Rusko? Sankce na to neplatí. Švihlíková ukázala na vážnou věc

22.05.2025 20:58 | Monitoring

Ekonomka Ilona Švihlíková ve svém komentáři k dubnové zprávě Mezinárodního měnového fondu upozorňuje na zahlcenost globálních institucí agendou a rostoucí roli regionálních prostředníků v multipolárním světě. Zaznívá kritika stavu Světové obchodní organizace, upozornění na masivní rozsah neformální ekonomiky v Africe i připomínka, že fiskální prostor států je zásadní pro zvládání budoucích krizí. A zatímco MMF varuje před novými inflačními tlaky, multilaterální pravidla dál čekají na svou obnovu.

Rusko? Sankce na to neplatí. Švihlíková ukázala na vážnou věc
Foto: Inovace republiky
Popisek: Ekonomka Ilona Švihlíková

Ekonomka Ilona Švihlíková komentuje dubnovou zprávu Mezinárodního měnového fondu, která přináší aktualizovaný pohled na hospodářské perspektivy skupiny G20 – dvaceti největších světových ekonomik.  

Anketa

Premiér Fiala se omluvil voličům za zvýšení daní. Nevěděl prý, že bude válka. Přijímáte jeho omluvu?

hlasovalo: 10052 lidí

Skupina G20, která sdružuje dnes zahrnuje celkem 21 členů – přestože si zachovává původní název odkazující na dvacet členů. Kromě tradičních národních států, jako jsou Spojené státy, Čína, Indie či Německo, je členem i Evropská unie jako celek a od roku 2023 také Africká unie, která byla přijata jako plnoprávný člen.

V roce 2025 předsedá skupině G20 Jihoafrická republika. Jak upozorňuje ekonomka Ilona Švihlíková, právě to se odrazilo i v tom, že při prezentaci dubnové zprávy Mezinárodního měnového fondu vystupovali zástupci této země nejvýrazněji a byli také těmi, kdo odpovídali na otázky novinářů.

Afrika přináší do debaty G20 téma kapitálu a spravedlnosti

Ilona Švihlíková přibližuje, o čem se vedla diskuse v rámci zasedání G20 na úrovni guvernérů centrálních bank a ministrů financí. Hlavními tématy byly dopady globálních obchodních změn, přístup ke kapitálu a nová pravidla pro světovou finanční architekturu.

„Samozřejmě, když se bavíme o Jihoafrické republice, která je součástí zemí BRICS, tak se hovořilo o finanční architektuře – čímž se myslí právě třeba fungování institucí jako je Mezinárodní měnový fond. Nutně tam Jihoafrická republika, jak se od ní očekávalo, vnesla problém afrického kontinentu. To znamená dluhové problémy, ale hlavně přístup ke kapitálu. Kde vůbec vzít kapitál na financování, když víme, že zahraniční pomoc dlouhodobě klesá – což je možná i dobře, upřímně řečeno. A pak náklady kapitálu – tedy za jak vysoký úrok si tyto země mohou půjčovat, pokud se k tomu kapitálu vůbec dostanou.“

Dále upozorňuje na širší kontext diskusí v oblasti globálního obchodu: „Témata byla jasná: nejistota, dopad obchodů a financí. Týká se to nejen cel, ale obecně jiného náhledu na obchod z hlediska americké administrativy. Byly tam sice úvahy o pozitivech globalizace, otevřeného systému a důležité roli Světové obchodní organizace. Nicméně je potřeba ta současná pravidla změnit – a to je typický postoj zemí BRICS. Obchod by měl být podle nich spravedlivější. Teď je ale otázka, co to znamená ‘spravedlivější’,“ dodává ekonomka.

