„Terorismus není spojen s náboženstvím, ale s násilím. Nicméně některé teroristické skupiny zneužívají náboženství ke svým cílům.“ Tyhle věty používají v různých obměnách jako mantru všichni experti přes terorismus a úředníci v Číně. Ještě nedávno „říši středu“, ale hlavně její největší provincii Sin-ťiang, sužovala krvavá vlna teroru. A nalijme si čistého vína, útočníky byli hlavně muslimové z řad tamního etnika Ujgurů. O tom všem je expozice o terorismu...
Bomby, mačety a krev
Provincie Sin-ťiang je velká jako tři Francie a žije v ní šestapadesát etnických skupin. Třiapůlmilionové Urumči je nejvzdálenějším velkoměstem od mořského pobřeží a v jedné z jeho okrajových čtvrtí stojí novostavba jako ze sci-fi filmů. Sin-ťianské mezinárodní kongresové a výstavní centrum. V jednom ze sálů zřídili před dvěma roky expozici o terorismu v Číně. Ta je však kvůli velmi brutálnímu obsahu, například krvavé fotky z míst činu, určená jen pro odbornou veřejnost, tedy pro novináře, diplomaty, politiky či pracovníky v neziskovém sektoru.
V Číně, převážně právě v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, začaly teroristické útoky bujet počátkem devadesátých let. První případ na výstavě je z února 1992, kdy skupina teroristů umístila čtyři bomby do autobusů na různých místech země, což po sobě zanechalo tři mrtvé a devět zraněných. Kromě civilistů bylo hodně útoků vedeno na policisty a specialisty ve svém oboru. V únoru 1996 sedm útočníků v okrese Wensu zaútočilo na několik domácností, přičemž zemřeli dva policisté a civilista. V srpnu 1997 teroristé vedení Tursunem Turdim zabili v Sin-ťiangu pět geologických prospektorů.
Fotogalerie: - Teror v Číně
V sále leží na stolech i podomácku vyráběné granáty a výbušné systémy, které jsou často vyrobeny z lahví na plyn či instalatérských trubek, ale i celý arzenál pistolí, pušek, samostřílů, nožů a mačet. Dokonce tam stojí jedno odpalovací zařízení podobné lehkému dělu. „Všechny tyto exponáty jsou originály zadržené při raziích ve skrýších extremistů či na místech krvavých vražd,“ podotkla k tomu průvodkyně.
Útoky nožem či střelnou zbraní, bombami, ale i najíždění autem do hloučku lidí. Kromě tohoto v Evropě už známého seznamu útoků teroristé v Číně vyzkoušeli i jed. Například během roku 1998 podle instrukcí zahraničních teroristických organizací otrávila šestičlenná skupina vedená Abdushkurem Jelilim jedovatým pesticidem přimíchaným do potravin v Kašgaru člověka a několik těžce zranila. Nicméně teroristické útoky se konaly i mimo provincii, například v Pekingu, kde vjížděl řidič autem do lidí, anebo v provincii Jün-nan, kde bylo pořezáno a ubodáno k smrti devětadvacet cestujících na rušném železničním nádraží.
Nepokoje v Urumči
Asi největší plochu zabírají na výstavě „krvavé snímky“ z nepokojů právě v „nejvzdálenějším velkoměstě“ světa. „Série útoků zahrnujících rabování, žhářství a vraždění se odehrála v Urumči pátého července 2009. Teroristé a extremisté ze Sin-ťiangu, ale i z ciziny, zapříčinili mnoho ztrát na životech. Šlo o nejzávažnější zločin, který byl kdy v zemi spáchán od založení Čínské lidové republiky,“ píše se na informační ceduli, vedle níž visí fotografie, na které leží zavraždění lidé v řadě jeden vedle druhého.
