V úvodu Drahoš prozradil, co lidem nabízí. „Nabízím zkušenost vědce a manažera. Nabízím zkušenost v jednání s politiky. Já jsem jako předseda Akademie věd válčil osm let s politiky, já jsem v roce 2009 bojoval za to, aby Akademie věd ČR vůbec přežila, a nakonec jsem zjistil, že jde hlavně o neinformovanost těch politiků,“ uvedl Drahoš hned na úvod.
V obecné rovině konstatoval, že prezident by měl ukázat možnou budoucí cestu společnosti. Hlava státu k tomu může svolat odborníky. Drahoš věří, že tito odborníci by debatu otevřenou prezidentem republiky neodmítli.
Stejně jako sloužil Akademii věd, je připraven jako prezident sloužit i lidem. Hodlá prý tvrdě hájit demokracii, ale nehodlá přitom jít za hranu ústavy.
Witowská poté otevřela téma šíření dezinformací. Drahoš vyrazil za končícím premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), aby ho upozornil na riziko dezinformační kampaně, která podle pana profesora ovlivnila sněmovní volby. Sobotka Drahoše ujistil, že této problematice se české bezpečnostní složky věnují.
„Máte na to nějaký konkrétní důkaz?“ zeptala se hosta moderátorka. „Ta návštěva u pana premiéra byla informativní. Myslím si, že od roku 2016 tu byla dezinformační kampaň... Avšak víme všichni, že konkrétní příklad se předkládá těžko, ale mohu upozornit třeba na kauzu lithium, která se objevila před parlamentními volbami. Každý soudný člověk vidí, jak určité servery ovlivňují dezinformacemi tuto společnost.“
Mezi dezinformační servery Drahoš zařadil také server ParlamentníListy.cz a Witowská chtěla vědět, proč poskytl rozhovor právě serveru ParlamentníListy.cz, když ho kritizuje.
„Já jsem si chtěl otestovat ParlamentníListy.cz, jestli otisknou ten rozhovor tak, jak jsme ho spolu absolvovali. A musím říct, že ho otiskly korektně tak, jak byl. Ale od té doby jsem s ParlamentnímiListy.cz nejednal,“ uvedl.
- Celý rozhovor naleznete ZDE.
Jako prezident by se prý snažil s ostatními politickými reprezentanty dohodnout. Pokud by mu politici přinesli zákon o obecném referendu, tak by jej prý podepsal, ale kdyby došlo na otázku vystoupení Česka z EU, Drahoš by se snažil lidem vysvětlovat, co by pro Česko odchod z EU znamenal. Totéž by žádal po ostatních politicích. „Lidé to nevědí,“ upozornil Drahoš.
Pokud jde o sestavování vlády Andrejem Babišem, i tady profesor Drahoš vyjádřil jasný názor. „Andrej Babiš by ode mě uslyšel, že jako trestně stíhaný člověk nemůže být jmenován premiérem,“ konstatoval. Stejně tak by nejmenoval vládu, která by se opírala o SPD Tomia Okamury a o komunisty. Říkal by to dopředu dostatečně jasně a nahlas, aby strany znaly názor prezidenta. Proč by nejmenoval vládu opřenou o hnutí Tomia Okamury? Protože toto hnutí považuje za méně demokratické.
Ve druhé polovině rozhovoru divákům host sdělil, že by neuvažoval o udělení amnestie, jak to učinili prezidenti Václav Havel a Václav Klaus. „O plošné amnestii bych neuvažoval. Není to dobrý institut. Navíc víte, jak dopadly ty dvě poslední. Většina amnestovaných se do těch věznic vrátila,“ řekl.
Drahoš si je také vědom toho, že je asi nejvážnějším soupeřem současného prezidenta Miloše Zemana. Kolik už vložil do předvolební kampaně?
„Podle výsledků průzkumu, které já nepřeceňuji, jsem stále nejvážnějším protikandidátem Miloše Zemana,“ konstatoval pan profesor. Kampaň ho prý zatím stála asi 14 milionů korun, přičemž do ní on sám vložil asi 300 tisíc korun. Jeden z největších darů poskytl miliardář Dalibor Dědek. Šlo asi o dva miliony. Ale každý, kdo Jiřímu Drahošovi přispěl, musí vědět, že za to nic speciálního nedostanou.
Pokud by se Drahoš stal hlavu státu, prý by uděloval méně milostí. „Určitě bych neuděloval státní vyznamenání jen za to, že je to kamarád, nebo proto, že o mě mluví dobře. Počet vyznamenaných považuji ještě pořád za příliš vysoký,“ zdůraznil.
Pokud jde o jeho protikandidáty, Drahoš dal jasně najevo, že by si voliči měli sami říci, komu chtějí věřit. „Voliči by si měli rozhodnout, jestli když proti mně něco řekne nějaký bývalý politik, za kterým se táhnou stíny minulosti, tak si to musejí voliči sami vyhodnotit,“ konstatoval.
Mirek Topolánek
Ing. Miloš Zeman
Pakliže by se do druhého kola prezidentské volby Drahoš nedostal, měl by prý problém vyjádřit podporu panu Petru Hannigovi, který o sobě říká, že chce pokračovat v politice Miloše Zemana. Drahoš v Zemanově politice pokračovat nechce.
V závěru rozhovoru došlo na téma uprchlických kvót. Drahoš zdůraznil, že je odmítá. „Já považuji kvóty za opravdu špatný prostředek a jsem rád, že k tomu nakonec dospěla Evropská unie,“ uvedl Drahoš. „Já jsem přesvědčen o tom, že kdyby naši politici byli v Bruselu víc slyšet, ta situace se mohla vyvinout úplně jinak,“ doplnil.
Než se rozloučil s diváky, postavil se jasně za protiruské sankce. Rusko narušilo územní celistvost Ukrajiny. Proto jsou sankce namístě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