Globální nerovnováhy, nejistota jako daň a pokrok ve vnímání rozdílů

V rámci jednání G20 se podle Ilony Švihlíkové diskutovalo i o jednom ze zásadních témat světové ekonomiky – globálních nerovnováhách. Podle ní však debata ukázala nejen posun v rétorice, ale také limity dosavadního přístupu k různorodosti jednotlivých zemí. „Dále se hovořilo o globálních nerovnováhách. To je úžasné téma. Děkujeme za pozornost. Děkujeme za pozornost. Mít jasnou politiku… Nejistota je speciální daň, ale nenese žádný příjem. To se mi docela líbilo. Zatímco finanční trhy – odolné a drží. To jsem slyšela asi tak padesátkrát. Nejenom v tomto panelu.“

Švihlíková zároveň poukazuje na výrazný posun v tom, jak Mezinárodní měnový fond dnes chápe rozdílné potřeby jednotlivých zemí. „Různé země mají různé výzvy. To vypadá možná úplně banálně. Ale kdybychom se vrátili o 30 let zpátky, tak bychom u Mezinárodního měnového fondu – kdy G20 ještě neexistovala – slyšeli, že jedna politika byla dobrá pro všechny. Neboli: všem dáme acylpyrin, je úplně jedno, jestli mají problémy se žlučníkem, zlomenou nohou nebo otřes mozku. Takže to už je samozřejmě pokrok,“ poukazuje.

Fiskální prostor, inflace a obavy z návratu cenových tlaků

Mezi hlavními doporučeními, která na jednání G20 zazněla, bylo podle Ilony Švihlíkové také volání po lepším využití fiskálního prostoru a obnovení tzv. nárazníků – tedy finanční rezervy a schopnosti států investovat v době nejistoty.

Součástí debaty bylo i hodnocení současného vývoje inflace. Zatímco v některých zemích se podařilo cenové tlaky utlumit, v jiných hrozí jejich návrat. „Obecně dezinflace zpomaluje – to znamená, že proces snižování inflace není tak rychlý. A v řadě zemí vidíme, že se to může opět obrátit směrem k inflaci. To zřejmě byla narážka na Spojené státy, kde ta inflační očekávání významně vzrostla,“ připomněla Švihlíková. 

Anketa

Vážíte si politické zkušenosti a moudrosti Miroslavy Němcové?

1%
98%
hlasovalo: 7403 lidí

Absence společného komuniké ukazuje rozdílnost priorit

Na rozdíl od některých minulých setkání nebylo po tomto jednání G20 zatím vydáno společné závěrečné komuniké. Ilona Švihlíková upozorňuje, že důvodem jsou zřejmě hlubší strukturální rozdíly mezi členskými státy. „Myslím, že potom na komuniké byl dotaz. Hlavně se to týká velmi různých názorů mezi zeměmi. Často se to svádí na Rusko, na Ukrajinu, ale myslím, že to nebude jenom tím. Myslím si, že ty země G20 – to je pestrá skupina, zahrnující Evropskou unii, USA, Čínu, Indii, Saúdskou Arábii. Prostě jsou to země, které mají odlišné priority,“ dodává s tím, že je možné, že se komuniké podaří vyjednat někdy v průběhu léta.

Spojené státy a Trumpův vliv na mezinárodní instituce

Podle Ilony Švihlíkové sehrála roli v debatách i otázka, jaký postoj zaujímají Spojené státy k mezinárodním institucím – zvláště v kontextu návratu Donalda Trumpa do Bílého domu a s tím spojené změny agendy. „Bloomberg se zeptal chytře, jestli Bessent, americký ministr financí, na tom jednání byl. Byl. Bessent kritizoval instituce jako je Mezinárodní měnový fond. A vzhledem k tomu, jak je obrovská ta agenda Trumpovy administrativy, tak je otázka, co se mu tady podaří dosáhnout – protože na to potřebujete informované lidi,“ připouští Švihlíková, že současný Trump je politicky zkušenější než ve svém prvním prezidentském období, ale stále není jasné, jaký konkrétní vliv to bude mít na mezinárodní hospodářskou spolupráci.

