„Zatímco ta velká veřejná vystoupení jsou relativně optimistická, tak na konkrétních místech dochází k násilnostem,“ konstatoval Pánek.

Doufá, že v nějaké formě bude moct Člověk v tísni v Afghánistánu pracovat dál. „Ale pochopitelně, zaručeno není nic, tu situaci monitorujeme. Jsme v zemi dvacet let, zažili jsme tam leccos. Máme tam svoje týmy. S Tálibánem už jsme pracovali, když začal kontrolovat některé vesnické oblasti,“ prozradil Pánek. „Samozřejmě, novinka je, že Tálibán teď kontroluje celou zemi,“ doplnil.

Nezisková organizace Člověk v tísni se podle Pánka vždy snaží stát mimo bojující strany, nezapojovat se na té či oné bojující straně, ale pomáhat lidem na všech stranách.

Již vznikla platforma neziskových organizací působících v Afghánistánu, která se snaží s Tálibánem jednat o tom, jak bude možné zachovat fungující neziskové organizace v zemi, i když ji momentálně spravuje Tálibán. V zemi se pohybuje na půl milionu vnitřních uprchlíků, kteří hledají bezpečí. Část z nich se teď možná vrátí do svých domovů, část z nich se toho neodváží.

Ohroženy jsou např. vdovy s dětmi.

• Celý rozhovor naleznete zde

Psali jsme:

Ostnatý drát a tisíc vojáků. Polsko posiluje obranu před migranty

Strašlivé důsledky. Afghánci v Evropě? Konvička velmi varuje. Ale našel po odchodu i jedno pozitivum

Měli je tam nechat! Foldyna k tlumočníkům. Podezřelá věc. Buď jsou mamlasové, nebo z nás dělali b*bce

Šándor: „Toho se bojím podstatně více.“ Věc, o které se po Afghánistánu nemluví

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

FactChecking ^BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat