešení konfliktu.

Anketa

Který z lídrů vládní koalice si vede nejlépe?

Andrej Babiš

14%

Tomio Okamura

15%

Petr Macinka

67%

Ani jeden z nich

4%

hlasovalo: 4025 lidí

Zahraniční reportér České televize Andreas Papadopulos má za to, že na podobných „klíčových“ schůzkách by neměl chybět zástupce Polska. „Proč na klíčové schůzce Evropanů s Volodymyrem Zelenským chybí zástupce Polska? Proč je téměř 40 milionová země se stále posilující (možná 5-6 nejsilnější v Evropě?) armádou diplomaticky na druhé koleji?“ ptá se Papadopulos.

A rovnou přichází s vlastním vysvětlením situace, že za to může konzervativní prezident Karol Nawrocki a dokonce i vláda Donalda Tuska, protože všichni se prý moc soustředí na minulost. „Protože Varšava kvůli vnitropolitickým půtkám prohospodařila svůj vztah s Ukrajinou, zvláště po nástupu Nawrockého se toxicky soustředí na minulost a ne na budoucnost, nepomohla ani oslabená pozice vlády, nástup krajní pravice a s tím spojený posun dříve pragmatické PiS k antiukrajinským tezím,“ tvrdí Papadopulos.

Proč na klíčové schůzce Evropanů s Volodymyrem Zelenským chybí zástupce Polska? Proč je téměř 40 milionová země se stále posilující (možná 5-6 nejsilnější v Evropě?) armádou diplomaticky na druhé koleji? Protože Varšava kvůli vnitropolitickým půtkám prohospodařila svůj vztah s… pic.twitter.com/f5dfttAR76

— Andreas Papadopulos (@andreas_ppdp) June 10, 2026

Naráží tím na rostoucí spory mezi Polskem a Ukrajinou, které vyvrcholily nedávno po rozhodnutí prezidenta Zelenského udělit jedné z elitních jednotek Ozbrojených sil Ukrajiny čestný titul „Hrdinové UPA“. Tento krok vyvolal v Polsku silnou politickou i společenskou reakci, protože Ukrajinská povstalecká armáda je v Polsku spojována především s událostmi let 1943–1945, kdy došlo ve Volyni a ve východní Haliči k masakrům polského civilního obyvatelstva. Podle historických odhadů při nich zahynulo přibližně 80 až 120 tisíc Poláků, přičemž nejkrvavější období nastalo v létě 1943, kdy byly napadeny stovky polských vesnic.

Právě odkaz na tyto události je hlavním důvodem ostrého odporu polské veřejnosti vůči jakémukoli pozitivnímu vyzdvihování UPA. Polské úřady tvrdí, že krok ukrajinského prezidenta může být vnímán jako relativizace historických zločinů a zároveň jako krok, který komplikuje vzájemné vztahy v době, kdy obě země čelí ruské agresi.

Polský prezident Karol Nawrocki označil rozhodnutí za skandální a prohlásil, že bude usilovat o jeho mezinárodní politické důsledky. Nawrocki v rozhovoru s novináři uvedl, že „v evropské rodině nelze glorifikovat bandity a vrahy, kteří zabíjeli ženy a děti, zabíjeli Poláky“ a dodal, že bude usilovat o to, aby byl ukrajinskému prezidentovi odebrán Řád Bílého orla. Zároveň zazněla kritika i ze strany ministerstva zahraničí, které si předvolalo ukrajinského velvyslance a oficiálně vyjádřilo protest.

Wałęsa, vláda i opozice v neobvyklé shodě

Reakce bývalého prezidenta Lecha Wałęsy patří k nejvýraznějším symbolickým gestům celé kauzy. Wałęsa uvedl, že nemůže nadále nosit symbol ukrajinské podpory v době, kdy Kyjev podle něj uctívá organizaci odpovědnou za vraždy polských civilistů a demonstrativně si sundal odznak v barvách ukrajinské vlajky, jenž nosil od začátku ruské invaze.

Jeho krok vyvolal silnou odezvu nejen mezi politiky, ale i ve veřejném prostoru, kde se debata rychle polarizovala mezi pokračující podporou Ukrajiny v její obraně proti Rusku a požadavkem na jasné vymezení vůči historickým kontroverzím.

Polský prezident Karol Nawrocki následně označil rozhodnutí Kyjeva za nepřijatelné a uvedl, že téma bude otevírat i na mezinárodní úrovni. Zároveň zazněly úvahy o možném přehodnocení některých aspektů polsko-ukrajinských vztahů, pokud nedojde k nápravě nebo vysvětlení ukrajinského postoje. Kriticky se vyjádřilo také ministerstvo zahraničí, které zdůraznilo, že Polsko zůstává jedním z hlavních podporovatelů Ukrajiny, ale očekává respekt k památce obětí historických událostí.

Premiér Donald Tusk zvolil smířlivější tón, přesto však varoval, že dlouhodobé přehlížení historických sporů může ohrozit současné spojenectví. Podle něj je nezbytné hledat rovnováhu mezi podporou Ukrajiny a citlivým přístupem k polské historické zkušenosti.

Na ukrajinské straně je rozhodnutí prezentováno jako součást širší snahy o posílení historické identity ozbrojených sil a připomenutí tradic odporu proti sovětské moci. Kyjev dlouhodobě zdůrazňuje, že interpretace role UPA se mezi Polskem a Ukrajinou zásadně liší.

Zatímco polská strana zdůrazňuje odpovědnost za masakry civilistů, část ukrajinských představitelů upozorňuje na to, že UPA je vnímána také jako součást boje za ukrajinskou nezávislost. Někteří ukrajinští představitelé dokonce tehdejší události relativizují.

Starosta Lvova Sadovyj připustil, že vztahy obou národů byly v minulosti těžké, ale zdůraznil, že dnes stojí Polsko a Ukrajina na stejné straně proti Rusku. K tomu, co se v Polsku během druhé světové války dělo, řekl také své. „Nevíme přesně, jak to bylo před 50 nebo 100 lety, protože historie byla často zkreslena a Rusko udělalo vše pro to, aby informace nebyly stoprocentně spolehlivé,“ řekl Sadovyj, ačkoliv nejprve uvedl, že není historikem.

Do polsko-ukrajinského sporu se zapojil i ukrajinský poslanec Mykola Kniažyckij, který uvedl, že ukrajinské historické osobnosti jsou dlouhodobě předmětem různých výkladů a že minulost by podle něj neměla být posuzována pouze dnešní optikou. „Všichni, kdo bojovali za Ukrajinu, ať už levicoví nebo pravicoví – jsou našimi hrdiny, pokud se nedopustili zločinů proti lidem,“ uvedl poslanec. „Jsme opravdu tak strašný národ? Ne, samozřejmě že ne. Právě naopak,“ usoudil. Podle poslance Kniažyckého by se nyní ukrajinští evropští partneři neměli soustředit na minulost. I on je toho názoru, podobně jako starosta Lvova Sadovyj, že je dnes důležitější společně čelit Rusku.

Psali jsme:

Zahradil: Ukrajinské nahnědlé stíny minulosti. Polsko to řeší za nás

„Každý stát má své hrdiny.“ Hněv Polska na Ukrajině neberou vážně

„Sundávám ukrajinskou vlaječku.“ Hněv z Polska na Ukrajinu graduje

„Předvolejte velvyslance.“ Zelenskyj strašně vytočil Poláky