Na úvod se Klvaňa rozepsal o historii dnešního obecně přijímaného systému politiky středu, kdy každá strana, ať už se prohlašuje za levici či pravici, sdílí společné znaky. Ekonomická a osobní svoboda je nám prostě od pádu Sovětského svazu bližší a nikdo si neumí představit, jak by měl jinak ve volbách uspět, pokud by nehrál na podobnou notu.
Po poslední velké ekonomické krizi vznikaly předpovědi o konci svobodné ekonomiky a stát se měl vrátit do rozhodovací pozice na trhu. K tomu však nedošlo a víra v kapitalismus a svobodný trh i přes jeho nedostatky zůstává více či méně neotřesená.
Ti, kteří hlásají jinou politiku, podle něj většinou pocházejí z řad diktátorů a radikálů, jejichž případné vládnutí a potažmo i selhání nám média servírují na stříbrném podnose, a kdo jejich chyby nevidí, tomu není pomoci.
"Na jedné straně pak máte levicovou Syrizu, která má v očích médií až nápadně blízko k různým pravicovým uskupením, na druhé zas Baracka Obamu, který nejdřív prosadil zákon o cenově dostupné zdravotní péči proti vůli republikánů a nyní se snaží zasadit o transpacifickou a transatlantickou zónu volného obchodu. To se zase nelíbí levici," píše Klvaňa.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa