Studentka Obchodní akademie v Kolíně Pavla Vojtová píše, že má pocit, že se v jejím okolí začíná stále více rozmáhat názor „nehas, co tě nepálí“. Slyšela ho prý už od svého otce, který dokonce radí, že by Amerika měla Ukrajinu nechat Rusku. „Zklamal mne. Tím spíš, že se dokáže rozčilovat, že nás Beneš za války prodal nacistům. Z mého pohledu je to téměř to samé, jen se tehdy tolik neumíralo v boji, ale až později v koncentračních táborech,“ píše.
Pokud prý Rusko dostane kus Ukrajiny, je možné, že bude chtít víc. Celou Ukrajinu, Polsko, Česko. Až ho bude mít Německo na hranicích, možná se prý konečně probudí. Čína by se prý mohla přidat a začít pojídat své asijské sousedy. „Na Ukrajině umírají lidé každý den a co my? Strháváme Rusku kapesné,“ protestuje studentka.
Vojtěch Kočárník z pražského Gymnázia Jana Nerudy zase píše, že na rozlícenou Evropu dopadá mlha. V ní už nevidíme, který stát je demokratický a který byrokratický či komunisticky smýšlející. Naše situace prý čím dál více začíná připomínat rok 1938. „V takovém období, kterému by se dalo říkat na prahu války, se vždy objeví nějaký agresor na jedné straně, oběť na straně druhé a přihlížející, líné a neschopně zírající obličeje někde mezi nimi,“ píše.
Nepřehledné situace na Ukrajině, vzniklé poté, co prezident Janukovyč odmítl vyjádřit náklonnost k EU, využil agresor jménem Rusko. „Kvůli špinavým intrikám, proudům krve a mediální válce padl Krym,“ přibližuje první fázi konfliktu. Pak se podle něj Putin zaměřil na zbytek Ukrajiny a trhá, co může. „Z historie známe ruskou mentalitu. Obětují cokoliv a kohokoliv, aby dosáhli svého cíle. Nezastaví se před ničím,“ varuje.
EU, ponořená do vlastních nepodstatných nesmyslů, se podle studenta rozhodne agresorovi ponechat oběť a hrdě bude mávat bílým papírem na důkaz míru, tak jako britský premiér v roce 1938.
Demokracie prý dnes připomíná osamocenou dámu na šachovnici, obklíčenou černými koni, střelci a bezcharakterními pěšáky. Měli bychom prý přemýšlet, co dělat. „Protože jinak se z roku 2014 stane rok 1938 a z milionů naivních a zkoprnělých troubů zbudou jen miliony mrtvol,“ varuje.
Tyto dva příspěvky se redakce MF Dnes rozhodla vyhodnotit jako nejlepší a odměnit knihou. Kromě toho otiskla i lapidární text studenta Matěje Stejskala z Hronova, který byl vystižen již svým titulkem „Zůstaneme-li neutrální, války se bát nemusíme“. Postavit se na jednu stranu by podle něj znamenalo přijít o možnosti z té druhé. Buď o ruský plyn, nebo o levnou pracovní sílu z Ukrajiny.
Poslední příspěvek pak byl sepsán Evou Hejkrlíkovou z lanškrounského gymnázia. Podle ní v současném světě silným zemím nic a nikdo nedovede zabránit, pokud se rozhodnou k agresi. Mezinárodní organizace nejsou schopné se ani dohodnout, natož poté energicky jednat. I normální člověk má podle ní problém zjistit pravdu, když si informace protiřečí a na internetu lze najít vysvětlení pro jakýkoliv postoj.
My bychom však prý měli situaci na Ukrajině sledovat pozorně, protože připomíná i naši historii ve třicátých letech. „Přístup světových velmocí k ohrožené zemi se ani po letech nezměnil. Jen s narůstajícími obavami z války děláme větší ústupky,“ píše gymnazistka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: jav
