Z ústavněprávního hlediska nedošlo podle Rychetského ke střetu mezi prezidentem a sněmovnou. „Jen velmi těžko si dovedu takový střet představit, když podle Ústavy prezident není ze své funkce vůči Parlamentu odpovědný,“ upřesnil a připomněl, že Ústava ukládá prezidentovi právo a povinnost jmenovat předsedu vlády a podle premiérova návrhu ostatní členy kabinetu. Může tak učinit dvakrát za sebou. Pokud první takto vytvořená vláda nezíská do třiceti dnů od jmenování důvěru sněmovny, jmenuje podruhé předsedu vlády, a pokud ani druhý pokus nevyjde, prezident musí na třetí pokus jmenovat osobu, kterou navrhne předseda sněmovny.

Rychetský připomněl, že návrh změny Ústavy, který by stanovil, jak má prezident postupovat při jmenování premiéra, byl na stole v roce 1999. A byl odmítnut. "Podle tehdejšího návrhu by prezident při prvním pokusu musel ve stanovených lhůtách jmenovat předsedou vlády představitele strany, která volby do sněmovny vyhrála. Ve druhém pokusu pak tu, která se umístila na druhém místě. Protože tento návrh neprošel, ústavní pořádek žádná závazná pravidla neukládá," připomíná předseda Ústavního soudu kontury návrhu, který vznikl během období vlády Miloše Zemana.