„Válečné dezinformace nás mají jako národ rozložit. Určitě je potřeba se proti nim bránit, bránit naši svobodu. Současně my, Piráti, chceme jasné zákony, aby nebyla možná cenzura a nebyla omezována svoboda projevu, aby v takových věcech byla účinná soudní ochrana práv našich občanů se svobodně vyjadřovat,“ napsal PL.cz Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů. „Ano, podpora agrese Ruska proti Ukrajině se de facto rovná schvalování vraždění civilistů včetně žen a dětí. Takže ano, chválím úřad vlády za tuto iniciativu,“ pochválil publicista Jan Ziegler.
Zaslouží si ředitel BIS Michal Koudelka státní vyznamenání?Anketa
„V té výzvě už chybí jen slovíčko soudruhu. Pokud web úřadu vlády vyzývá občany k udávání spoluobčanů, o kterých si čtenáři myslí, že nemluví pravdu, budou to hodně dlouhé seznamy. To už ale přestává mít něco společného s demokracií,“ domníval se Vlastimil Veselý ze Společnosti pro obranu svobody projevu. „Vláda má spravovat zemi, ne ideologicky školit občany. Nabádání k donášení je projev vlády, která se občanů bojí. Svobodomyslné vlády toto nečiní,“ uvedl Zdeněk Koudelka, právník, bývalý poslanec.
„Vyzývám občany, aby se tímto pitomým fízláckým výnosem neřídili, nikoho nenahlašovali a mysleli si a říkali svobodně dál, co si myslet a říkat chtějí. I tím jsme se totiž dosud od Ruska odlišovali,“ poznamenal Matěj Stropnický, bývalý předseda Strany zelených. „Nahlašování nepravd a manipulací je jeden z principů sociálních sítí, ale problém je v tom poznat, co je manipulace a co pravda a je otázka, zda to veřejnost umí rozlišit. Proto se toho trochu obávám, zvláště vezmeme-li v potaz, že vytváření různých seznamů a útoků na jednotlivce patří k naší tradici,“ upozornil sociolog Vojtěch Bednář.
„Jsem přesvědčen, že vyjádření názoru je interpretace stavu, není to informace. Proto to nemůže být ani dezinformací. Potlačování názorů směřuje k totalitě, protože lidé mají právo vyjádřit i protichůdný názor než vláda. Výzva k nahlašování lidí s jinými názory je dalším důkazem, že vláda směřuje k totalitě,“ řekl europoslanec SPD Ivan David.
„Budu velmi stručný. Ono je za poslední dobu možné vůbec něco či někoho z uvedených kruhů pochválit? Oni tam skutečně myslí i na nás „poddané“ a tuto zem? Já to, ve vší úctě, neslyším, nevidím, necítím,“ prozradil Jiří Koskuba, bývalý poslanec ČSSD a primář interny v nemocnici na Bulovce.
„I když sdílím narativ, že Rusko je agresor dopouštějící se válečných zločinů a jeho invazí se jakékoli předchozí chyby či viny Západu staly pro další vývoj nerelevantní, vnímám jakoukoli cenzuru, likvidaci webstránek, a o to víc špiclování, policejní a soudní pronásledování jakéhokoli názoru kromě nabádání k vraždě jako hrubý útok na svobodu a demokracii a obávám se návratu k totalitnímu režimu, jaký jsem doufal, že se už nikdy v této zemi nevrátí,“ obával se spisovatel a publicista Benjamin Kuras.
