„Jedná se o největší ohrožení další expanze solární energetiky. Ta se prostě již nebude vůbec vyplácet,“ upozornil na sociální síti Kovanda v souvislosti s klesajícími zisky solárníků v Evropské unii.
Důvodem poklesu je podle něj vzestup výroby elektřiny ze solárních zdrojů, která ovšem v rostoucí míře není náležitě ukládána. „Výsledkem jsou tak stále intenzivněji záporné ceny elektřiny, které solárníkům postupně nahlodávají zisky,“ uvedl Kovanda.
Současně s tím, jak se počet provozovatelů solárních elektráren zvyšuje, rostou i nároky na přenosovou soustavu. Její potřebné zrobustnění, které by zabránilo výpadkům a blackoutům, si podle Kovandy v příštích letech může vyžádat až 22 bilionů korun.
„Za takovou sumu by se daly postavit vysoké desítky lépe řiditelných, na počasí nezávislých jaderných zdrojů,“ tvrdí Kovanda.
K příspěvku na X Kovanda připojil graf zisku solárních parků ve Španělsku a ve Francii od roku 2023 od společnosti Bloomberg. U obou zemí se zisky pohybují pod hranicí 20 %. K situaci španělských solárních parků Kovanda dodal, že jejich ziskovost by byla navíc v aktuálním roce ještě nižší, pokud by v minulém měsíci v důsledku blackoutu nedošlo k omezení výroby solární elektřiny. Tím podle Kovandy operátor nepřímo přiznal, že výpadek byl způsoben právě nadměrným zapojením solárních zdrojů.
Kovanda dále varoval, že pokud se provoz solární energetiky přestane vyplácet i přes dotace, bude nutné nadále spoléhat na řiditelné zdroje energie, často fosilní, jako je plyn.
Energetika Evropské unie se tak podle Kovandy dostává do situace, kdy musí investovat zároveň do přenosové soustavy, která zvládne přebytky ze solárních zdrojů, i do záložních kapacit pro období, kdy počasí výrobě nepřeje.
„Systém výroby elektřiny na dva způsoby (‚když počasí přeje‘ a ‚když počasí nepřeje‘) je pochopitelně dlouhodobě dražší než systém její výroby na jeden způsob, tedy bez ohledu na počasí, například v podobě rovněž prakticky bezemisní jaderné produkce,“ upozornil Kovanda, že „luxus“ dvojího způsobu výroby elektřiny nakonec zaplatí právě spotřebitelé – ať už formou vyšších účtů za energie, nebo prostřednictvím zhoršené konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Důsledkem pak může být zbytečně vyšší inflace a vyšší nezaměstnanost.
Solárníkům v EU prudce klesají zisky, a to na historická minima. Jedná se o největší ohrožení další expanze solární energetiky. Ta se prostě již nebude vůbec vyplácet.
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) May 26, 2025
Důvodem poklesu zisků je vzestup výroby elektřiny ze solárních zdrojů, která však v rostoucí míře nemůže být… pic.twitter.com/QBl3CQuDet
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte, že další rozvoj solární energetiky v Evropské unii je za současných podmínek neudržitelný?
autor: Alena Kratochvílová
