Ve druhém prezidentském kole jsou nyní dva kandidáti, představitel populisticky laděných Svobodných Norbert Hofer a bývalý předseda Zelených, dnes nestraník Alexander van der Bellen. Volby ukázaly na velkou nepopularitu (a malou veřejnou podporu) současné koaliční vlády, kde tradičně vytvořili velkou koalici sociální demokraté a lidovci. Faymann podle svých slov rezignací reagoval na rostoucí kritiku ve straně a na nedostatečnou podporu, kterou měl. Je celkem jasné, že probíhající prezidentské volby Faymannův odchod poněkud uspíšily. Zahraniční komentáře, které psaly o výsledcích prvního kola prezidentských voleb a úspěchu kandidáta Svobodných jako o politickém zemětřesení nebo tsunami, se ukazují být prorocké.

Jenom jednou z příčin pro současný vývoj, i když příčinou výraznou, byla otázka uprchlické krize a jejího řešení. V jejím rámci nejprve Faymann podpořil otevřenou politiku Německa, aby poté, co do země přišlo na 90 tisíc žadatelů o azyl, přešel na stranu stále hlasitějších kritiků této politiky. Strana Svobodných v tomto kontextu sílila, protože kritika imigrační politiky je a historicky byla jedním z tradičních bodů jejího politického programu.

Náhlá rezignace má celkem jasné politické důsledky s těžko předvídatelným vyústěním: Rakousko bude hledat nového kancléře země a sociální demokraté potom nového předsedu. Koaliční lidovci se na expresní jednání o svém osudu ve vládě mají sejít během úterka 10. května. Pokud se rozhodnou vládu opustit, tak Rakousko budou čekat mimořádné volby v září 2016. Sociální demokraté mají nového předsedu naleznout snad během následujícího týdne.