Ústecký hejtman Oldřich Bubeníček v úvodu semináře pohovořil o probíhající volební kampani. Sám totiž obhajuje hejtmanský post. Postěžoval si, že opozice v kampani řeší věci, které ze dvou třetin vůbec nesouvisejí s krajem, a samospráva nemá prý absolutně žádnou možnost je ovlivnit. Podobné je to podle něho se sliby, že po volbách všichni vyřeší problém s tzv. sociálně vyloučenými lokalitami.
Která koaliční strana odvádí ve vládě nejlepší práci?Anketa
Češi pracují více hodin než Němci, ale za méně peněz
Ekonomka Ilona Švihlíková vystoupila s ostrou kritikou naší ekonomické transformace v 90. letech. Podle ní jsme měli ze všech zemí při začátku transformace ty nejlepší podmínky, které ovšem byly během několika let naprosto promarněny. Docentka Švihlíková rozebírala rovněž rozdíly mezi Českem a Německem. Třeba skutečnost, že Češi pracují v průměru více hodin než Němci, ale za mnohem menší mzdy.
Následoval obsáhlý přípěvek komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné, která hned v počátku rozesmála sál. Využila totiž nabídku a vzala si na místě Švihlíkové knihu Jak jsme se stali kolonií. „Nemám vůbec čas chodit do knihkupectví, takže jsem zrovna jeden výtisk ukradla, ale Ilonka určitě dodá další a řekne vám, kde se dají sehnat. Já tím budu provokovat Teličku se Štětinou (europoslance za ANO, resp. TOP 09, pozn. red.) cestou do Bruselu v letadle, protože většinou sedíme vedle sebe. Moc se na to těším a bezpochyby z toho budou nadšeni,“ rýpla si na dálku do svých kolegů z Evropského parlamentu.
„Jak říkal Štěpán Kotrba, když jsme se viděli u vchodu do sálu: hlavně tu Evropu neobhajuj. Tak já vám slibuji, že ji obhajovat nebudu. Z druhé strany se pokusím, abychom si uvědomili, že je velmi jednoduché říci, že v EU být nechceme, je velmi jednoduché vyzývat k vystoupení, ale pokud nebudeme mít plán B a schopné lidi, kteří by tento plán realizovali, bude to velmi složité,“ konstatovala Konečná.
Vzápětí se pustila do ostré kritiky. „EU za několik posledních let je obrovskou ukázkou selhání, neakceschopnosti, nekompetentnosti, zkorumpovanosti a poslední dobou mám pocit, že evropským elitám, které tohle předvádějí, to vlastně přestalo vadit. Berou to jako fakt a že je to v pohodě. Jsou tady tři krize a my to musíme stále dokola opakovat, aby k tomu už v budoucnu nedošlo. Je to určitě krize uprchlická, která začala už mnohem dříve, než dorazila první velká vlna migrantů do Evropy,“ uváděla europoslankyně.
Připomněla, že už v roce 2013 přijížděly stovky lidí na italský ostrov Lampedusa, a v té souvislosti citovala Konečná slova starosty sicilské Catanie. „Prohlásil, že pokud něco neuděláme, bude to katastrofa. Buď něco zásadního udělá italská vláda a EU, nebo se budeme potýkat s obrovskou katastrofou kolosálních rozměrů. Pokud máme problémy s příchodem 50 tisíc lidí, představte si, co se stane, když jich přijde až 600 tisíc,“ nastínila.
Místo řešení neposloucháme nic jiného než kvóty, kvóty, kvóty, zlobí se Konečná
„Důsledky rozvratu zemí Blízkého východu a Afriky jsou nasnadě. Jsou tady a již před rokem 2013 evropské elity zhruba od počátku tzv. arabského jara věděly, že přijdou. Nikdo nedělal nic, nemluvilo se o tom. Bylo o tom zakázáno mluvit a všichni čekali, jak se to vyvine. Navíc tzv. nařízení o zahájení azylového řízení v zemích EU, to je známý Dublin III, je absolutně neschopný. To jsou takové ty kostičky, které se snažíme vrhat evropským občanům, abychom tvrdili, že něco opravdu děláme. Dublin III v podstatě nechává veškerou zodpovědnost na Řecku a Itálii a všichni dlouho víme, že nejsou schopny zvládat azylová řízení. Místo toho, aby Evropská komise přišla s nějakým novým právním řešením, poslední tři roky neposloucháme nic jiného než kvóty, kvóty, kvóty. O tom bude ještě určitě mluvit Luboš Blaha, protože oni na Slovensku to jako předsednická země vůbec nemají jednoduché. Oni teď za nás všechny v rámci Visegrádské čtyřky vysvětlují, že nejsme nesolidární, ale že jsme normální, protože o tom to všechno je,“ rozjela se komunistická europoslankyně.
