Film Syrská lovestory švédského režiséra Seana McAllistera ukazuje příběh manželské dvojice syrských občanských aktivistů, kteří po věznění a útěku do Libanonu přesídlili do Francie. Assem Atassi, který v České republice žije osmnáct let, v úvodu debaty řekl, že mu film připomněl hlavně jeho vlastní situaci, kdy odcházel ze své země, a přitom tam zanechával celý svůj dosavadní život bez naděje na návrat. Podle Šimona Pánka Sýrie byla vzkvétající zemí, a kdyby tam byla více uvolněna diktatura a dostal šanci dialog, nemuselo dojít k občanské válce a země nemusela být ve stavu, v jakém se nachází dnes. Celá část jedné syrské generace čekala od roku 2002 od Bašára Asada jako od vzdělaného člověka, že začne Sýrii otevírat, bohužel se to ale nestalo. Revoluce byla nejdříve pokojná a trvalo měsíce zatýkání a bití ze strany státní moci, než došlo k ozbrojenému konfliktu.
„Báli jsme se, že s ruskou podporou začne postupovat na sever intenzivně Asadova fronta“
Diskuse pokračovala otázkou pro Šimona Pánka na aktivity Člověka v tísni v Sýrii. „Velkou většinu pomoci tvoří základní potraviny a hygienické potřeby pro vybrané rodiny. Typickou rodinou je přitom žena s několika dětmi a její muž už buď není na živu, nebo někde bojuje. Základní výběr příjemců pomoci dělají místní výbory a část pomoci jde materiálně. Nakupujeme v Turecku i jinde a to pak vozíme přes hranici do Sýrie. Poměrně velká část má ale formu potravinových lístků, v severní Sýrii máme asi stovku obchodníků, kteří tyto lístky akceptují a my jim je pak ex post proplácíme,“ řekl o pomoci v severní části Sýrie Šimon Pánek. V oblasti, jíž se tato pomoc týká, žijí čtyři miliony lidí a z nich zhruba dvěma stovkám tisíc je určena pomoc Člověka v tísni. Podle Pánka jde o klasickou humanitární operaci, která kromě zmíněné pomoci drží v chodu asi třicet malých škol, kde zajišťuje platy učitelů. Také pomáhá zajišťovat některé komunální služby. Systém potravinových lístků je podle Šimona Pánka výhodný, protože pomáhá udržovat v provozu obchody a místní ekonomiku, odlehčuje převozu potravin apod. „Je to obecně moderní trend humanitární pomoci – nenakupovat, nebalit a nepřevážet, ale dát lidem systém, který nepodrývá místní ekonomiku a nabízí lidem i jistý výběr, co si za pomoc pořídí. I psychologicky to hraje roli,“ řekl Pánek, který uvedl, že tak lze postupovat, jen pokud se lidé nedají do pohybu. „Báli jsme se toho, že s ruskou podporou začne postupovat na sever intenzivně Asadova fronta, to se zatím nestalo. Kdyby k tomu došlo, vznikl by strašný přetlak a mohlo by dojít k vytlačení až milionu lidí do Turecka. Zatím ale tento systém držet můžeme,“ řekl Šimon Pánek.
Ruská vize má prý i podporu USA
V další části debaty se mluvilo o možném dalším vývoji v Sýrii. Podle Assema Atassiho současná situace vypadá tak, že Rusko dostalo určitý mandát, aby problém řešilo podle sebe a svým angažmá stanovilo hranice mezi znesvářenými stranami a vynutilo si současné příměří. „Rusové v současnosti fixují hranice a snaží se získat strategické území i pro kurdskou stranu a sami už mluvili o tom, že by bylo možné zemi vnutit určitou formu federace. Hrají na Asadovu kartu a budou jej co nejdéle držet. Jediný ústupek bude, že pak Asad odejde, ale zůstanou zachovány stávající bezpečnostní složky a armáda. To ale podle mne nemůže fungovat, protože škody v Sýrii způsobily právě tyto síly, a když zůstanou u moci, k žádné změně v Sýrii nedojde,“ řekl Assem Atassi. Ruská vize ale má v současnosti podle Atassiho i podporu USA. Co si přesně Američané dohodli s Ruskem, se podle Šimona Pánka dá těžko odhadnout a dohoda může zahrnovat i Ukrajinu nebo sankce a může jít i o výhrůžky Asadovým postupem na sever a hrozbou další vlny uprchlíků do Evropy. V Sýrii se tak dnes řeší zásadní geopolitické otázky Evropy, Středního východu a Ruska a jde o válku různých mocností, které do ní promítají své strategické zájmy. Podle některých analytiků ruské angažmá v Sýrii mělo za cíl odvrátit pozornost od Putinova neúspěchu na Ukrajině. „Putin pravděpodobně chtěl získat daleko větší část východní a jižní Ukrajiny. Pokus odtrhnout tuto část země nevyšel a zůstaly tam jen dvě malé enklávy, které jsou navíc oddělené. I to mohlo hrát roli v rozhodování, jestli Putin vstoupí do syrské války,“ řekl Šimon Pánek.
Opozice je absolutně roztříštěná
Pak padla otázka, jestli je naděje na změnu, dokud je prezident Asad u moci. Podle Atassiho je Asad příčinou celého problému, a kdyby se na začátku protestů aspoň formálně pokusil režim reformovat nebo včas odstoupil, naděje by byla, protože by se ukázalo, že režim je schopen dělat ústupky a lidé v Sýrii by měli naději na změny. „Samotný odchod Asada problémy nyní nevyřeší, ale mohl by to být první krok správným směrem. Je také pravda, že žádná ze stran v Sýrii by těch pět let bojů bez podpory ze strany lokálních a světových velmocí nezvládla. Dnes bohužel jde spíš o řešení, na kterém se nemají ani tak dohodnout Syřané, ale velmoci, které podporují jednotlivé strany konfliktu,“ vysvětlil Assem Atassi, který také řekl, že když se mluví o jednání v Sýrii, je to jen na oko a skutečné dohody se dělají někde jinde.
Na otázku, zda jsou protivládní síly v Sýrii skutečně tak nejednotné, jak se ve zpravodajství říká, Šimon Pánek odpověděl, že syrská opozice je absolutně roztříštěná. „Kromě Kurdů, kteří drží při sobě a kteří se teď více a více kloní k Asadovi, protože tam vidí řešení a spojence proti Islámskému státu, je podle některých odhadů opozice rozdělena na čtyři sta sedmdesát skupin a skupinek. To bude obrovský problém, ať už bude dohoda jakákoli, protože demilitarizace těch lidí a začlenění do normálního života bude velmi těžká,“ řekl Šimon Pánek, podle nějž budou nespokojení radikálové přecházet i na stranu extremistů, jako je Islámský stát nebo skupina an-Nusrá. „Atomizace opozice je výsledkem toho, že válka trvá strašlivě dlouho a opozice přestala postupovat. Za flagrantní důkaz toho, jak negativní roli v některých chvílích Rusko a Čína hrají, považuji to, že při návrzích v Radě bezpečnosti OSN, aby nad Sýrií byla zřízena bezletová zóna, která by zabránila bombardování civilních cílů, tyto země návrh vetovaly,“ uvedl Šimon Pánek.
- Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
