Finský europoslanec Mika Aaltola pro server POLITICO uvedl, že „něco by se mohlo stát velmi brzy“, protože Spojené státy podle něj omezují svou angažovanost v Evropě a Evropská unie zatím není připravena převzít plnou odpovědnost za vlastní bezpečnost.

„Rusko má nyní příležitost,“ řekl Aaltola.

Podobně hovoří i bývalý litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, který varuje před Putinovým „oknem příležitosti“, kdy by Rusko mohlo současnou situaci využít k eskalaci konfliktu a vyhnout se tak nepříznivému vyjednávání o Ukrajině.

Přímý rozsáhlý útok na členský stát NATO je podle diplomatů a obranných expertů méně pravděpodobný, a to kvůli vyčerpání ruských sil válkou na Ukrajině. Reálnější variantou jsou však omezené nebo hybridní operace, které by mohly vyvolat nejistotu a rozkol uvnitř aliance, zejména pokud by nebylo jasné, zda takový krok spadá pod článek 5 o kolektivní obraně.

Na psychologický aspekt eskalace konfliktu a případného útoku upozorňuje předseda delegace Evropského parlamentu ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU, Ville Niinistö, podle kterého i menší eskalace může oslabit podporu veřejnosti vůči Ukrajině.

Na možnost ruské eskalace upozornil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který připustil, že by Rusko mohlo zaútočit například na pobaltské státy. Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha navíc uvedl, že Rusko vysílá varovné signály a obviňuje Pobaltí z podpory ukrajinských operací.

Situaci může dále zhoršit i domácí politika Spojených států amerických, a to zejména, pokud Trump při případném neúspěchu Republikánské strany ve volbách začne více omezovat podporu NATO i Ukrajině.

Už teď ale POLITICO píše o započaté změně kurzu Spojených států. To například v souvislosti s oznámením stažení tisíců vojáků z Německa a hrozbami podobných kroků vůči dalším evropským zemím.

Aby se tomuto scénáři Evropa vyhnula, měla by podle bezpečnostních expertů, s nimiž server hovořil, začít více a společně investovat do obrany.

„Musíme alokovat zdroje, a pokud existuje falešný pocit bezpečí, pak se zdroje na obranu nepřidělují,“ shrnuje finský europoslanec Aaltola.

V hodnocení ruské hrozby ovšem Evropa rozhodně není jednotná. Skeptický pohled zastává například estonský prezident Alar Karis i další vysocí představitelé NATO, kteří považují ruský útok proti Pobaltí za nepravděpodobný, pokud jsou Rusové aktuálně zaměstnáni na Ukrajině.

Psali jsme:

Moldavsko může přestat existovat. Ne kvůli Rusku, ale kvůli tomuhle

„Já s nimi nemluvil,“ dušuje se Zdechovský. Ale Kolářovi napsali

„Zlatý záchod“ Mindič opět na scéně. Bývalý ministr má problém

Ukrajinci jsou nespokojení s tím, co teď slyší z EU