Anketa

Souhlasíte s tvrzením, že Petr Pavel má vítězství ve volbách 2028 jisté?

Souhlasím

2%

Nesouhlasím

96%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 12540 lidí

Švihlíková upozornila, že celý spor může na první pohled působit jako konflikt se silnou osobní rovinou, podle ní je ale otázkou, zda v pozadí není i zásadnější ekonomický podtext. Tím otevřela širší rozměr celé kauzy.

Ve středu sporu je srážková daň

Jedním z hlavních témat celé kauzy je podle ekonomky právě otázka srážkové daně. Připomněla, že mateřská společnost Seznamu sídlí ve Švýcarsku, přičemž v minulosti byla firemní struktura spojována také s Kyprem.

Švýcarsko sice není typickým daňovým rájem, existují zde však smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Roli podle ní může hrát také prestižní image země, postavení mimo Evropskou unii i přístup na významné finanční trhy.

Za podstatný rozměr celé debaty označila i samotný výběr Švýcarska jako sídla firmy. Nikoliv proto, že by šlo o typický daňový ráj, jakými jsou například Nizozemsko, Kypr či Irsko, ale proto, že jde o zemi stojící mimo Evropskou unii, byť s ní úzce propojenou.

„Spíš bych to formulovala jako přístup na prémiový, významný bankovní finanční trh. Samozřejmě víte, že švýcarský frank má velmi specifickou roli v rámci mezinárodních financí a Švýcarsko může působit jako podstatně zajímavější i z hlediska nějakého image,“ podotkla.

V této souvislosti připomněla, že Andrej Babiš v minulosti opakovaně mluvil o Seznamu jako o kyperské firmě. Seznam na Kypru formálně skutečně sídlil a premiér tvrdil, že to bylo kvůli daňovému ráji, aby firma nemusela odvádět daně přímo v Česku. Majitel Seznamu Ivo Lukačovič tato tvrzení odmítl a zdůraznil, že i v Česku daně platí.

Holding, nebo prázdná schránka?

Pozornost poté obrátila k evropským pravidlům pro fungování holdingových struktur a k dlouhodobému tématu odlivu dividend z České republiky. Podle ní je při podobných sporech důležité sledovat, jak Evropská unie posuzuje mateřské společnosti, jejich skutečnou činnost a daňové nastavení.

Připomněla také významná rozhodnutí Evropského soudního dvora, zejména známý případ Cadbury Schweppes z roku 2006. Ten se týkal přesunu firmy do Irska a podle ekonomky potvrdil, že mezi státy existuje daňová konkurence, ta však nesmí být zneužívána.

„Neměla by být zneužívána v tom smyslu, že se ta matka přesune jako prázdná schránka,“ upozornila.

Za klíčové považuje, zda má společnost v dané zemi skutečné ekonomické zázemí. Firma by podle ní měla mít zaměstnance, řízení, marketing, finanční správu nebo jinou reálnou činnost, nikoli pouze formální sídlo bez obsahu.

Podle Švihlíkové jde ve výsledku o střet mezi skutečným ekonomickým působením a takzvanou prázdnou schránkou. Právě to je podle ní pro posuzování celé problematiky zásadní.

Evropské soudy řešily i převody do daňových rájů

Zmínila také takzvané dánské judikáty, které se zabývaly převáděním peněz přes holdingové společnosti do klasických daňových rájů, například na Kajmanské ostrovy či Britské Panenské ostrovy. Podle ní šlo především o to, do jaké míry mohou firmy využívat nadnárodní holdingové struktury k výrazné daňové optimalizaci.

Klíčovým pojmem je podle ekonomky takzvaný skutečný vlastník. Smyslem těchto rozhodnutí bylo zabránit tomu, aby si společnosti účelově vybíraly nejvýhodnější legislativu jen kvůli nižším daňovým odvodům.

„Snahou bylo zabránit tomu vybírání si té vhodné legislativy, tak, aby docházelo k výrazné daňové optimalizaci,“ uvedla.

Zároveň ale upozornila, že jde o rozsudky spojené s prostředím Evropské unie a s problematikou dividend či srážkových daní uvnitř evropského prostoru.

„Jsou to bezesporu významné judikáty, ale zároveň jsou to judikáty týkající se Evropské unie. Švýcarsko není v Evropské unii,“ připomněla důležitý rozdíl.

Švýcarsko situaci komplikuje

Proto je podle ní vhodné dívat se na nynější spor v širších souvislostech a zkoumat hlavně jeho ekonomicko-právní podstatu, nikoli pouze osobní rovinu celé kauzy.

„Pro řadu čtenářů to vypadalo jako silně osobní spor. Mě zajímá ta problematika jako taková, protože České republiky se tyto věci velmi silně dotýkají,“ uvedla.

V případě Švýcarska je situace složitější než uvnitř Evropské unie. Protože země není členem EU, je otázkou, nakolik lze automaticky aplikovat evropské judikáty a jakou roli hrají vzájemné bilaterální smlouvy. Podle ekonomky je třeba zkoumat, zda tyto dohody chrání legitimní podnikání, nebo naopak umožňují vznik takzvaných umělých struktur či prázdných schránek.

„Švýcarsko není v EU, takže je otázka, do jaké míry by ty judikáty měly relevanci,“ uvedla Švihlíková.

Rozhoduje i to, kam míří peníze

Za klíčové považuje také určení skutečného vlastníka a místa jeho reálného působení. V případném právním sporu by se podle ní mohlo řešit, zda vlastník v dané zemi skutečně podniká a vykonává činnost, nebo jde jen o formální sídlo bez obsahu.

Dalším důležitým bodem je nakládání s penězi a rozdělování zisku. Rozhodující může být, zda finance končí u fyzické osoby, nebo zůstávají v holdingu a jsou dále reinvestovány.

„Pokud to nebylo vypláceno fyzické osobě, ale bylo to reinvestováno, v tu chvíli nastupuje rovina té právnické osoby toho holdingu,“ popsala další rozměr celé věci.

„Jeden z těch klíčových prvků vždycky je, do jaké míry je ten holding prázdná schránka a do jaké míry skutečně vykonává nějakou ekonomickou činnost,“ zdůraznila.

Každý spor je jedinečný

Anketa

Má Petr Pavel právo jet na summit NATO s Babišem a Macinkou?

Má

2%

Nemá

97%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 24159 lidí

Švihlíková se následně vrátila k evropským judikátům a zdůraznila, že případné právní spory o to, kde má být odváděna srážková daň, nelze posuzovat paušálně.

„Takže v rámci EU jsou tady nějaké docela důležité judikáty, které zejména nahlížejí na otázku té reálné ekonomické činnosti u toho holdingu, ale to prostě neznamená, že se to bude aplikovat hlava nehlava. U každého právního sporu je ta situace jedinečná a zároveň se potom odvíjí i případný rozsudek soudu,“ uvedla.

Na závěr dodala, že se nabízí otázka, jak stát může k firmám přistupovat – zda restriktivně, nebo je naopak motivovat k setrvání v České republice a k posílení zdejšího kapitálového trhu.