Průmyslový sever Čech zůstal, změnil se charakter podniků. Zastoupení sekundárního sektoru (průmysl a stavebnictví) a terciárního (doprava a služby) se v kraji podle údajů ČSÚ dlouhodobě pohybuje na 45 až 50 procentech hrubé přidané hodnoty a během let se měnilo jen nepatrně. Ve skladbě odvětví vytrvale klesá podíl zemědělství, v současnosti výrazně převažuje rostlinná výroba nad živočišnou.

Postavení kraje v rámci ČR se od roku 1995, kdy Ústecký kraj zaujímal třetí nejvyšší příčku, podle údajů ČSÚ výrazně zhoršilo. V letech 2010 až 2013 zaujímal 11. pozici a v letech 2014 až 2017 se posunul na pozici 13.

Ekologickými programy a zahraničními dotacemi se podařilo podstatně snížit znečišťování ovzduší a vod. Právě ekologické demonstrace za čistý vzduch v Teplicích předcházely událostem v Praze 17. listopadu 1989. Zlepšit ovzduší pomohly hlavně velké investice do odsíření elektráren a dalších zdrojů znečištění. Výrazně se také zlepšil stav lesů v Krušných horách zničených působením takzvaných kyselých dešťů.

Počet obyvatel kraje vytrvale klesá. Od konce roku 1989 do konce loňského roku je to o 17.300 osob na 820.789 lidí. Oproti průměru republiky jsou na severu Čech nižší mzdy a region zůstává pro turisty nepříliš zajímavý, umisťuje se na třetím místě od konce v počtu turistů.

Ústecký kraj má dobré spojení se sousedním Německem díky dálnici D8 a železničnímu koridoru, staví se stále dálnice D7. Náměstek hejtmana Martin Klika (ČSSD) právě dopravní spojení vidí jako jednu z výhod regionu.

 Jedna z pozitivních věcí je přechod od těžkého průmyslu k moderním technologiím, vznikají tu nové firmy, výrazně se zlepšilo životní prostředí, máme univerzitu. Já myslím, že tento kraj má do budoucna velký potenciál,“ řekl ČTK. „Nedokázali jsme dobře vyřešit sociální oblast, problémy přinesla privatizace bytového fondu. To je věc, na které se bude dlouho pracovat, ale já ten region vidím pozitivně,“ řekl.