Například ve Stebně na Žatecku jsou dnes sami místní zmatení: Indicie na tamním pomníku lze totiž vykládat jak k uctění jedné, tak druhé války. Záhadu obelisku a jeho vzniku jsme vypátrali, a to i s nečekaným rozuzlením. Během reportáže se podařilo spojit s lidmi, kteří poskytli málo známé informace a fotografie, které do záhady kolem památníků vnesly světlo a možná i kus „smíření“ s minulostí v tomto regionu.

Kádrování obětí?

Památník na návsi Stebna vznikl prý kolem roku 1920. Pamětní deska ovšem říká, že připomíná oběti násilí 1. i 2. světové války. Vyryt je na něm „Pátý květen 1945“. A poklonit se k němu pamětníci chodí na Den vítězství, 8. května. Trochu matoucí? Během letošního výročí konce druhé světové války se proto redaktorka PL pídila po zmateném osudu památníku ve Stebně.

Ten totiž, přestože je hodnotným objektem, který se váže k důležité historické události, v české databázi památek nenajdete. Přitom je typickým dokladem pohnutých osudů poválečných pomníků na území Sudet. A také připomínkou věhlasu nedalekého kamenolomu, z něhož žula putovala až do císařské Vídně.

Stebno je jedna z obcí, které samosprávně spadají pod město Kryry v okrese Louny v chmelařské a obecně zemědělské oblasti. Mimo jiné zde byl před několika lety objeven keltský poklad světového významu. Dnes zde žijí jak starousedlíci, tak si zde chalupy pro rekreaci kupují obyvatelé severních, více průmyslových, okresů Ústeckého kraje. PL v tomto místě již zpravodajsky mapovaly například problémy s chystanou ubytovnou nebo záměrem hlubinného úložiště na území přírodně cenné krajiny.