Hostem nového dílu Standa Show byla redaktorka A2larmu Saša Uhlová. Jelikož vystudovala romistiku, tak se jí Standa zeptal, zda má říkat Rom či Cigán. Obojí se prý používá, avšak lepší bude označení Rom. „To slovo cikán, cigán je jednak teda apelativum, což znamená, že to je slovo, které si vymysleli ti ostatní pro tu skupinu a existuje takový trend ve světě, že různé skupiny mají označení, jak se označují oni sami a v podstatě se svět vyvíjí a dáváme si určitou úctu a respekt tím, že nazýváme tu skupinu tím, jak se sama nazývá,“ vysvětlila novinářka.
„No právě, já jsem slyšel, že oni sami si říkají cigáni,“ reagoval Standa. Saša Uhlová odpověděla, že pokud se baví v češtině, tak ano. Romština však zná slovo Rom, a nikoliv cikán či cigán. Podotkla ještě, že cigán je slovensky a cikán česky. Mezi sebou pak používají častěji označení cigán, jelikož více než devadesát procent Romů v Česku pochází původně ze Slovenska. „Je to něco takového, jako když já bych ti řekla, hele klidně mi říkej prcku, protože měřím metr padesát, ale nechtěla bych, abys mě tak oslovoval tady,“ vysvětlila.
Když si řečníci vyjasnili oslovování, tak se přešlo k závažnějším věcem. Standa se dotázal, zda jsou Češi rasisté. „Já nemám ty paušalizace ráda, protože stejně tak jako bych neřekla, že všichni Romové krásně zpívají, protože to není pravda, tak stejně to takhle nedokážu říct; ten rasismus má tisíc podob a někdy je to tak, že ti lidé mají rasistické výroky, ale pak se třeba chovají úplně normálně ke svým sousedům Romům nebo spolupracovníkům. Někdo řekne, že cikáni mě štvou a tohle i se třeba zúčastní nějaké demonstrace, ale pak se ukáže, že má kolegy v práci a že s nimi úplně normálně vychází a neponižuje je. Člověk, který třeba má humanistické proklamace, může být ten, kdo, když přijde na lámání chleba, by někoho poslal do koncentráku a člověk, který nadává na Romy, by mohl být ten, kdo by se někoho zastal…“ vysvětlila. Má to tedy mnoho vrstev a sama Uhlová neví, co si pod pojmem rasista vybavit. „Já jsem taky rasista,“ šokovala Standu. „Nemám úplně ráda Brity, protože je považuji za nafoukané,“ dodala.
Fotogalerie: - Stop ázerbájdžánské agresi
„Tak to tedy znamená, že rasismus je nějak jako přirozený částečně, ne?“ zeptal se Standa. „Tak nějaká nedůvěra k neznámému nebo k odlišnému nebo jako nechuť do nějaké míry je, na druhou stranu, pak, když se ti lidi poznávají dobře, třeba mé děti jsou od malička v kontaktu s romskýma dětma a vůbec nevidí ten rozdíl, takže přirozený to je, když nejsou v tom kontaktu a vytváří se o tom nějaké mýty, třeba kdybych žila v Británii, měla bych jiný názor,“ dodala.
Popsala i historii asimilace Romů. „Až do Marie Terezie ty zákony byly takové, že těm lidem na hranicích hrozilo, že jim třeba uříznou ruku a odevšad je vyháněli, měli velký problém se usazovat, pak se to v různých částech Evropy různě měnilo a vlastně pak byla první republika, existují třeba záznamy o tom, jak se nějaké rodiny snažily právě usadit, třeba na Moravě, z těch rodin pak vzešli vysokoškolsky vzdělaní lidi, to byli ti čeští Romové, ale ty obce nechtěly, aby tam byli. Když nebydleli, tak těžko mohli studovat. Pak přišla druhá světová válka, tak asi je všeobecně známý, že Hitler se pokusil Romy vyhladit, což znamenalo pro české Romy skutečné vyhlazení, protože jich přežilo šest set ze sedmi tisíc a pro slovenské Romy to znamenalo, že v osadách, kde třeba měli zděné domy, tak tam byla taková vyhláška, že se museli vstěhovat dva kilometry od vesnic, takže se odstěhovali většinou z nějak postavených domů do lesa, kde si postavili nějaké chatrče, takže udělali velký krok zpátky.
