Vzájemné vztahy mezi klíčovými hráči, ovlivňující politické dění na Blízkém a Středním východě, jsou natolik spletité, že je obtížné je precizně rozklíčovat: jsou plné animozit, kuriózních spojenectví a neustále se proměňují. Lze jmenovat čtyři základní státy či mocnosti, které v tomto výbušném regionu dlouhodobě hrají prim – Spojené státy, Saúdská Arábie, Írán a Izrael. Působení a role Izraele v regionu je téma na samostatnou kapitolu, budeme se tedy soustředit na úlohu a vzájemné vztahy prvních tří mocností.

Hledíme-li na dění na Blízkém a Středním východě regionální optikou, můžeme podotknout, že zde existuje jakýsi zápas mezi místními mocnostmi, a to mezi sunnitskou Saúdskou Arábií a šíitským Íránem, což je ale hodně zjednodušující pohled. Západní sdělovací prostředky ve shodě s vládní agendou Washingtonu, obdobným způsobem jako Saúdská Arábie, vytrubují do světa, že Írán představuje pro region i svět nebezpečné riziko, šíří terorismus a představuje „destabilizující“ faktor na blízkovýchodní šachovnici.

Přestože má Írán paradoxně díky americké okupaci značný vliv na iráckou vládu, podporuje syrský režim prezidenta Asada, libanonské hnutí Hizballáh či palestinský Hamas a dále třeba šíitské povstalce v Jemenu Hútie, nemůže se měřit se Saúdskou Arábií, které Obamova administrativa schválila prodej zbraní a další vojenský materiál za rekordní sumu 60 miliard dolarů. Saúdskoarabský spojenec Katar získal v loňském roce od amerických zbrojařských korporací vojenské vybavení ve výši 11 miliard dolarů navzdory skutečnosti, že Dauhá podporuje Hamás a džihádisty operující v Sýrii.