Velký skandál otřásá už od poloviny června politickou scénou Ukrajiny. Pro optimisty může být znamením úspěšné „deoligarchizace“ ukrajinské politiky, kterou přislíbil prezident Porošenko, a pro pesimisty dalším projevem války oligarchů v podmínkách silovických struktur Ukrajiny a v novém kontextu. Po odvolání šéfa ukrajinské Služby bezpečnosti (SBU) Nalyvajčenka vyšly na povrch nové spekulace ohledně vlivu oligarchů na současnou ukrajinskou politiku. Záhy po potvrzení jeho nástupce SBU udělala čistky a začala vyšetřovat na 40 svých spolupracovníků z vlastizrady.

Všechno začalo, když se otřáslo křeslo pod šéfem ukrajinské Služby bezpečnosti a Porošenkovým člověkem Valentinem Nalyvajčenkem na pozadí sporů s Generální prokuraturou Ukrajiny. Personální změny na různých postech dnešní ukrajinské administrativy ale nejsou ničím novým, takže samotný fakt nevěštil nic zvláštního. Je očividné, že prezident Porošenko v posledních měsících vynakládá značné úsilí k posílení prezidentské vertikály moci a mění postrevoluční kádry za sobě oddané. Nalyvajčenko byl po krátkých spekulacích odvolán na prezidentův návrh 18. června 2015 rozhodnutím Věrchovní rady. Proč?

Nalyvajčenko a Firtaš?

Krátce předtím se Nalyvajčenko stal terčem kritiky a byl přímo obviněn z toho, že ve skutečnosti představuje straníka oligarchy – „plynového krále“ Dmytra Firtaše, který v daný moment přebývá v Rakousku a o jehož vydání do USA žádal na Rakousku Washington. Přitom kritika zněla z řad Porošenkovy politické frakce v parlamentu z úst poslance S. Lešenka. Podle ukrajinských médií  je údajně v rámci Porošenkovy frakce rozdělení vlivu mezi oligarchy následující: kolem 100 pro Petra Porošenka, 40 pro „udarovce“, za nimiž mají být právě zájmy Firtaše a Levočkina, a asi deset poslanců se orientuje na I. Kolomajského. Jinak řečeno, spekuluje se o tom, že vliv Firtaše existuje i v ukrajinském parlamentu.