O budoucnosti NATO se, v kontextu aktuálního světového dění tak trochu symbolicky, rozhoduje v Turecku. Na začátku července se v Ankaře sejdou hlavy států NATO, ale v Istanbulu se už nyní sešli předsedové parlamentů na Parlamentním summitu NATO.
Českou republiku reprezentovali předsedové obou parlamentních komor, Tomio Okamura i Miloš Vystrčil. Oba ujišťovali, že budou respektovat mandát, který pro jednání vytyčila vláda.
Tématem jednání bylo, jako v posledních letech obvykle, větší zapojení evropských zemí do společné obrany.
Na setkání zástupců parlamentů nemohly chybět ParlamentníListy.cz.
Vystrčil: Lidé chtějí platit dvě procenta na obranu
Předseda Senátu již při odletu ujistil, že bude respektovat mandát, který pro meziparlamentní shromáždění formulovala vláda.
„Pro mě nebyl žádný problém podklady z ministerstva zahraničí a ministerstva obrany naplňovat. Všechny věci, co v nich byly, konvenují s tím, co jsem říkal. Že NATO má být jednotné, že máme posilovat evropský pilíř a že bychom měli zvyšovat naše výdaje na obranu.“
Současně Miloš Vystrčil již dopředu avizoval, že chce na jednání zmínit podporu Ukrajiny.
Nezbytnou podmínkou důvěryhodného spojence je podle něj dodržování závazku obranných výdajů. A v tomto směru je dle Vystrčila třeba upřímnosti. „Dvě procenta HDP jako výdaje na obranu nejsou jenom politický slogan. Jsou minimálním standardem odpovědnosti každé členské země,“ vyzval.
A v rámci deklarované upřímnosti uznal, že Česká republika má co dohánět. „V minulém roce jsme tento minimální standard obranných výdajů dle metodiky NATO těsně nenaplnili. A letošní náš rozpočet s 2% výdajů na obranu bohužel zatím ani nepočítá,“ vysvětlil spojencům.
Pozitivní zprávu ale vidí v tom, že členství v NATO podporuje 82 procent obyvatel. A 62 procent si přeje, aby výdaje na obranu byly minimálně dvě procenta HDP. Většinovou podporu má tento cíl i v obou komorách parlamentu.
Kromě zajištění prostředků na obranu má podle něj jeden velký úkol Evropa. „Evropa musí převzít větší odpovědnost za obranyschopnost NATO. Silnější Evropa totiž znamená silnější NATO,“ vysvětlil. USA zůstávají nenahraditelným spojencem, ale Evropa se musí zapojit více.
„K tomu potřebujeme silnější evropský obranný průmysl, větší výrobní kapacity a hlubší spolupráci,“ uzavřel.
A na závěr přidal avizovaných několik slov k Ukrajině. Těmi prvními byl výraz obdivu a poděkování ukrajinským vojákům a celé zemi. „Podpora Ukrajině není charita, je to investice do evropské bezpečnosti,“ vysvětlil.
Ukrajinci nebrání jen svou zemi, ale také principy, na kterých stojí celý evropský bezpečnostní řád. „Proto musíme pokračovat v dodávkách vojenské pomoci a další podpoře,“ vyzval Vystrčil.
Miloš Vystrčil
Současně je třeba vytvářet podmínky pro spravedlivý a trvalý mír. K tomu pak dodal, že čím silnější a jednotnější bude NATO, tím menší bude pravděpodobnost válečného konfliktu.
„Pokud máme z Istanbulu vyslat jediné poselství, tak by mělo znít jednoduše: Pokud jde o obranu naší svobody a demokracie, stojíme všichni společně bok po boku.“
Po jednání na tiskovém brífinku novinářům vyjmenoval členské země, které na obranu dávají ještě více, než se zavázaly, a věří, že budou pro Česko inspirací už v roce 2027. Na potřebě dosáhnout dvou procent vidí shodu mezi koalicí i opozicí.
Je Petr Macinka arogantní?
Okamura: Obrana začíná doma
Tomio Okamura se s předsedou Senátu v otázce podpory Ukrajiny rozchází. Jinak ale i on považoval za základ svého vystoupení program vlády.
Anketa
Důvěryhodná kolektivní obrana podle něj začíná doma, a článek 5 Severoatlantické smlouvy, hovořící o společné obraně, bude vždy jen tak silný, jak silný bude článek 3. Bránit své území, občany a způsob života bude vždy primárně povinností státu. Včetně ochrany hranic.
Proto i výdaje na obranu musí zohledňovat aktuální potřeby a bezpečnostní situaci každé země. „Investice do schopnosti bránit národní suverenitu jsou tím nejlepším příspěvkem k našemu kolektivnímu úsilí,“ myslí si.
Základem bezpečnosti vždy budou armády, které budou soběstačné, moderní a schopné reagovat na dnešní i budoucí výzvy. Okamura se domnívá, že navzdory všemu technickému pokroku naši bezpečnost a svobodu vždy ponesou na bedrech především vojáci. „Jejich odvaha, odhodlání bránit svou vlast a věrnost přísaze rozhodují o našem osudu v dobách krize,“ připomněl.
