Tvůrci přijímačkových testů pod palbou. „My jim ukážeme, zač je toho loket“. Dětem je zle z nechutných diskuzí dospěláků

07.05.2021 9:38 | Ze sítí

Flákali se, nebo bylo s testy pro deváťáky něco v nepořádku? Mýtus o rovnocenných podmínkách. Oslovili jsme Cermat, i expertní instituci, která se zastává dětí před nechutnými útoky dospěláků. Radí, na co upřít pozornost. „My jim ukážeme, zač je toho loket,“ tím se dle politika-učitele zjevně řídili tvůrci testů.

Tvůrci přijímačkových testů pod palbou. „My jim ukážeme, zač je toho loket“. Dětem je zle z nechutných diskuzí dospěláků
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Z matematického zadání Jednotných přijímacích zkoušek, ilustrační foto
reklama

Jednotné přijímačky na střední školy, které začaly v pondělí 3. května, vyvolaly rozruch. První kritika se zvedla k podobě matematických testů, a to i od premiantů. Po ostrých testech se nemalá část studentstva shoduje, že byly viditelně složitější než loňské, a také neodpovídaly typově cvičným testům.  

O flákání nemohla být řeč. Rozvírání nůžek

„Zase rodiče, co si myslí, že je všechno jednoduché, a proto hází deváťáky do jednoho pytle... Hnus...“ vyjádřila se studentka Adéla Pitrová ze skupiny Prváci 2021/2022. „Všichni v diskusi říkají, že jsme líní a blbí. Já jsem na matiku fakt dobrá, mám logické myšlení a doma jsme se s učitelkou učili 3krát týdně a stejnak jsem v pondělí napsala matiku na nějakých 20 bodů. A podobně na tom byla moje spolužačka, které to pálí taky opravdu dobře,“ svěřila se deváťačka Nicol Jakešová.

Rozmrzelou mládež totiž v diskusích smetává velká část veřejnosti výtkami o nedostatečné přípravě, lenosti a nezodpovědnosti. Studenti se snaží poukázat, že podle nich „Cermat vytvořil diametrálně jiný test, než které dává jako cvičné. Což podrazí všechny, kteří se připravovali hlavně podle Cermatu a jejich úloh.“

Údajná liknavost v přípravě je u těchto dětí v rozporu i s tím, co signalizovala zpráva vzdělávací společnosti Scio z výsledků dubnových Přijímaček nanečisto, v níž se psalo, že „žáci, kteří se letos připravují na přijímací zkoušky na gymnázia a střední školy, by mohli být lépe připraveni než v minulosti“. Dle poznatků Scio zde máme nezanedbatelnou část mládeže, která z covidové situace vytěžila dokonce komfortnější podmínky pro přípravu, než by měli v běžném školním režimu.


Mnozí lidé v posledních měsících předpovídají velkou vzdělávací apokalypsu, která žáky i celou společnost postihne v důsledku výjimečných opatření, jež už rok provázejí výuku. Výsledky tzv. Přijímaček nanečisto, které každoročně pořádá Scio, v tomto kontextu však přinášejí i jedno překvapivé zjištění: Znalosti českého jazyka a matematiky u českých páťáků a deváťáků, kteří se budou hlásit na gymnázia (případně víceletá gymnázia) a střední školy, nejenže nejsou horší než v uplynulých letech, ale jsou dokonce lepší. Zároveň je však třeba hned v úvodu zdůraznit, že výsledky nelze vztahovat na znalosti všech žáků, ale pouze těch, kteří se připravují na středoškolské studium. Tato zjištění tedy nijak nevylučují, že existují skupiny žáků, na které mají problémy se zajištěním výuky v posledním roce velmi negativní dopad.

Scio, 14. dubna 2021, původní zpráva zde


Dobré výsledky se v ostrých testech očekávaly hlavně ve skupině studentů, kteří v pandemickém režimu měli ideální podmínky pro samostatnou přípravu, nebo těch, kterým měli možnost pomáhat rodiče, ať přímo nebo zajištěním doučování a soukromých učitelů. I tací byli zadáním v četné míře konsternováni.

Takovýmto příběhům od pondělí čelí Cermat na stránce Jednotné přijímačky

„Pokud by data skutečně potvrdila, že došlo ke statisticky významnému snížení průměrného skóre, tak kromě obtížnosti samotného testu můžeme uvažovat o tom, jakou roli letos sehrál stres, kdy přijímačky probíhaly těsně po návratu žáků do škol,“ uvažuje pro PL nad důležitými faktory letošních přijímaček Bohuslav Bohuněk ze vzdělávací společnosti Scio, která se zaměřuje na přípravu na přijímací zkoušky.

