Západní Německo po druhé světová válce postupně dospělo k názoru, že se Sovětským svazem je třeba udržovat ekonomické vazby, protože pokud spolu strany obchodují a mají z tohoto obchodu oboustranné výhody, nebudou proti sobě vystupovat tak docela nepřátelsky. Na tuto politiku sázeli především tehdejší sociální demokraté.
Po rozpadu Sovětského svazu a sjednocení Německa politici v Berlíně po této cestě kráčeli dále. Hlavní postavou německo-ruského sbližování se stal německý kancléř Gerhard Schröder, který v barvách sociální demokracie řídil německé kancléřství mezi lety 1998 až 2005. Po něm přišla do úřadu Angela Merkelová, která v barvách CDU/CSU řídila Německo po dalších 16 let. Kancléřský úřad opustila po volbách v roce 2021. A moci se ujal další sociální demokrat Olaf Scholz.
Nástup Schrödera se téměř kryje s nástupem Vladimira Putina k moci v Rusku. V roce 1999 Vladimir Putin seděl v pozici ruského premiéra. V roce 2000 se stal prezidentem a fakticky jím zůstal s malou přestávkou, kdy byl opět premiérem, až dodnes.
Schröder se po odchodu z úřadu zabydlel mimo jiné ve funkci předsedy Dozorčí rady ruského Rosněftu. V současnosti je Schröder předsedou výboru akcionářů konsorcia Nord Stream AG. Kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu je plynovod Nord Stream 2 u ledu. Současný kancléř Olaf Scholz dal od projektu ruce pryč.
A Schröder se podle listu New York Times ocitl v roli vyvrhele.
„Gerhard Schröder, kterému ruské energetické společnosti ročně vyplácejí téměř 1 milion dolarů, se stal vyvrhelem,“ stojí v článku na serveru New York Times s tím, že jen v roli šéfa představenstva společnosti si přišel na 600 tisíc dolarů ročně.
„Pan Schröder nebyl v tomto přesvědčení zdaleka sám. Ale dnes se stal nejvýraznější tváří té dlouhé éry chybných kalkulací, nejen proto, že nevyjadřuje žádnou lítost nad svým jednáním, ale také proto, že ze svého konání bohatě profitoval, vydělával miliony při prosazování ruských energetických zájmů,“ pokračoval americký list.
„Využil pověsti a vlivu kanceláře a nabídl se jako agent ruských zájmů, aby zbohatl,“ doplnil k tématu Norbert Röttgen, konzervativní zákonodárce a bývalý ministr.
Schröder dává najevo, že na svém počínání nevidí nic špatného, protože dělal jen to, co i jiní němečtí politici minimálně posledních 30 let. Putina považuje za přítele. Naposledy se viděli asi před měsícem. Prý spolu debatují třeba o fotbale.
Exkancléř také odmítá rezignovat na místa v představenstvu ruských energetických společností, přestože jej k tomu vyzývá celé politické spektrum, v neposlední řadě kancléř Olaf Scholz.
New York Times připomíná, že navázání Německa na ruskou ekonomiku pomohlo jak Ruské federaci, tak samotnému Putinovi.
Schröder nakonec ruskou válku na Ukrajině odsoudil, ale odmítl jakkoli kritizovat Putina.
„Myslím, že tato válka byla chyba a vždy jsem to říkal,“ řekl Schröder. „To, co teď musíme udělat, je vytvořit mír co nejrychleji. Vždy jsem sloužil německým zájmům. Dělám, co můžu. Alespoň jedna strana mi věří,“ dodal.
A v Německu dnes uznávají, že Schröder byl opravdu jen jedním z mnoha politiků, kteří sázeli na obchod s Ruskem. Ruský plyn je ostatně pro německé průmyslníky životně důležitý.
„Schröder je špičkou ledovce,“ řekl Wolfgang Ischinger, bývalý velvyslanec ve Spojených státech a diplomatický veterán. „Ale pod ním je celý ledovec.“
NYT k tomu doplnil, že Schrödera s Putinem pojily chudé rodinné poměry v dětství. Schröder se narodil v roce 1944 a svého otce nikdy nepoznal. Když bylo pozdějšímu kancléři teprve 6 měsíců, otec padl jako nacistický voják v boji se Sověty. A jeho maminka dělala co mohla, aby syna uživila. Také Putin pochází se skromných poměrů. To prý oba politiky sblížilo.
- Další informace naleznete zde
Ještě jako kancléř podepsal smlouvu o zprovoznění plynovou Nord Stream 1 a dodnes připomíná, že proti tomuto projektu neřekl tehdy v Německu nikdo ani slovo. Ani Angela Merkelová, která se stala kancléřkou jen pár dní po podpisu této smlouvy.
Drtivá většina německých politiků se tehdy shodla, že Rusko bude dodávat plyn stabilně, nebude mít důvod dodávky přerušovat a navíc se spokojí s relativně nízkou cenou, což bude pro Německo výhodné.
Schröder dodnes říká, že Rusové musí posílat do Evropy svůj plyn, aby za něj dostali zaplaceno a udrželi v chodu svou vlastní ekonomiku.
Dnešní německý prezident Frank-Walter Steinmeier byl dlouhá léta blízkým spolupracovníkem Gerharda Schrödera.
Nord Stream 2 byl schválen v červnu 2015, ve stejném roce, kdy bylo Gazpromu za vlády Merkelové také povoleno koupit největší německý strategický zásobník plynu, kde během posledního roku udržoval hladiny plynu na nápadně nízké úrovni, což mohlo znamenat, že si Putin připravuje páku na Německo pro období války. Tak to vidí New York Times.
Ruské jednotky devastují ukrajinské území a Ukrajince už dva měsíce, ale podle Schrödera Rusko nikdy kohoutky s plynem pro EU nezavře, protože potřebuje již zmíněné peníze. A německým politikům v žádném případě nedoporučil uvalovat na ruský plyn a ropu jakékoli embargo.
„Moje rada je zamyslet se nad tím, s čím se ekonomika závislá na exportu ještě dokáže vyrovnat a s čím se již nedokáže vyrovnat,“ řekl.
„Nemůžete dlouhodobě izolovat zemi, jako je Rusko, ani politicky, ani ekonomicky. Německý průmysl potřebuje suroviny, které má Rusko. Není to jen ropa a plyn, ale také vzácné zeminy. A to jsou suroviny, které nelze jednoduše nahradit. Až tato válka skončí, budeme se muset vrátit k jednání s Ruskem. My to děláme vždycky,“ rozvedl svou myšlenku někdejší německý kancléř.
Za svůj postoj je dlouhodobě oceňován jak v ruských státních médiích, tak samotným Putinem. Ten při posledním setkáním se stávajícím kancléřem Olafem Scholzem poslal Němcům vzkaz.
„Ať si němečtí občané otevřou peněženky, nahlédnou dovnitř a zeptají se sami sebe, zda jsou připraveni platit třikrát až pětkrát více za elektřinu, plyn a topení. Pokud nejsou, měli by poděkovat panu Schröderovi, protože to je jeho úspěch, výsledek jeho práce,“ prohlásil Putin po jednání s kancléřem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
