„Můj soused z chaty se rozhodl spáchat sebevraždu. Kdyby ho nezachránili tak, že v poslední chvíli otevřeli auto, do které si strčil hadici s plynem, tak by zemřel. Nebyla to tedy žádná fingovaná sebevražda. Byl doma týraný. Brali mu peníze, ponižovali ho a pak naštěstí od manželky tyranky utekl. To mi otevřelo oči. Říkal jsem si, že i chlapi jsou oběťmi domácího násilí a ne, že ne," vzpomíná na několik let starou událost Patrik Klán. Proto sepsal a obhájil diplomovou práci o domácím násilí páchaném na mužích. Tohle téma je u nás stále ještě dosti opomíjené.

Domácí násilí

Nad diplomkou, která se jmenuje Domácí násilí páchané na mužích z pohledu sociální práce, strávil půldruhého roku. Obhájením dokončil studia na Pražské vysoké škole psychosociálních studií, nicméně na Univerzitě Palackého v Olomouci pokračuje dalším studiem. „Je třeba si ale přiznat, že násilí páchané na mužích je nejen ve světě, ale i v České republice zahaleno nepropustnou mlhou, přes kterou se lidem nechce projít a otevřeně o něm mluvit," píše hned v úvodu s tím, že dříve tomu tak bylo i u násilí na ženách. Domácí násilí však nelze zaměňovat s partnerskou či manželskou rozepří.

Domácí násilí přitom není nový jev, ale je to historicko-společenský problém. Dříve bylo v naší společnosti zcela tabu. Doposud se setkáváme s mnoha vžitými předsudky. Jde o tvrzení, že domácí násilí je pácháno výhradně na ženách a je výhradně fyzického charakteru. Případů domácího týrání či násilí se u nás každoročně odehraje v řádech tisíců. Nejde jen o záležitost nižších společenských vrstev a samotnou příčinou násilí není většinou alkohol. Lze ho rozdělit na fyzické, psychické, sexuální, ekonomické, sociální, emocionální, ale i třeba spirituální násilí.