Hospodářské noviny píšou, že soudci nezkoumali podstatu věci, tedy zda výměna mandátu za pozice v dozorčích radách skutečně mohla být uplácením. Rozhodli pouze o tom, že poslanci, ať už se dělo cokoli, byli v té době chráněni imunitou, tudíž je nelze stíhat. "Nejvyšší soud poradil politickým obchodníkům jak na to - vždy s imunitou a vždy ve Sněmovně. Ale rozhodnutí soudu o (ne)vině a trestu by bylo pro společnost mnohem lepší," míní list.

Připomíná však, že rozhodnutí NS není definitivní konec trestního stíhání. "Nečasova vláda nepadla kvůli třem bývalým poslancům, nýbrž kvůli podivnému chování šéfky premiérova kabinetu, která byla bývalému předsedovi vlády velmi, velmi blízká," uvádí deník.

Lidové noviny ve svém komentáři konstatují, že soud se zabýval jen návrhem obviněných, věcně tedy nemohl říci, zda je předávání takzvaných trafik za protislužby úplatkářstvím. "Situaci to neuklidňuje, protože hranice trestnosti politické korupce nebyla ani naznačena," podotýká autor.

Právní chaos

Podle komentátora Mladé fronty Dnes rozhodnutím NS vyvrcholil právní chaos. "Zejména ve věci pro republiku tak zásadní, v níž padla vláda, čekalo by se od Nejvyššího soudu, že nenechá prostor pro právní zmatky. Že s rozhodnutím dá veřejnosti současně zcela jasný výklad," píše se v listu. Autor připomíná, že padla vláda, mnoho lidí bylo a je ve vazbě, byla vznášena nejasná a pro laiky i sporná obvinění, ale vrchní státní zástupce Ivo Ištvan místo toho, aby veřejnost přesvědčoval o správnosti svého postoje, jen o něm zvyšoval pochybnosti.