Odtrženi od reality? Ptali jsme se za studenty

Maminka Lucie Tesařová z Brna vyjádřila vůči tvůrcům testových zadání svou nespokojenost slovy: „Neskutečný. Každý rok jsou nějaké problémy, co se týče Cermatu. Jde vidět, že si z toho opravdu nic neděláte a nepřemýšlíte. Zkuste si poposednout, třeba by vám došlo, že se rok téměř neučilo.“

Podle poslance a středoškolského učitele Martina Baxy (ODS) nebyla vůbec vyslyšena jeho opakovaná výzva, aby se u jednotných přijímaček zohlednil rok obtížné distanční výuky. Opak je podle něj realitou, jak zatweetoval: „CERMAT připravil zkoušku z matematiky dle hesla My jim ukážeme, zač je toho loket. Co (si) tím experti v CERMAT dokazují?!“

„Myslím, že by bylo fér, aby se k tomu i sám Cermat nějak vyjádřil a uvedl důvod, proč byl letošní test těžší než testy z minulého roku... A jestli nám tím chtěli ukázat, že jsme líní tupci, tak prosím, pojďte si sednout za ten počítač, mít 6 on-line hodin denně s minimálně deseti úkoly na den a do toho se učit na přijímačky... Myslím, že by nikdo z nich nedosáhl ani 30 bodů,“ vzkázala odhodlaně studentka Adéla Pitrová.

Oslovili jsme s těmito podněty přímo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které za podobou přijímacích písemných zkoušek stojí. Organizace ke studentským podnětům mlčí: „Výsledky jednotné přijímací zkoušky v současné době ještě nejsou zpracovány, nemůžeme se tedy k náročnosti a výsledkům testů vyjadřovat,“ reagoval na námi zaslané dotazy studentů i naší redakce Marek Lehečka z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které testovací sady připravuje.

Požádali jsme opakovaně a upozornili, že bez ohledu na výsledky si deváťáci zaslouží vysvětlení u otázek typu, proč se matematické testy lišily od vzorových a podobně. (Případnou dodatečnou odpověď CERMATu, bude-li redakci doručena, doplníme.)

Na sociálních sítích si mnozí vůči CERMAT servítky neberou, padají i výzvy k ukončení činnosti, a to přímo na jejich profilu na facebooku. Například Štěpánka Hušková tam připíchla vzkaz: „Vážený Cermate, zdá se, že je opravdu čas, abyste ukončili svou činnost. Po dnešním zadání matematiky, na které ty děti jdou bez školní praxe, je vidět, že jste zcela odtrženi od reality života…“

Z profilu Jednotné přijímačky (CERMAT). Mnozí rodiče považují letošní testy za podpásovku a hřebíček do rakve již tak zadupávaného sebevědomí žáků:

Přesto se objevují i jedinci, podle kterých se test dal zvládnout dle očekávání, nebo kteří nahlížejí na věc jiným úhlem pohledu. Například podle terapeutky Terezy Polesné je problém v tom, že školní prostředí nutí děti k memorování, kdežto Cermat děti nutí k logickému uvažování v kontextu znalostí. Problém tak tkví obecně ve způsobu výuky matematiky na základních školách. V tom se v podstatě shodne s Bohuslavem Bohuňkem: „Opět je to čistá spekulace, ale distanční výuka může být v případě matematiky problematická při výkladu některé látky, například konstrukčních úloh. Ať už finální výsledky dopadnou jakkoliv – hůře, stejně, lépe – bezpochyby budou ale podrobeny podrobnějšímu zkoumání než v minulosti,“ je přesvědčen expert ze Scio.

„Jestli někdo mohl udělat něco pro celoživotní zatracení matematiky u dětí, tak Cermat je zcela jistě vítězem. Nevím, jaká je kontrolní funkce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale toto v době uzavřených škol byl naprostý kolaps soudnosti.“
Matteo Fabricio (zdroj: Jednotné přijímačky)

Skrytá nerovnost a covidem rozevřené nůžky

Podle Bohuslava Bohuňka bude každopádně vhodné se podívat, zda ve srovnání s minulostí výrazně neposílily skupiny uchazečů pohybující se se svými výsledky na opačných pólech: „Ti, kteří dopadli velmi dobře – tedy ti, kteří se nadprůměrně připravovali – a ti, kteří dopadli podprůměrně,“ poukazuje Bohuslav Bohuněk na další problém, který se právě v roce distanční výuky mohl zásadně projevit.

