Který světový státník je váš nejoblíbenější?Anketa
Když prý ukrajinský prezident Petro Porošenko přiřkl znovuzískání Slavjansku obrovský symbolický význam, vůbec podle novinářky nepřeháněl. Ačkoli další města a obce zůstávají nadále v rukou rebelů, včetně milionové aglomerace Doněck, Slavjansk fungoval jako vojenské velitelství rebelů. Vyvěšení ukrajinské vlajky v tomto místě tak představuje rozhodující pokrok pro kyjevskou vlád´u, píše Mary Dejevsky.
A kde je reakce Moskvy a prezidenta Vladimira Putina, pakliže byl tak zaujatý myšlenkou nastolení ruského vlivu, ptá se novinářka. Pokud byl rozhodnutý zachovat bratrské vztahy s Ukrajinci, pokud jeho konečným cílem bylo obnovení impéria, proč tedy nespěchal na pomoc těm, kteří bojují a umírají v oblasti Doněcku a Slavjansku?
Celý článek na serveru The Guardian k dispozici ZDE.
Neslyšeli jsme nic o ruských vojscích blízko východní hranice Ukrajiny, neviděli jsme žádné satelitní obrázky ruských tanků válcujících východoukrajinská města. Nepřišlo ani žádné varování z Washingtonu nebo Londýna o tom, že by se Moskva po Krymu pokusila zabrat východ země.
Méně zřejmé vysvětlení se jeví jako více pravděpodobné
Jedním z vysvětlení ruské nečinnosti je podle novinářky fakt, že zafungovaly hrozící ekonomické sankce vůči Rusku. Existuje ale ještě jedno vysvětlení, které je na první pohled méně zřejmé. Dejevsky uvažuje o tom, že dosavadní chápání Putinových agresivních záměrů bylo chybné. Tím by se podle ní také vysvětlovalo ruské chování v posledních pěti měsících.
Strach je prý tím, co Putinovu motivaci pohání mnohem více než „postsovětská nostalgie". A za největší obavu Moskvy považuje novinářka a spisovatelka ztrátu námořní základny na Krymu. Krátce po ruské anexi Krymu americký prezident Barack Obama uvedl, že tento čin odráží slabost, nikoli sílu, připomíná Dejevsky. Tento výrok ovšem později zapadnul v záplavě tvrzení, že Putin hodlá obsadit východ Ukrajiny.
„Pokud strach a slabost, spíše než síla a snaha expandovat, stojí v pozadí Putinových akcí, potom primárním záměrem nebylo uchvátit kus Ukrajiny, ale posílit vlastní bezpečnost Ruska a zabránit překračování hranic," píše Dejevsky.
Pichlavé reakce Ruska pak vysvětluje staletým strachem této mocnosti z obklíčení. Od doby studené války Moskva tento strach projektuje do NATO, které je viděno jako mocné, zlovolné a děsivě efektivní. Je-li strach, spíše než oportunismus nebo síla, tím, co pohánělo Putina k anexi Krymu, žádné množství sankcí nebo útočných řečí ze Západu nemohou věci zlepšit. Pouze hrozí riziko znejistění Ruska, což může situaci zhoršit, upozorňuje Dejevsky.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