Podělila se také o zážitky z europoslanecké frakce GUE/NGL (Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice). „S kvótami to tam vůbec nemáme jednoduché. Dva roky jsme tam poslouchali, jak jsme nesolidární, jak jsme zlí, jak těm Němcům nechceme pomoct a neumíme udělat nic pozitivního. Kdysi ještě s Mílou Ransdorfem, který se v tom velmi angažoval, jsme jim vysvětlovali, že to není pravda. A říkali jsme: vy spláčete! Vy nemáte to řešení, vy je nebudete umět integrovat, vy nejste schopni migranty pojmout. Poslední tři měsíce za námi chodí a, sice neoficiálně, ale přiznávají, že jsme měli pravdu. Takže to není tak, že se my sbližujeme s nimi, ale oni naše názory začali považovat za relevantní. To je hrozně důležitý zvrat,“ míní.
„Úplně zoufalý krok, který EU v rámci uprchlické krize udělala, je jakákoli snaha o dohodu s Tureckem. Totální blbost. Nemůžete se domlouvat s diktátorem, nemůžete se domlouvat s člověkem, který nechá vyvraždit velkou část svého obyvatelstva, myslím Kurdy. Využívá puče k čistkám v armádě, k čistkám úplně všude. Uzavírat s ním dohodu je úplná blbost. Turecko se stává autoritativním režimem se vším všudy. S takovým režimem se nedá domlouvat, protože stojí na úplně jiných hodnotách, než jsme zvyklí my. A nejenže se s Tureckem chce Evropa domlouvat, ještě tam posílá šest miliard eur z kapes nás všech,“ sdělovala Konečná s nepochopením.
Zásadní podle Kateřiny Konečné je i to, že uprchlická krize rozhodně neskončila. Čekají nás prý obrovské problémy, a to nejen v oblasti migrace z rozvrácených zemí. Zásadní roli budou podle jejích slov hrát také klimatické změny. „Svět se začne měnit a bude víc a víc území, která se stanou neobyvatelná. A obrovský šedesátimilionový proud migrantů, který dnes po světě pochoduje, se bude zvětšovat, i kdybychom se na hlavu stavěli. Na to se prostě musíme připravit,“ varovala.
Psali jsme:
„Druhým příkladem nezvládnutí krizí EU je pochopitelně krize v otázce Řecka, které bylo obětováno jako cíl soukromých bank. Evropskou unii nenapadlo nic inteligentnějšího, než vytvořit šílenou trojku, což je Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond a Evropská komise. Místo toho, aby Řecku reálně pomohly, se tyto instituce scházely bez něho, diktovaly úsporná opatření a škrty a dnes je na tom Řecko hůř než kdykoli předtím. A věřte mi, že ani premiér Tsipras není schopen s tímto stavem nic udělat, protože je v kleštích finančního kapitálu a je velmi složité se z toho vymanit. Chování k Řecku ukázalo, že reprezentace EU bude hájit banky na úkor života obyčejných lidí,“ je přesvědčena poslankyně Evropského parlamentu.
Ukrajina po zásahu EU je na tom hůře než za druhé světové války
Dalším příkladem nefunkčnosti EU je podle Konečné krize na Ukrajině. „Tehdejší polský ministr zahraničí Sikorský prohlašoval, jak všichni musíme být kamarádi, jak Ukrajinu k sobě chceme. Naslibovali jsme, co jsme mohli, a jediné, o co šlo, bylo odpoutat Ukrajinu od Moskvy a připoutat ji k Evropské unii. To zčásti vypadlo z hlav ukrajinských oligarchů, kteří měli pocit, že si budou rozdělovat evropské peníze, a zčásti to bylo z hlav evropských státníků, kteří zase měli pocit, že když se budeme zabývat někým jiným a budeme pomáhat, budeme vypadat hezky, a samozřejmě šlo také o obrovské množství nerostného bohatství a majetku, který jsme si chtěli rozdělit. Dnes po zásahu EU je na tom Ukrajina hospodářsky hůř, než byla v době druhé světové války. To je výsledek opatření, na kterém se Evropská unie zcela cíleně už od roku 2008 podílela,“ nenechala na Bruselu nit suchou.
