Za týden ve čtvrtek zasedne v Praze ostře sledované Česko-ruské diskusní fórum. Půjde o první ročník nové akademické platformy, jejíž vznik úspěšně při loňské návštěvě v Soči projednal český prezident Miloš Zeman se svým protějškem Vladimirem Putinem.
Formálně bylo založení diskusního fóra stvrzeno podpisem memoranda o porozumění mezi českým Ústavem mezinárodních vztahů a Moskevským státním institutem mezinárodních vztahů (MGIMO).
O smyslu diskusního fóra i eliminaci rizik, že by mohla věc zneužít ruská propaganda, v pondělí s novináři na neformálním setkání mluvil hradní šéfdiplomat Rudolf Jindrák, nový ředitel Ústavu mezinárodních vztahů a šéf odboru států severní a východní Evropy na ministerstvu zahraničí Jakub Karfík.
Na setkání zaznělo, že jedním z cílů konání diskusního fóra je oddémonizovat některé stinné stránky z historie a společných vztahů. Myšlenka takové diskusní platformy vznikla v Černínském paláci před sedmi lety se záměrem odrazit se z bodu vzájemné nekomunikace.
Výrazně se iniciativa uspořádání fóra rozeběhla zásluhou prezidenta Miloše Zemana, který věc několikrát otevřel během svých rozhovorů s Vladimirem Putinem a připomněl se i v rámci několika dopisů. Taková iniciativa podle českých diplomatů vše výrazně uspíšila a dala naději k pootevření dveří do ruských archivů, které jsou nepřístupné. Čeští historici o možnost studia tamních archiválií usilují neúspěšně celé roky. Nyní se zdá, že by se to mohlo, byť třeba částečně, podařit.
Diplomaté v čele s Rudolfem Jindrákem zdůraznili, že se jedná o nepolitickou platformu, kde budou diskutovat uznávaní vědci a akademici, kteří se společnými vztahy a historií zabývají většinou celý svůj profesní život. Je proto nesmyslné, aby se konání fóra kvůli dění na mezinárodní politické scéně posouvalo nebo dokonce rušilo. S politikou prý nemá nic společného.
Z toho důvodu se organizátoři dle svých slov neobávají zneužití této akademické debaty ruskou propagandou. Čeští pořadatelé prý nejsou nijak naivní, ale nemají z jednání s ruskou stranou dojem, že by jejím cílem bylo použít fórum jako nástroj propagandy.
Stejně tak se prý čeští historici nebudou vyhýbat žádným kontroverzním tématům. Smyslem akce ovšem není hned na historicky prvním setkání debatní platformy otevřít nejproblematičtější otázky, pohádat se a vše ukončit s tím, že dialog není možný.
Fotogalerie: - Zeman v Rusku
Česko chce v této věci postupovat krok za krokem a především se snažit přesvědčit Rusy, aby nám otevřeli své archivy. Moskva prý poprvé po třech desetiletích, kdy se čeští historici do tamních archivů snaží dostat, připustila, že je otevřená o tom mluvit a dokonce si vyžádala seznam konkrétních archivních fondů, které jsou pro nás důležité. Seznam, na kterém pracuje tým elitních historiků, by Rusové měli obdržet právě na Česko-ruském diskusním fóru příští týden.
Platforma má podle šéfa Ústavu mezinárodních vztahů Ondřeje Ditrycha velký potenciál. Setkání by se měla konat jednou ročně s tím, že první začne právě příští týden v Praze, další se bude konat v roce 2019 v Rusku.
Česká strana byla podle diplomatů během přípravy velmi ostražitá, aby se nedala vlákat do žádných pastí. Na důkaz, že nejde o žádné konspirační setkání, byli na akci pozváni i mnozí čeští kritici Ruska. Dokonce i někdejší velvyslanec v Moskvě Petr Kolář, publicista Martin C. Putna, politolog Michael Romancov nebo exministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Pokud jde o naše velvyslance v Rusku a ministry zahraničí, byli pozváni všichni bývalí i současní. Mezi přímými účastníky Česko-ruského diskusního fóra bude ruská i česká akademická elita.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Radim Panenka
