Martina Kociánová se generála ptala, zda dokáží politici rozeznat a zvážit současné hrozby a zda takové politiky v Evropě máme. „Myslím, že tady je skupina lidí, kteří tyto hrozby vidí a dokáží je správně pojmenovat. Ale část z nich se přiklání k celoevropskému, většinovému postoji – a v zásadě přesto, že si jsou vědomi těchto hrozeb, říkají něco jiného. A to je hrozně špatně, protože pokud sami sebe přesvědčíme o tom, že to je tak, jak chtějí ostatní, tak nás dostanou do vleku jejich hodnocení – a logicky začneme dělat špatná opatření,“ tvrdí Šándor. Podle něj jsou zde lidé, kteří se budou raději mýlit s Washingtonem než mít pravdu s Moskvou.

Svá slova demonstroval na Aghánistánu, kde došlo k úmrtí českých vojáků, načež se rozpoutala debata o setrvávání na této misi. A od politiků se podle Šándora ozývaly názory jako: „My teď nemůžeme utéct, to nemůžeme našim spojencům udělat, budeme tam muset být ještě dalších deset let.“ Šándor to kontrastuje s Donaldem Trumpem, který se na spojence neohlížel a stáhnul část vojáků domů v rámci hesla America first. „Podívejte, Velká Británie v Afghánistánu už není dávno, Francie také ne, a jsou to velcí spojenci Spojených států. Jinými slovy, musíme se ptát: Cui bono? V čí prospěch? K čemu to vlastně je? Zda se ztráty, které jsme tam zažili, skutečně vyplatí. Já říkám: všichni ti, kteří to obhajují, abychom tam byli i nadále, by si měli uvědomit, co kdyby tam byl jejich syn, dcera,“ tvrdí generál.