„Samozřejmě pokud jsme ohroženi válkou nebo se do války nějakým způsobem zapojujeme, s čímž můžeme nebo nemusíme souhlasit, jsme zároveň bojištěm informační války, která má svoje vlastní pravidla. Do té míry dává boj proti nepřátelské propagandě určitý smysl. Nicméně nabádat občany k udávání nebo nahlašování tzv. závadných webů, které mnohdy jen poskytují alternativní pohled na věc (například Pravý prostor), je podle mě přes čáru. I s přihlédnutím, že tento národ má s udáváním svoji trpkou zkušenost. Dokonce dvojí. Žijeme v režimu, který se stále více vzdaluje svobodě, a dokonce se vzdaluje i demokracii. V takovém režimu je stále větší nebezpečí být „jen“ podezřelý. Nechci domýšlet, kolik lidí si bude udáváním za údajné dezinformace nebo šíření údajné nepřátelské propagandy řešit svoje vlastní osobní problémy. Ostatně to, že se web odkazuje na projekt Manipulátoři.cz, jehož vůdčí osobou je nepochybný a usvědčený lhář a navíc očividně nemocný člověk Jan Cemper, je příznačné. Mimoto se mě dotýká, že mi autoři webu ve svých textech tykají. Nebo že by už zaváděli ty správné, soudružské vztahy? Možná pro úspěšné nahlašovatele chystají i odměny či ocenění. Nové auto nebo alespoň plaketku s podobiznou Pavlíka Morozova, pro děti a žáky, které úspěšně nahlásí své rodiče a příbuzné. Ne, vážně – asi nejvíce mě na tomto legračním a velmi uboze provedeném webu zajímá, kolik to vlastně daňové poplatníky stálo, zvláště jsme-li nabádáni k utahování opasků,“ napsal Luboš Zálom, místopředseda Svobodných.
„Je to naprosto nevhodná výzva vlády ČR, která zhorší dnes již tak mizernou morální úroveň obyvatel Česka, protože zde k práskání vyzývá samotná vláda. K tomu všemu ji uváděné návody jak „bojovat“ s dezinformacemi jsou nedostačující a mylné. Stručně se na některé z nich podívejme. Výzvou „Sleduj jen důvěryhodné zdroje“ vláda zdánlivě správně navrhuje sledovat vládní a veřejnoprávní média, jenže kdo zaručuje, že právě ony šíří informace nejméně zatížené dezinformacemi, nebo že seznam dezinformačních websites je správný a úplný? Výzva by měla znít: „Sledujte všechny zdroje a porovnávejte informace vzájemně si odporující a přemýšlejte o nich!“ nabádal spisovatel a publicista Tomáš Krystlík.
„Každý si má přečíst nejdříve celý článek a ověřit si informace v něm – je nesmysl, dotyčný článek si přečíst celý nestačí, to přinese málo. To byla metoda vhodná pro četbu Rudého práva za bolševické éry, kdy informace chyběly. Pro interpretaci dané události nebo jevu dnes, v době internetové, je třeba mít předem (!) rozsáhlou znalost pokud možno všech hlavních výkladů událostí, zejména těch, které si vzájemně odporují. Získávat si přehled dodatečně je velmi pracné, většina českých čtenářů toho schopna není, ba ano není vybavena potřebnými předchozími znalostmi o tématu jako obyvatelstvo třeba západní Evropy, kde jsou již tři čtvrtě století zvyklí na množství odlišných výkladů téhož jevu. Na jedno velké nebezpečí vláda neupozorňuje, ale měla by. Má-li někdo posoudit dva diametrálně odlišné výklady téhož, je největší chybou se domnívat, že pravda je někde uprostřed. Pravda není, ba ani nebývá někde v polovině mezi dvěma extrémy. Pro to není žádné opodstatnění!“ konstatoval.
„Nahlásit dezinformace není práskačství – ale je! Taková vládní výzva velmi pokřivuje morálku obyvatel Česka, protože říká, že se to sluší. To je velmi nebezpečný trend pro všechny příjemce této informace, neboť časem se jako první vytratí z jejich paměti, že tento návod byl vládou míněn jen vůči dezinformacím za doby rusko-ukrajinské války, ale zůstane jim v hlavě, že udávání není práskačství. A to je velmi nebezpečné, protože Češi v protektorátu se mocně mezi sebou udávali okupační moci, motivováni především závistí vůči svému sousedovi, příbuznému, což se za bolševické éry jen ukotvilo. Prapůvodním viníkem českého udavačství byla obrozenecká lež, že všichni Češi pocházejí ze skromných poměrů, z chudinských chaloupek. Takže mít o něco víc než druhý vlastně odporuje národnímu rovnostářství, takže mnohdy se jednalo a jedná podle zásady – Když soused má kozu a já ji nemám, nebudu usilovat, abych svou pílí nějakou kozu měl i já, nýbrž mu přeji, aby mu jeho koza chcípla! – Stejného efektu, zbavit se majetkové či jiné výhody, se dá docílit vhodným udáním úřadům kvůli něčemu zcela jinému,“ doplnil spisovatel žijící v Německu.
