The Economist argumentuje, že za vlády ruského prezidenta Vladimira Putina se udály z hlediska potenciálního rozpadu země dvě důležité věci. Zaprvé, Putin výrazně omezil autonomii republik se separatistickými tendencemi a zemi opět centralizoval. Nevytvořil však občanské instituce, takže je ruský stát vnímán jako zdroj bezpráví a korupce, nikoliv jako garant práva.

Po svém opětovném zvolení prezidentem v roce 2011, kdy čelil demonstracím proti své osobě, se navíc snažil Putin zvýšit svou popularitu jednak vyhlášením honu na zrádce národa a jednak, což je dle Economistu podstatné – anexí Krymu a válkou na Ukrajině. Ale snaha o stabilizaci země válkou může dle Economistu nakonec skončit z pohledu Vladimira Putina fiaskem – proměnou hranic Ruska.

Pandořina skříňka