„A aby toho všeho nebylo málo, je třeba zmínit obrovskou nezaměstnanost ve Španělsku a Portugalsku, krizi italských bank, kde všichni čekáme, kdy to přijde, ale všichni víme, že to musí spadnout, protože je to ekonomicky neudržitelné. Takže další silná ekonomika EU se evidentně zhroutí,“ prohlašovala Konečná za souhlasného přikyvování ekonomky Švihlíkové.
Komunistická politička nezapomněla zmínit ani chystané schvalování dohody CETA, což je dokument mající zavést volný obchod mezi Evropskou unií a Kanadou. Tuto dohodu hodlá podle Kateřiny Konečné EU schválit bez účasti jednotlivých národních parlamentů. „Přestože se to týká všech občanů členských států, je Evropská komise schopná to schválit mrknutím oka,“ sdělila v protikladu s tím, že tyto dohody, u kterých se uvádí, že mohou být výsledkem tvrdého lobbingu velkých nadnárodních korporací, je EU schopna protlačit velmi rychle a z druhé strany není schopna najít funkční řešení migrační krize.
„Pracujeme s něčím, co je úplně šílené, nikomu z nás to nejde do hlavy a je to úplně špatně. Dala jsem si to do několika bodů: byrokratizace, neodpovědnost, nedemokratičnost, příliš velký vliv velkých států, neoliberální ideologie a politická závislost na USA. To jsou predikce toho, co dnes máme, a to je něco, s čím musíme pracovat. Bude velmi složité tohle všechno rozbourat. Po tom všem, co jsem uvedla, byste řekli, tak z EU vystoupíme a bude nejlepší, když Unie zanikne. Mě tohle samozřejmě také napadá. Jak tam žiji, velmi často mě napadá, zda to má ještě smysl a zda jsme schopni s tím pohnout. Trošku se ale bojím, že pokud nedojde k přetvoření EU na něco nového, může jít o cestu z bláta do louže. V Evropě potřebujeme platformu, kde se budeme domlouvat s ostatními státy. Potřebujeme místo ke spolupráci. Jinak nám hrozí obrovsky vzrůstající síla nahnědlých hnutí,“ obává se Kateřina Konečná.
Důležité prý je, aby došlo k navrácení kompetencí zpět na úroveň národních států. „Zároveň ale musíme mít lidi, kteří po navrácení kompetencí budou vědět, jak s nimi nakládat ne pro blaho nadnárodního kapitálu, ale pro blaho lidí. Národní parlamenty musejí dostat právo vetovat směrnice, které odporují zájmům a přáním jejich občanů. Při následujících reformách po Brexitu tohle musíme požadovat,“ vyzývala.
Evropské občanské iniciativy prý stejně Evropská komise nebere vážně. „Hrozně jsme se radovali, že když dáme napříč Evropou proti něčemu dohromady milion podpisů, tak to Komise vezme vážně. Bere vážně kulové. Když na něčem sjednotíte miliony lidí, oni musejí vědět, že to má smysl. A Evropská komise, místo aby to vzala vážně, si s evropskými občanskými iniciativami vytřela zadek. To je realita dneška. Má to být tak, že když dáte dohromady dostatek podpisů, tak ne že Komise bude chtít ještě něco řešit, má prostě nastat konec, shození ze stolu, tečka,“ sdělovala Konečná.
Tím ovšem její výčet problémů Evropské unie neskončil. „Dalším nezbytným krokem k reformě je nezávislá evropská zahraniční politika oproštěná od zájmů USA. Bez toho to nepůjde. Musíme se odstřihnout od toho, že prezident Obama něco vyhlásí a my to dva týdny po něm zopakujeme. To je neakceptovatelné. Několikrát v životě jsem si říkala, že nemůže být hůř. Teď už si to raději neříkám. Ne že nemůže být hůř. V politice to platí naopak. Špatné elity se mění za ještě horší elity!“ neustávala drsná kritika.
Evropská komise prý slouží hlavně velkým korporacím a tomu je rovněž třeba učinit přítrž. Pakliže se změnit současnou podobu EU nepovede, možná podle ní bude lepší, aby EU skončila a možná se transformovala k něčemu jinému. „Jen se bojím, aby nešlo o divoký proces, který skončí krveprolitím. Každopádně je třeba říct, že Evropa reformu zoufale potřebuje,“ zakončila komunistická europoslankyně Kateřina Konečná své vystoupení na nedávném Litoměřickém odborném semináři.
Ing. Kateřina Konečná
Psali jsme:
_635936241069370024.jpg&id=111285)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