Daňová spravedlnost zatím zůstává na okraji

I když otázky daňové politiky a zdanění superbohatých patří mezi často diskutovaná témata, podle Ilony Švihlíkové se na dubnovém jednání G20 příliš neakcentovala. Důvodem je mimo jiné přehlcenost agendou a obtížná shoda mezi členy. „Říká se, že se o tom moc nehovořilo. Ono totiž obecně je známo, že tato fóra jako je G20 jsou zahlcená agendou. To znamená – mluví se o milionech věcí a nevyřeší se nic. A prioritizovat je hrozně těžké, protože ty země mají různé priority.“

Podle Švihlíkové zazněl i návrh Brazílie na zdanění superbohatých, ale nedostal větší prostor v rámci oficiální debaty. „Padla otázka na daně, na společný rámec pro daňovou politiku. Brazílie navrhovala zdanění superbohatých. Prozatím se zdá, že tohle nebylo nějaké velké téma, a že tam spíše bude propojenost s procesem, který je naštěstí veden v rámci OSN.“

Světová obchodní organizace v krizi, multilaterální pravidla čekají na obnovu

Dále se Ilona Švihlíková vrací k tématu volného obchodu a roli Světové obchodní organizace (WTO). Podle ní je situace této instituce dlouhodobě problematická a změna pravidel je nevyhnutelná. „Prozatím to vypadá, že Světová obchodní organizace je v hluboké krizi. Jsou tu sice státy, které chtějí uchovat multilaterální systém v rámci WTO. Ale poslední uzavřené úspěšné kolo je takzvané Uruguayské kolo – staré 30 let. To by možná skoro chtělo nějakou oslavu. Od té doby je organizace ve velmi těžkém stavu. Ale padlo, že je potřeba obchod změnit, pravidla změnit, protože obchod je jiný. Je tu samozřejmě internet, umělá inteligence… obchodní politiky dnes vypadají jinak,“ dodává.

Zároveň upozorňuje, že ačkoli multilaterální systém stále nabízí velký potenciál, záleží především na politické vůli jej obnovit a rozvíjet. „Samozřejmě se musí chtít. Víme, že Trumpova administrativa je velmi nadšená z multilaterálních organizací obecně,“ uvádí ironicky ekonomka.

Situaci ilustruje i příklad z praxe, jak jej přinesla Jihoafrická republika: „Říkají, že se nedohadují žádné volné obchodní dohody mezi USA a Čínou. Obecně říkají, že je potřeba mít funkční dialog – a když se jeden s druhým nebaví, tak co chtějí vyřešit?“ pokračuje Švihlíková a sama k tomu dodává. „To si možná myslí Česká televize u nás. Ale obecně platí: tit for tat, oko za oko, zub za zub je nebezpečné. A deeskalovat je možné pouze dialogem.“

Přetíženost fór odráží proměnu světa směrem k multipolaritě

Následně se Švihlíková ještě vrací k tématu zahlcenosti globálních platforem, jako je G20. Podle ní to není jen otázka organizační neefektivity, ale hlubšího geopolitického přerodu, který ovlivňuje celou podobu mezinárodních vztahů. „Je to tím, že se nám mění a přeskládává celý svět směrem k multipolaritě a zkouší se různé formáty. Něco bude funkční, něco nebude. Platí, že základem našeho systému mezinárodních vztahů je suverénní stát. A to, že budou různé formáty a něco se bude řešit méně, něco víc – s tím nic moc neuděláme. V tom přechodném období je to úplně normální.“

Po velké recesi přišla vlna regulací – výsledkem je odolnější finanční systém

Na fóru G20 zaznělo také zhodnocení vývoje po globální finanční krizi z roku 2008, označované často jako „velká recese“. Podle diskutujících vedla tehdejší krize k rozsáhlé regulační agendě, která posílila stabilitu finančního systému. Ilona Švihlíková k tomu dodává, že s tímto hodnocením lze do určité míry souhlasit. „Po velké finanční krizi byla skutečně velká regulatorní agenda. Reformy byly obecně úspěšné a finanční systém je dnes odolnější, než byl před velkou recesí – s tím bych částečně souhlasila.“