K tomu samozřejmě potřebují to nejlepší vybavení, ke kterému je třeba nejen robustní průmysl, ale také bezpečné dodavatelské řetězce. A stále platí, že základem každé robustní obrany je ekonomická síla.
Aby bylo umožněno masově vyrábět a zároveň špičkově inovovat, k tomu podle něj mohou přispět především zákonodárci odstraňováním regulací.
Psali jsme:
Za Českou republiku se Okamura prezentoval nejen rekordními armádními nábory, ale také průmyslovou expanzí nebo zprovozněním nového testovacího místa pro bezpilotní pozemní vozidla.
Připomněl, že obranyschopnost evropských zemí, o které se mluví, se skutečně začíná zlepšovat.
„Miliarda lidí v euroatlantické oblasti nám svěřila svou bezpečnost a svou budoucnost. Naše odhodlání bude prověřeno. Naše činy budou sledovány,“ uzavřel.
Okamurovi po slovech o Ukrajině zatleskali
Postoje účastníků summitu k Ukrajině formuloval Miloš Vystrčil tak, že zaznělo „mnoho hlasů na podporu Ukrajiny“. Podle vyjádření Tomia Okamury zaznívaly hlasy na podporu Ukrajiny buď od západněji položených zemí, které nemají s celou ukrajinskou věcí příliš osobních zkušeností, nebo od baltských států.
„Před všemi předsedy parlamentů jsem řekl, že bychom měli usilovat o co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině a o mír. I špatný mír je lepší než žádný mír,“ vysvětlil své stanovisko novinářům. Čtyři roky války podle něj ukázaly, že konflikt nemá vojenské řešení. A reakcí na jeho slova byl ze sálu potlesk.
Pokud jde o dvě procenta na obranu, Okamura uvedl, že především musí podíl těchto výdajů vždy zohledňovat potřeby, ale i možnosti každé země. Na meziparlamentním shromáždění prý slyšel i příběhy zemí, které mají s navyšováním těchto výdajů problémy. Česká republika podle něj žádným zásadním výtkám nečelila.
Oba politici čelili také dotazům, jak se jim, z opačných částí politického spektra, podařilo spolupracovat a zda byli během konference dotazováni i na českou delegaci na summit v Ankaře a události mezi vládou a prezidentem Pavlem.
„Nezaznamenal jsem ani slovo, že by někoho zajímalo, kdo bude v české delegaci. Nikdo mi to neřekl ani slovem za celé dva dny. Takže toto téma nerezonuje ani v NATO, ani mezi členskými státy.“
Ukazuje se tedy podle něj, že jde spíše o domácí politickou kauzu.
Psali jsme:
Turecko: Nový, spravedlivý a rovný světový pořádek
Jednání se konalo v paláci Dolmabahçe. Perla osmanského empíru byla od roku 1853 sídlem sultánů. Už jako stavba byl koncipován ve stylu evropských zámků, což mělo symbolizovat posilování západních vlivů v říši.
Českým prvkem v místě bedekry poutaném jako „osmanská opulence“ je největší lustr, jaký kdy byl vyroben. Je z českého skla a sultánovi jej roku 1853 věnovala královna Viktorie.
Součástí setkání byl i oběd, jehož se účastnil prezident Erdogan. Ten je naopak pro mnohé symbolem příklonu Turecka od Západu zpět k blízkovýchodnímu regionu a roli místní mocnosti.
Tyto dva trendy se v Turecku střetávají, jak bylo patrné i z úvodního projevu předsedy domácího parlamentu. Předseda Numan Kurtulmuş se dostal do titulků mezinárodních médií hlavně svým výrokem, že klíčem ke světovému míru je zastavení agrese Izraele.
„Bez míru na Blízkém východě nebude mír ve světě. A mír na Blízkém východě nebude bez míru pro Palestince,“ uvedl.
NATO a celý svět se podle předsedy Kurtulmuşe nacházejí na historické křižovatce. Předseda tureckého parlamentu vyzval ke spolupráci při budování „nového, spravedlivého a rovného světového pořádku“.
Mluvil o spolupráci na rozvoji obrany, včetně obranného průmyslu, ale současně západním zemím vytkl, že na výrobky některých spojenců uplatňují různá embarga a tím popírají ducha aliance.
Turecko se na poli zbrojního průmyslu v poslední době prezentuje zejména bezpilotními letouny Bayraktar, do jejichž výroby se politici po skončení jednání mají podívat.
Turecko podle něj hodlá na obranné výdaje nadále přispívat pěti procenty svého rozpočtu.
Nakonec ale může být všem účastníkům připomínkou z historie místa setkání také fakt, že pompézní a přezdobený komplex o čtyřech nádvořích, odrážející se v mořské hladině, svými náklady na veřejné rozpočty zásadně přispěl ke státnímu bankrotu Osmanské říše roku 1876.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovalo 12 čtenářů)
Souhlasíte s výrokem, že i špatný mír na Ukrajině je lepší než žádný mír?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