Jste pro zbudování základny NATO na českém území?Psali jsme:
Anketa
„Úřad vlády se v první řadě má starat o chod naší země. Čím méně je vláda schopná řešit naše vlastní problémy – tím více energie věnuje ideologii a dodávkám zbraní. Jakékoliv vládní vyjádření ke konfliktu postrádá stanovisko k existenci fašismu. Každý, kdo nemele Fialovy odrhovačky, je málem Putinův agent. Pravdu neumlčí ani cenzurou ani kriminalizací. Je to nejhorší vláda od roku 1989 a stojí v čele páté kolony,“ sdělil Stanislav Mackovík, bývalý poslanec KSČM.
„Největší problém potírání dezinformací vidím v tom, že vznikne (nebo už vznikl) jeden úřad, který bude rozhodovat nejen o tom, co je pravda a co už ne, ale také to, kdy je lež uváděna ve vyšším zájmu. Protože pak by musel být stíhán i ministr Válek za jeho tvrzení, že na JIP jsou výhradně neočkovaní. To je jasný hoax. Ale jak jsme byli již dříve zvyklí, tak pro dobrou věc je i lež dobrá. Poslední dva roky jsme si naprosto odvykli diskutovat a polemizovat s oponentním názorem. Ono to nebylo moc dobré ani předtím, ale jakmile se objevil výraz válka s covidem šla schopnost a možnost diskuse úplně do kouta. Nyní máme opravdovou válku, navíc válku s jasně viditelným viníkem. Rusko jednoznačně napadlo suverénní stát. Tečka. Chtěl bych říct, že můžeme debatovat o tom, nakolik se Ukrajina a Západ podílela na vzniku toho konfliktu. Ale říct to bohužel nemohu. Nemůžeme o tom debatovat. A jakmile o něčem nemůžeme debatovat, nemůžeme se dopátrat příčin, a tak se to bude pravděpodobně opakovat. Je to prosté zavírání očí,“ myslel si David Forbelský, předseda Svobodných v Libereckém kraji.
„A to říkám přesto, že se plně ztotožňuji s oficiální linií státu v případě války na Ukrajině a často stojím ještě více na straně ukrajinských obránců. Ale principiálně je to špatně. Klasické klepání se po ramenou, jak jsme dobří a jak máme jen my pravdu, vede do pekel. Navíc v historii sebepřísnější boj proti propagandě a dezinformacím nepomohl vyhrát žádnou válku. Ať již šlo o trest smrti za poslech cizího rozhlasu, nebo šíření ilegálních letáků během německé okupace, nebo sice mírnější, ale stejně urputný boj proti západní propagandě v komunistické totalitě. Oba režimy skončily v bahně i přes velkou snahu potlačovat diskusi. Mnohem lepší strategií je otevřená informovanost a možnost otevřené kritiky autorit. To byla hlavní síla oněch západních hodnot, které nakonec zvítězily. Obávám se ale, že zvítězily jen na čas. Zvítězily ne přesto, že například Churchill, Reagan nebo Thatcherová byli vystaveni nevybíravé kritice až nenávisti i v těžkých válečných letech, ale právě proto, že v debatách a diskusích mohli lépe a účinněji obhajovat své postoje a argumenty, než aby se obklopili hradbou zákazů a povinného přitakávání. Na toto jsme zapomněli a obávám se, že náš čeká trpká cesta do nesvobody. Zatím se můžeme utěšovat tím, že jsme na tom lépe než v Rusku. Jsme a o hodně. Ale cestu jsme nastoupili a moc bych si přál, abychom z ní brzy sešli. Ale ve společnosti pro to moc podpory nevidím. I když se pravda a lež prohodily po volbách, tak mnoho z těch, kdo dnes volají po svobodě slova, rádi využijí těchto názorů k umlčení názoru, který pro změnu nevoní jim,“ doplnil svobodomyslný Svobodný.