Podle některých rodičů se přese všechny výtky, které se mohou ukázat oprávněné, ve skutečnosti nic neděje, jelikož neexistuje žádná „cut-off score“, tedy hranice úspěšnosti, potažmo minimální počet bodů, které se ještě považují za úspěch. Znevýhodnění kohokoli je dle nich vyloučeno tím, že všichni přece psali stejné testy a mohli se připravovat. To ale mnozí považují za velmi zásadní omyl právě v covidovém roce distanční výuky.

„Přestože jsme na distanční výuce už více než rok, kolem 10 tisíc studentů se do ní stále nepodařilo zapojit. Ať už jsou důvody jakékoliv, chybějící rok vzdělání velmi prohloubí nerovnosti a negativně ovlivní životy postižených studentů,“ potvrdil Martin Plášek z předsednictva České středoškolské unie, která mimochodem na nerovnosti v českém vzdělávání tento týden upozornila  a apelovala na politiky a odpovědné instituce v jejich potlačení, a to i v důsledku zvýšením nerovností vlivem distanční výuky.

Stále trvají také regionální rozdíly v kvalitě poskytovaného vzdělávání. „Za nejproblematičtější regiony se považují Ústecký a Karlovarský kraj, kde se výsledky studentů v mezinárodních šetřeních pohybují na úrovni Bulharska či Malajsie. V Praze naopak studenti dosahují výsledků srovnatelných se studijními výsledky vyspělých států západní Evropy,“ porovnal Ondřej Nováček, předseda středoškolské unie.

Právě proto, že se kvalita českých středních škol se značně liší, mají přijímací zkoušky velký vliv na budoucnost studenta. Tyto zkoušky jsou však ovlivněny socioekonomickým statusem rodin žáků, který vysvětluje o 10–15 % větší rozptyl výsledků, než je evropský průměr. Současné jednotné přijímací zkoušky tudíž reprodukují nerovnosti ve vzdělávání selekcí žáků dle jejich socioekonomického statusu, nikoliv kognitivních schopností, stojí také v aktuálním prohlášení středoškolské unie.

Do celkového vyhodnocení 19. května půjde ve všech úsudcích o čirou spekulaci. Rovněž případné sporné úlohy, jako každý rok, posoudí nezávislá odborná komise Ministerstva školství.

Další příklady vyjádření rodičů k Jednotným přijímačkám:

Naše dcera se od ledna nesmírně poctivě připravovala. Měla den přesně rozfázovaný, je velmi samostatná a cílevědomá, ale bohužel velká trémistka. Absolvovala přípravné kurzy a postupně vypracovala veškeré dostupné příkladové testy, v závěru už dokonce byla nucena začít znovu od těch, kterými v lednu začínala, aby přípravou naplnila i poslední dny před ostrými testy. Nedělali jsme si tedy obavy, že by něco zanedbala, naopak jsme obdivovali její vytrvalost a houževnatost, na nás bylo hlavně pracovat s její psychikou, protože ta dokáže veškeré úsilí rychle spálit. I to se nám myslím povedlo. Nad tím, co ale předvedl Cermat v pondělním testu z matematiky, zůstává rozum stát. Chtěl to těm floutkům pořádně nandat? Udupat jejich, někdy už tak nízké sebevědomí a do budoucna jim dát lekci, že poctivě se připravovat na zkoušku (jakoukoli jinou životní) se prostě nevyplácí? Ze skupiny, která tyto testy připravovala, mi je dost zle. Možná by stačilo zapojit trocha empatie do těch deváťáků. Ti, kteří přípravu podcenili, si řeknou, že dobře udělali a ti, kteří do ní vložili maximum, ztratili sebedůvěru.      (Ivana Vítová, Zábřeh)

Snad jen povzdech, ale proč mají být žáci připravováni k přijímacím testům? Není toto úlohou základní školy během celé doby studia, kde je tedy asi třeba ve výsledku přizpůsobit výuku dle požadavků Cermatu? Osobně jsem synovi také zařídil doučování i osobně jsem mu čas věnoval.     (Věroslav Vopat)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Lucie Bartoš

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

VIDEO Devastující tornádo na jižní Moravě: Zbořilo půl obce, pohazovalo auty. Mrtví a mnoho zraněných. Lidé pod závaly

22:10 VIDEO Devastující tornádo na jižní Moravě: Zbořilo půl obce, pohazovalo auty. Mrtví a mnoho zraněných. Lidé pod závaly

Na jihu Moravy se podle meteorologů s největší pravděpodobností objevilo tornádo. Lidé tornádo zachy…