„Teroristické útoky v Sin-ťiangu a hlavně v Urumči úplně utlumily běžný život obyvatel. Většina z nich se pak bála jet do práce anebo třeba jen vyjít na ulici. Šlo vlastně o genocidu Chanů v malém,“ sdělil Chen Jiejun a zmínil nejpočetnější etnickou skupinu v Číně. Sám pochází z Urumči, a zažil tedy proměnu města, kdy se ze shluků převážně hliněných domů za pár let stala moderní metropole.
Fotogalerie: - Velkoměsto nejdál od moří
Jsme na nové tržnici uprostřed města, kde to opět tepe rušným životem. Jen nikdo není schopen vysvětlit, proč se blízká mešita změnila v supermarket. Od roku 2016 krvavé útoky v autonomní oblasti přestaly. I tak vypadá Urumči jako „bojová zóna“. Lidé procházejí bezpečnostními rámy nejen při vstupu do metra, ale i při návštěvách obchodních čtvrtí, supermarketů, tržišť či muzeí. Hustota výskytu policejních stanic je nebývalá. „Lidé jsou stále vystrašení. Bude to trvat ještě léta, než si zvyknou na život bez násilí,“ řekl mi Zhang, jeden z mála místních restauratérů, který hovoří anglicky.
Pohled Východu, pohled Západu
Podle popisků na výstavě a odborníků na terorismus může za většinu teroristických útoků v Sin-ťiangu Islámské hnutí Východního Turkestánu, které usiluje o nezávislost Východního Turkestánu a jde cestou násilného džihádu. Mezi teroristické skupiny jej řadí Organizace spojených národů a vlády několika zemí v regionu. Podle některých informací jeho vůdci sídlí v severním Pákistánu, ale jeho příslušníci bojovali i v řadách al-Káidy v Afghánistánu či Daeše v Sýrii.
„Islámské hnutí Východního Turkestánu má velmi blízký kontakt se Světovým ujgurským kongresem, který je na Západě brán jako nenásilné hnutí, ale pravdou je, že napomáhá k některým násilným útokům v Číně. Zkoumali jsme jeho aktivity a vnitřní dokumenty dost podrobně. Je napojeno na CIA, ale sponzorují jej i některé vládní či neziskové organizace na Západě,“ prohlásil Li Wej, expert na terorismus z Čínského institutu současných mezinárodních vztahů v Pekingu. Na fotografiích, které ukázal, stojí bývalá prezidentka Světového ujgurského kongresu Rebija Kadírová v objetí s dalajlámou. Tu nicméně ve funkci na konci roku 2017 nahradil Dolkun Isa.
V samotném Sin-ťiangu je podle oficiálních míst situace složitá hlavně kvůli tomu, že velká část populace neumí mluvit, číst ani psát čínsky, a tudíž nemá základní povědomí o zákonných normách země. To přináší problémy s životem mimo vlastní komunitu, limitované pracovní příležitosti a přístup k informacím, což usnadňuje šíření extremistických nálad. Jedním z léků na tyto problémy jsou podle vlády Centra průpravy profesních dovedností, která západní média považují za koncentrační či pracovní tábory, a právě kvůli takovému útlaku se podle Západu Ujguři radikalizují. Zanedlouho publikujeme reportáž ze dvou takových míst. „Centra průpravy profesních dovedností jsou náš experiment. Naše zkouška, jak potřít radikalismus a terorismus,“ sdělil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz ředitel Centra pro studium lidských práv na Nankchajské univerzitě a profesor Čchang Ťien.
Zprávy z Číny se dnes zaměřují hlavně na protesty v Hongkongu. Nicméně jak nám řekla již dříve jedna nejmenovaná česká diplomatka v Pekingu, daleko větší problémy s porušováním lidských práv jsou dnes právě v Sin-ťiangu, přestože je na Západě stále jako symbol boje za lidská práva považován Tibet. Samozřejmě že čínští státní představitelé to vidí jinak a i Světový ujgurský kongres je v „říši středu“ na seznamu teroristických organizací.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jan Rychetský