„Moc toho pamatuji, aby mne současný vývoj nechal chladným, a abych neviděl historické paralely. Slovenská policie obvinila expremiéra Fica ze založení zločinecké skupiny, https://ct24.ceskatelevize.cz/… Podle toho, co se děje na Slovensku, to vypadá, že Slováci jsou o cca půl roku napřed v cestě do roku 1951. Politické procesy, vyhazování z práce za názor odlišný od jediné schválené pravdy, neprojevování dostatečné nenávisti k určeným objektům a především podpora udavačství, jsou přece hlavními symboly totalitního státu. Těch podobností s rokem 1951 je ale až příliš. Máme zde již rýsující se osobnosti typu Urválka, Brožové Polednové a jak vidíme na Slovensku, také novodobé Salzmany a Horákové, k jejichž procesům se schyluje. Uvidíme, jak dlouho potrvá, než bude uspořádán první monstrproces a proti komu. Naštěstí trest smrti byl zrušen. Vznikající Úřad lásky a pravdy, pro který to, co je a není pravda budou určovat samozvaní (ale státem placení) aktivisté, si jistě se všemi nepřáteli státu a dezinformátory poradí. Teď jde o informace z Ukrajiny, ale až tato válka skončí, rozhodně neskončí tento úřad, můžeme se dohadovat, koho bude lovit potom a za co? Liberální republiku si rozvracet nedáme. Tato píseň V plus W z roku 1936, skoro 100 let stará, mi přijde velice trefná a nadčasová: Jan Werich – Hej, pane králi – YouTube,“ sdělil Jiří Kobza,“ poslanec SPD.
„Agrese Ruska vůči Ukrajině je opravdu neakceptovatelná a nelze ji tolerovat ale... nabádat lidi k nahlašování, udávání, jsou nebezpečné precedenty. Na sociálních sítích se opravdu někdy objevují v kontextu ruské agrese na Ukrajině nepochopitelné názory, nicméně celostátní soutěž – Chyť si svého dezinformátora – do demokratického státu nepatří,“ objasnil Marek Černoch, bývalý předseda poslaneckého klubu Úsvitu, nyní člen ODS.
„Vždy záleží na tom, kdo a podle jakých kritérií posuzuje, co je a co není dezinformace, co je správný a co špatný názor. Že vlády inklinují k určování vhodných a nevhodných informací a názorů vidíme dnes v Rusku, z historie známe také trestný čin schvalování atentátu na Heydricha, atentátu, který se po změně poměrů naopak začal oslavovat. Jak známo svobodu slova nemáme kvůli tomu, abychom se bavili o počasí, ale abychom mohli říkat i věci velmi kontroverzní, často úplné nesmysly. Docela se bojím státu, který si myslí, že mě má správně informovat a chránit před blbci a dezinformátory, místo aby mě pořádně chránil před skutečnou agresí a umožňoval moji sebeobranu proti ní. Obecně mám problém se ‚zločiny‘, které nemají konkrétní oběť a výzvy k udávání jejich ‚pachatelů‘ považuji za zasévání nenávisti mezi lidmi. Nechápu, proč není možné blbce a manipulátory jednoduše ignorovat, proč není jednodušší vysvětlit lidem, že vše, co říkají média či nakrásně nějaká populární osobnost, může být také pěkný nesmysl,“ upozornil Roman Kříž, zakladatel Libertariánského institutu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Oldřich Szaban
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
