V sobotu ve dvě ráno začaly Spojené státy bombardovat nemocnici v afghánském městě Kunduz, kterou provozovala organizace Lékaři bez hranic. Podle lékařů a sester celý proces, který zanechal nemocnici v plamenech, trval déle než hodinu a přicházel ve vlnách. „Na jednotce intenzivní péče hořeli pacienti ve svých postelích,“ řekla sestra Lajos Zoltan Jecsová. Zatím je potvrzeno 22 obětí na životech. Dvanáct zaměstanců nemocnice a deset pacientů, z toho tři děti. „V současnosti je nemocnice zavřená, přesnější by však bylo říci, že už vůbec není.“
Davidsonová na základě této události uvažuje o správnosti amerického počínání. První, o čem přemýšlí je, proč vlastně USA bombardovaly nemocnici. Podle původního vyjádření Pentagonu se jednalo o chybu a bombardování proběhlo na základě snahy ochránit vlastní jednotky před útokem, přičemž útok „mohl přivodit vedlejší škody i přilehlému lékařskému zařízení“.
Následně se k útoku vyjádřil i velitel amerických sil v Afghánistánu, generál John Campbell. Ten řekl, že útok proběhl „proti povstalcům, kteří přímo pálili na členy americké armády, kteří asistovali afghánským bezpečnostním jednotkám“, a byli v blízkosti nemocnice. To bylo v sobotu.
V pondělí však Campbell svoje tvrzení vyvrátil. „Myslím, že všichni prostě měli dojem, že stříleli přímo na jednotky americké armády,“ řekl Campbell na tiskové konferenci v Pentagonu a dodal „To však nebyl ten případ.“ Jen uvedl, že od afghánských sil se doslechli, že jsou pod palbou a potřebují vzdušnou podporu.
V tom případě je nutné se zeptat, co vlastně chtěli Afghánci bombardovat. Byla cílem nemocnice samotná? Afghánské ministerstvo vnitra uvedlo, že v nemocnici byli teroristé a následně dodalo, že „všichni teroristé byli zabiti, o život však přišli i lékaři“. Nemocniční personál však o žádných teroristech nic nevěděl a vyvrací i tvrzení afghánské armády, že by v jejich nemocnici teroristé používali civilisty jako živé štíty. Což Davidsonovou utvrzuje v tom, že cílem byla opravdu nemocnice.
Zajímavá je také skutečnost, že bombardování nepřestalo i přes snahy Lékařů bez hranic využít všech jejich armádních kontaktů. Ti totiž už při prvním výbuchu volali jak na afghánské úřady, tak i přímo do Washingtonu. Útoky však nepřestaly. A USA stále podporují afghánskou stranu, aniž by hleděly na následky. Není tomu tak dlouho, co médii proběhla kauza, kdy Afghánci, kteří dostali zbraně a peníze od Američanů na boj s Tálibánem, zneuživali místní děti. Někteří z násilníků dokonce žili přímo na amerických vojenských základnách.
„A to vše vede k poslední otázce: Rozumíme našim vlastním motivům a prioritám v Afghánistánu? Pokud ne, po čtrnácti letech od invaze, kdy začneme?“ ptá se Davidsonová.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
