„Od konce 90. let stát prodal parcely o rozloze jedné čtrnáctiny republiky. Řečí čísel jde o 580 tisíc hektarů. A pro lepší představu: je to zhruba 140 tisíc Václavských náměstí nebo dvě Lucemburska a k tomu ještě Malta, případně čtvrtina Izraele,“ píše server.

Stát chce strategickou rezervu, o kterou vlastní činností přišel

To, že to nebylo právě šťastné rozhodnutí, ukazuje např. kauza farmářky Ludmily Havránkové, která nechtěla prodat své pozemky, jež stát potřeboval pro dokončení stavby dálnice D11. Roli mohlo hrát i to, že půda, kterou stát mohl nabídnout jako protihodnotu, byly příliš daleko nebo příliš neucelené. Jiný problém vyvstane lidem před očima, když si zjistí, jak to bylo s prodejem půdy u Letiště Praha, na níž měl být později postavena nová přistávací dráha.