Změně na místě předsedy i volebního lídra ČSSD patří úvod přehledu mediálních zajímavostí. „To je ten odchod-neodchod Bohuslava Sobotky, protože zůstává premiérem a z té funkce nikam neodchází. S tím odcházením a neodcházením má v posledních týdnech a měsících nějaký vážný problém, jako by se stále nemohl rozhodnout, jestli je, nebo není politik, jestli je, nebo není sociální demokrat, jestli je, nebo není předseda vlády, nebo co je vlastně zač. Ten problém s identitou má delší dobu. Zaujalo mě, jak na to zareagovala média, zvláště veřejnoprávní, zejména tedy Česká televize. A opakuji po stopadesáté, že o České televizi mluvím tolik, protože si ji všichni platíme, tak bychom si jí měli také nejvíce všímat. Nu a ve čtvrtečních Událostech, komentářích se na to téma sešli tři opravdu velmi zajímaví diskutéři,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz.
Byli jimi Václav Dolejší ze Seznamu, Petr Honzejk z Hospodářských novin a Petr Kamberský z Lidových novin. „Ovšem pan Kamberský, i když lidovky patří Mafře, rozhodně není Babišův fanoušek. Stačí si přečíst jakýkoli jeho článek a poslechnout si jakékoli jeho veřejné vystoupení, například to zmiňované. Ale hlavně to byl opravdu neuvěřitelný výběr diskutérů. O České televizi často říkáme, že si vybírá k polemice ty souhlasící. Tentokrát se jim to opravdu velmi podařilo, protože Honzejk a Dolejší, to je jako kdyby byli z jedné party. Koneckonců na Seznamu exceluje Jindřich Šídlo z Hospodářských novin a podobně. Nevím, z jakého důvodu došlo k otevření zpravodajské sekce vyhledávače Seznam, je to v podstatě duplicita toho, co dělá podnik Economia. Názory lidí, kteří působí v obou médiích, se velmi přibližují, až shodují,“ upozorňuje mediální analytik.
Sobotkova kariéra je přehlídkou neschopnosti a amatérismu
Také komentátor Lidových novin jen přizvukoval, šlo o krásné unisono. „Všichni jsme si z toho odnesli dojem, že pan Sobotka padl omylem a že byl opravdu vynikající. Dokonce i pan moderátor se strašně snažil, aby na panu Sobotkovi náhodou neulpělo jediné smítko na klopě jeho pěkného obleku. Mě fascinovalo, jak se všichni snaží říkat, že Sobotka je oběť a že to je jen proto, že měl kolem sebe špatné lidi, špatný aparát. Ale to je přece o něm. To je jeho problém, když není schopen se obklopit dobrými profesionály, že i teď před volbami mu tam fungovaly manažerské týmy víceméně proti sobě jdoucí, to je zásadní problém. Dodneška není rozhodnuto o volební kampani, s jakými hesly a s jakými programovými prioritami půjde ČSSD do voleb, přitom volby jsou za chviličku. Takže ta strana páchá suicidální čin v přímém přenosu, to každý vidí,“ podotýká Petr Žantovský.
Vůbec nepochybuje o tom, že odpovědný za to je Bohuslav Sobotka jako předseda strany. „Pan Sobotka je možná hodný člověk, který se ale absolutně nehodí na práci, kterou dělá, a to už řadu let. Známe ho jako poslance, předsedu poslaneckého klubu, pak ministra financí. To mě úplně fascinuje. Jako kdybych já byl s novinářským vzděláním ministrem pro jadernou fyziku. To má k sobě asi tak stejně blízko, byl bych asi stejně kompetentním ministrem. Je pravda, že jako ministr financí se zasloužil o převod zbytkového podílu OKD panu Bakalovi, takže nějaký význam to určitě mělo, že byl ministrem. Ale je fakt, že jeho kariéra je přehlídkou naprostých projevů neschopnosti, amatérismu, diletantismu. Nikdy z něj nevypadla jediná myšlenka, vždy to byly jen bohapusté fráze, které měl odněkud naučené, v posledních letech zejména z Bruselu,“ tvrdí mediální odborník.
Špatně toho udělal strašně moc, ale sebereflexe mu chybí
Vadí mu oslavování Bohuslava Sobotky ve smyslu, že to je konečně ten správný konsensuální báječný politik nové doby. „Tak já si myslím, že právě na tohle nová doba zajde, že si do čela staví lidi, kteří nemají názor, nemají schopnost žádný názor vyjádřit, nejsou charismatičtí, jsou jenom univerzálně usměvaví a univerzálně vypouštějící fráze. A to přesně byl problém pana Sobotky, a to celá ta léta. Je pravda, že v době, kdy byl předsedou poslaneckého klubu, byl mnohem radikálnější. Vzpomínám si na jeho plamenné výzvy v době, kdy se likvidovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, protože jsem v ní seděl. Pamatuji si plamenné výkřiky Cyrila Svobody, paní Parkanové a právě pana Sobotky, kteří v Poslanecké sněmovně bojovali za čistotu, za tu pravdu a lásku proti zlé, ošklivé Radě pro vysílání, aby vzápětí poslanecká komise prohlásila – a posléze to soud potvrdil – že to odvolání bylo tehdy zcela protiprávní a neopodstatněné,“ připomíná Petr Žantovský.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník