Už nejsme suverénní země, konstatoval Václav Klaus. Došlo prý na jeho varování

10.10.2019 18:42

V pořadu Rozstřel se dnes setkal Václav Klaus starší se šéfredaktorem Mladé fronty Dnes Jaroslavem Pleslem. Vzpomínalo se na 90. léta. Václav Klaus bránil kuponovou privatizaci. „Já mám hrůzu, že už vymizela paměť těchto věcí,“ řekl Klaus a vyčetl Miloši Zemanovi a Andreji Babišovi „silácké výroky“. Podle něj se zapomíná, že v kuponové privatizaci nebyla ani čtvrtina všech privatizovaných aktiv. Promluvil i o Trikolóře, ODS a Brexitu.

Už nejsme suverénní země, konstatoval Václav Klaus. Došlo prý na jeho varování
Foto: Daniela Černá
Popisek: Václav Klaus

Bývalý prezident Václav Klaus starší byl hostem pořadu Rozstřel. Tématem byla například 90. léta. Jako pro něj osobně osudový moment označil Václav Klaus večer 17. listopadu. Tehdy se vrátil z rakouského Linze a před domem se setkal se svým synem Václavem, který mu řekl: „Teď jsme my děti udělali, co jsme mohli, a teď přichází chvíle, aby pokračovali tatínkové.“ Dodal, že tento výrok budou mnozí považovat za zpětně vymyšlený, ale přísahal, že takto mu ho jeho syn řekl.

Anketa

Kdyby za svého života Karel Gott kandidoval na prezidenta, volili byste ho?

59%
41%
hlasovalo: 22861 lidí

Při probírání kuponové privatizace prohlásil, že ho tolik netrápí, co o něm říkali nebo říkají jeho bývalí ideoví protivníci. Nicméně dodal, že on je na rozdíl od nich nečinil a snažil se argumentovat. Zmínil například Miloše Zemana a jeho výrok o „spálené zemi“ a poznamenal, že tyto silácké výroky činí i premiér Andrej Babiš. Co ho prý trápí, je, že neudržel ODS ve formě, v jaké byla založena, a neubránil ji proti vnitřním tlakům.

Ke kuponové privatizaci přidal historku, jak ho rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima zval na debatu o 90. letech a jejich dopadu. Urazila ho prý témata, kvůli kterým ho zvali, jimiž měla být: rozdělení Československa, dále kuponová privatizace a do třetice opoziční smlouva. „O tom byla devadesátá léta?“ vysvětlil Klaus své rozhořčení a dodal, že naprosto nebylo zmíněno, že v devadesátých letech probíhala podle něj obroda české země.

Doplnil, že bude kuponovou privatizaci vždy hájit, ale zdůraznil, že se jednalo jen o jednu složku celého privatizačního procesu. Dle Klause nebyla v kuponové privatizaci ani čtvrtina všech privatizovaných aktiv a zapomíná se prý i na to, že došlo k tzv. malé a velké privatizaci, nemluvě o té restituční. „Já mám hrůzu, že už vymizela paměť těchto věcí,“ svěřil se Klaus a také řekl, že se zapomíná i na „obří úkol dát šanci našim českým občanům“, tedy dát šanci i těm, kdo za komunismu nezbohatli. Také vyvracel mýtus, že existovaly tisíce zahraničních zájemců o každý český podnik, podle něj byl zájem jen o „třešničky na dortu“, např. mladoboleslavskou Škodu.

Následovalo téma ODS, strany, kterou Václav Klaus založil. Bývalý prezident měl vyjmenovat, kdo se kromě něho nejvíce zasloužil o vznik strany. Nicméně Klaus největší zásluhy připsal desetitisícům tehdejších podporovatelů, kteří podle jeho názoru dostali ODS do čela. Nezapomenul zmínit, že z osobností z Občanského fóra byl v ODS prakticky sám. Ale nakonec jmenoval jako význačné osobnosti této etapy Miroslava Macka, Petra Čermáka nebo Josefa Zieleniece. Doplnil, že i přes to, že se o to nesnažil, tak mnoho lidí vnímalo ODS jako tzv. one man show, což považuje za varování pro svého syna a Trikolóru.

Klaus dále zmínil, že byl proti jak vytvoření Senátu, řka, že malá země jako naše Senát nepotřebuje, tak dále i proti rozdělení republiky na kraje. Dodal, že někteří politici, kteří zjistili, že nemají na kariéru ve velké politice, si místo toho opevnili své postavení v regionech. Toto prý také přispělo ke štěpení ODS. Okomentoval i nové heslo ODS: Země, která vítězí. Sám prý pocit, že bychom byli vítěznou zemí, nemá a jedná se podle něj jen o další marketingové heslo. Došlo údajně na jeho slova, že je potřeba si dát pozor, abychom se v EU nerozpustili jako kostka cukru v čaji. Česko podle něj už není suverénní zemí.

Bývalý prezident odmítl, že by pracoval pro Trikolóru, prý jen stojí vedle a podporuje, občas poradí. Dodal, že radu od něj chtěl jeho syn například v nově vyvstalé situaci turecké invaze do oblastí Sýrie ovládaných Kurdy.

Pár slov měl i k Brexitu, který je stále velkou neznámou. Celá brexitovská kauza dle něj ukázala slabost britských konzervativců, jejich rozpolcenost a nepřipravenost. Vytknul bývalému premiérovi Davidu Cameronovi, že vyvolal referendum, a stáhl se z něj. Strana prý nebyla připravena na svou historickou úlohu.

Dodal, že má pocit, že Brexit dopadne špatně. Sentiment, že Brexit je facka EU, inspirace pro ostatní, že je možné s EU něco udělat, už podle něj vyvanul; a zda Britové zůstanou, nebo odejdou z EU, je mu lhostejné, takže nebude prognózovat.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kas

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

4:44 Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

TÝDEN V MÉDIÍCH Za hodně brutální znásilnění vnímání politiky se dá brát vyjádření Heleny Langšádlov…