Z jejich volebních programů vyplývá, že se moc neshodnou ani na dalším směřování reforem ve vzdělávání, které odstartovala současná vláda.
Všechny strany souhlasí, že je potřeba zvýšit mzdy učitelům. Průměrná hrubá měsíční mzda v prvním čtvrtletí letošního roku činila podle ČSÚ 27.889 korun. Učitelé si loni průměrně vydělali 30.065 korun, z toho zhruba 30 procent tvořily odměny, příplatky a náhrady. Současná vláda jim do roku 2020 slíbila růst na 130 procent celkového průměru. Tento slib do svých volebních programů zařadily ČSSD, KDU-ČSL a Svoboda a přímá demokracie (SPD).
Piráti prosazují k současným platům 20 procent průměru navíc. Zelení chtějí usilovat o růst na úroveň ostatních vysokoškoláků, tedy zhruba 31.000 korun. ODS slibuje navýšení průměrných platů učitelů na minimálně 35.000 korun a zvýšení netarifních částí platů. Podobné navýšení´chce prosadit i TOP 09.
Hnutí ANO oficiální program zatím nemá. Předseda hnutí Andrej Babiš ve své knize O čem sním, když náhodou spím naznačuje, že učitelé by do roku 2035 měli dostat přidáno 50 procent současného platu. Komunisté hovoří o nutnosti navyšování mezd pedagogických a nepedagogických pracovníků, své představy o tom v programu neupřesňují.
Poslední dva roky přinesly do škol řadu změn
Strany se vesměs shodnou na potřebě navyšování rozpočtu školství obecně. Lidovci by navíc chtěli prosadit reformu financování církevních a soukromých škol, zatímco komunisté trvají na financování těchto škol z jejich vlastních zdrojů. ODS chce návrat k současnému systému normativů na žáka na všech regionálních školách, na kterých se má od roku 2018 změnit financování podle odučených hodin. Změnu zákona přijal Parlament letos na konci zimy.
Většina stran (ČSSD, ANO, lidovci, Zelení a komunisté) je pro zachování bezplatného studia ve standardní době na vysoké škole (VŠ). Podle ČSSD a TOP09 je nutné zvýšit stipendia doktorandů. ODS chce prosadit zpřísnění poplatku při překročení standardní doby studia, TOP 09 by VŠ umožnila zavedení školného. SPD slibuje zpoplatnění studia na VŠ pro všechny cizince. ANO a ODS by chtěly VŠ financovat podle výkonu.
Poslední dva roky přinesly do škol řadu změn. Na jejich zachování, pokračování nebo zrušení se ale strany neshodnou. Třeba začleňování dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných škol podporují ve svém programu ČSSD, Zelení a Piráti. Zdravotně postižené a jinak znevýhodněné děti mají nárok na vzdělávání v běžných školách od roku 2005, od loňského září pak školy mohou žádat o peníze na tyto účely. ODS, KSČM a SPD s tím nesouhlasí. „Zrušíme povinnou inkluzi – řešení ponecháme v rukou každé školy,“ píše se v programu ODS.
Nejasný postoj mají lidovci, kteří ve svém programu slibují, že společné vzdělávání vyhodnotí. Spolu s ANO a TOP 09 by se chtěli zaměřit na rozvoj mimořádně nadaných dětí. TOP 09 by podpořila projekt dělené třídy, který by umožnil dvourychlostní výuku.
ČSSD slibuje stabilizaci školství. Lidovci by chtěli převést do elektronické podoby jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory, které zavedla současná vláda. Zelení by tuto zkoušku úplně zrušili. ODS chce zrušit takzvanou pamlskovou vyhlášku a spolu s TOP 09 i povinné předškolní vzdělávání před nástupem do školy, které bude platit od září. Komunisté jsou pro obnovení jednotných učebních osnov na základních školách, podobný názor má SPD. Babiš ve své knize navrhuje inspirovat se finským reformním modelem vzdělávání.
Všechny strany zdůrazňují nutnost většího propojení vzdělávacího systému s trhem práce, které firmy požadují již několik let. Zejména střední odborné vzdělávání by se podle nich mělo víc orientovat na praxi. Podporují proto uzákonění určité formy duálního vzdělávání, tedy kombinace teorie ve škole a praxe ve firmách.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