Souhlasíte s důvody, proč Daniel Hůlka vrátil státní vyznamenání?Anketa
Pak přišel komunismus a politika asimilace, která mnoha lidem pomohla a strašně moc Romů je asimilovaných a my o tom nevíme. Víc než polovina jich je integrovaných takovým způsobem, že si žijí normálně. Během komunismu vznikly speciální školy, že ten režim, i když byl velmi represivní a mohl jim to vzdělání poskytnout, tak na to rezignoval velmi záhy a vlastně ty děcka vycházely ze zvláštních škol a nemohly pokračovat nikam dál, což za toho komunismu tolik nevadilo, protože někde dělali nějakou fyzickou práci, ale po roce 89 byli úplně první, kdo o tu úplně nekvalifikovanou práci přišel a často o bydlení, protože nechápali rozdíl mezi tím, že vlastní byt nebo velmi častý bylo, že jim někdo zaplatil třicet tisíc a oni opustili ten byt a dostali se do nějakého kolotoče, do toho přišly exekuce a tak dále, takže, že by tady byly podmínky jako třeba ve Švédsku, ve Finsku nějaké dvě generace, že by docházelo k nějaké normální integraci, bez nějaké silné represe, to tady vlastně nebylo, to možná začíná teď,“ shrnula novinářka historii začlenění Romů.
Standa poté zmínil, že někteří romští rodiče prý nechtějí, aby jejich děti chodily do školy či do práce. Dle Uhlové spousta Romů deklaruje, že vzdělání pro děti chtějí, ale neumí dětem pomoct, jelikož se kvůli tomu, že chodili do zvláštních škol, ztrácejí například v učivu třetí třídy. Rodiče se s nimi nemůžou tedy učit. „Pro spoustu Romů ta hodnota vzdělání a teď mluvím skutečně o těch chudých, tam není. Úplně nechápou, že to je vstupenka do lepšího světa. Pak je spousta rodičů, kteří ty děti, ač sami byli úplně nevzdělaní, tak je prostě ke vzdělání přitáhli a ty děcka studují na vysokých školách,“ doplnila.
Standa poté zmínil svého předešlého hosta pořadu senátora Jiřího Čunka. „Určitě si pamatuješ, že pan Čunek měl tu strategii toho, že jim sebrali ty byty městské a nabídli jim ty byty na okraji města. My jsme si tady o tom povídali,“ pověděl Standa, když mu do slova skočila Uhlová. Prý se nejednalo byty. „To je z plechu a je tam plíseň, v zimě je tam zima, v létě je tam horko a tak, jen na okraj,“ popsala. „No a pan Čunek o tom vyprávěl, vysvětloval to a řekl takovou frázi: ‚Ty nemáš peníze, proč? Protože nepracuješ a nemůžeš nebo nechceš? Kdo nechce pracovat, ať nejí,‘ že vlastně měli na výběr. Co ty si o tom myslíš?“ navázal Standa otázkou.
Fotogalerie: - Vlajka vzhůru letí
Ta s takovým postupem nesouhlasila. Prý to i bylo v době, kdy nebyla taková zaměstnanost jako v nedávné době. Prý tu hraje roli i to, že ti lidi jsou v exekuci. „Těm nepomohou ani žádné sociální dávky. Když člověk pracuje a dejme tomu, že bych vydělávala dvacet tisíc a moje nezabavitelné minimum by bylo devět tisíc, ale dlouho bylo mnohem nižší, tak nedostanu ani příspěvek na bydlení, protože na to jakoby mám, takže čím víc vydělávám, tím je to pro mě horší, jelikož mi stejně zůstane těch devět tisíc a za to si člověk ani mimo Prahu nemůže pořádně zaplatit bydlení a život,“ vysvětlila. „Dokud to nevyřešíme, tak nemá smysl se bavit o tom, jestli někdo chce nebo nechce pracovat, ti lidi dělají, ale dělají načerno. Nebo dělají, ale snaží se dělat za minimální mzdu, aby jim něco přišlo na to bydlení,“ dodala. Jsou tedy v situaci, kdy nechtějí, aby se jim zvýšila mzda. Problém exekucí, které se týkají nejen Romů, se prý nejlépe snaží řešit Piráti. Pomohl prý i Robert Pelikán. Pomoct by však mohlo, kdyby zaměstnavatelé začali vyplácet mzdy každý týden, a ne jednou měsíčně.
Psali jsme:
autor: tle
_profil_top.jpg)