Africký pracovní trh a neformální ekonomika: výzva i paradox

Na fóru G20 i výrazné téma, které přinesla zejména Světová banka: zaměstnanost a role neformálního sektoru, zejména v afrických zemích. Jde o problém, který se dotýká jak sociální stability, tak samotného měření ekonomické výkonnosti. „Neformální sektor v Africe je obrovský. Je velmi netypické mít v Africe pracovní místo, kde je nějaká smlouva a nějaké sociální jištění. Tím pádem je do HDP zahrnut neformální sektor velmi nepřesně. Rozsah problému je obrovský a týká se to ekonomické výkonnosti – až 84 % zaměstnanosti v Africe má neformální podobu. Chtějí to řešit ve spolupráci s Mezinárodní organizací práce.“

Švihlíková upozorňuje, že ačkoliv je neformální sektor často vnímán jako problém, nejde o problém nezaměstnanosti v klasickém slova smyslu. „Neformální sektor je samozřejmě problém, ale ne z hlediska zaměstnanosti. Vypadá to pak, že nezaměstnanost je velká, ale často ve skutečnosti velká není. Problém je, že není žádné krytí – je tam vysoká míra nejistoty, neplatí se daně, neplatí se případně sociální pojištění, pokud by existovalo.“

Zároveň v této souvislosti upozorňuje na jeden důležitý paradox i na straně Ruska: „Velký neformální sektor, taková ta šedá ekonomika, je velká v Rusku. Potom ta ekonomika bývá mnohem odolnější vůči sankcím, protože ve skutečnosti je mnohem větší, než uvádí oficiální čísla. Na to je potřeba pamatovat,“ zmiňuje Švihlíková.

Ekonomka na závěr znovu upozorňuje na přetíženost globálních institucí a fór, která se odráží ve složitosti současného světa a nedostatku důvěry mezi klíčovými aktéry. „Co jsem si z toho odnesla, je skutečně to, že většina organizací je naprosto zahlcená agendou – a to, prosím, v tom nejhorším slova smyslu, tedy totálně. Jednoduše neví, co dělat dřív. Témat je hrozně moc, problémů je hrozně moc, protože žijeme v přelomové době. A protože není velká důvěra mezi aktéry, tak se to prostě řeší na mnoha různých úrovních. A to ten chaos spíše prohlubuje, než aby ho to řešilo.“

Situaci podle ní nelze rychle změnit, ale v delším horizontu se může vyjasnit, kde státy najdou společnou řeč – a kde naopak ne. Klíčovou roli přitom sehrávají tzv. prostředníci, kteří dokážou vytvářet mosty mezi konfliktními tábory. „Obávám se, že krátkodobě s tím nic neuděláme. Postupně bude krystalizovat to, kde se státy dokážou dohodnout a kde ne. Ale já na rovinu musím říct, že spíš vidím obrovskou roli těch prostředníků – důležitých států, kteří jsou schopní vyjednávat mezi zeměmi. Možná bych si přála, aby třeba Írán sehrál tuto roli mezi Indií a Pákistánem, když dám konkrétní případ. Možná by to mohlo být i Rusko, které je ale vytížené svými starostmi. Vytíženost agendou je obecně strašně velká, je tam velká dynamika a špatně se to řídí,“ dodává.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Natálie Brožovská

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

Problém státního rozpočtu není v jeho nedostatečných příjmech, ale v jeho výdajích

Když není problém v příjmech, tak proč zvyšujete daně? A když jde o výdaje, tak na nás lidech - na všech skupinách jste šetřili. Kolik jste ale ušetřili na sobě? Co vím, tak se vám zvedli platy, navýšili jste počet ministerstev... A jestli budete vládnout dál, tak jak si to dál představujete? Kde ch...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 3 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

„Oni se tím už vůbec netají.“ Rajchl v šoku po slovech Pavla

21:32 „Oni se tím už vůbec netají.“ Rajchl v šoku po slovech Pavla

Jindřich Rajchl, předseda strany PRO a lídr kandidátky SPD v Moravskoslezském kraji, varoval v rozho…