Pavel Rychetský s Václavem Havlem spolupracoval jak v předlistopadové, tak v porevoluční éře. Podle Rychetského se rozdílnost jejich názorů projevovala výlučně v oblasti zahraničních intervencí.

„Sporů bylo relativně dost, ale myslím si, že největší byl v okamžiku, kdy já jsem ve vládě hlasoval proti souhlasu České republiky s bombardováním Jugoslávie, zatímco pan prezident paralelně ve sdělovacích prostředcích toto bombardování obhajoval a podpořil. Musím říct, že rozdílnost našich názorů se projevovala výlučně v oblasti zahraničních intervencí. Později to byl Afghánistán i Irák,“ řekl k tomu pro Český rozhlas Rychetský.

Největší lapsus v jiném přístupu k tomuto problému pak zažil, když Havel byl nemocný a on za něj jel na setkání státníků po zahájení bombardování Afghánistánu do Varšavy. Tam byly pozvány všechny hlavy nejdůležitějších států z východnějších zemí a každý tam měl schvalovací projev.

Clinton měl jeho projev na stole

„Já jediný jsem vybočil, pan prezident Clinton byl s námi na dálku v telemostu, říkal jsem, že bombardování samo o sobě nic neřeší, že je třeba hledat i jiné způsoby a náhodou premiér Zeman vzápětí potom jel do Washingtonu a tam měli můj projev na stole a vyčítali mu ho. Jak je vidět, tak nejenom s Václavem Havlem, ale i s premiérem Zemanem a jinými jsem se ohledně zahraničních intervencí dost rozcházel,“ přiznal dále Rychetský.