Uznávaný psychiatr Jan Cimický se vyjádřil o Andreji Babišovi

Snad nejexponovanější osobou vlády Bohuslava Sobotky je vicepremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Ministr financí je totiž neustále napadán kvůli střetu zájmu, kvůli biopalivům, kvůli své údajné spolupráci s StB a teď má máslo na hlavě ještě kvůli farmě Čapí hnízdo, kde je na stole podezření na neoprávněné čerpání evropských dotací. Podle politiků TOP 09 a ODS je dokonce financování Čapího hnízda natolik podezřelé, že chtějí, aby Babiš některé aspekty v případu vysvětlil na mimořádné schůzi. Ta má proběhnout v Poslanecké sněmovně již příští středu.

Opozice totiž poukazuje na možný dotační podvod, neboť projekt kdysi získal zhruba padesátimilionovou dotaci, což bylo krátce poté, kdy farma ještě patřila do Babišova koncernu Agrofert. Momentálně je případ dotací pro Čapí hnízdo i předmětem zájmu Evropského úřadu proti podvodům (OLAF).

Babiš se ale proti jakýmkoliv nařčením souvisejícím s touto kauzou ohrazuje. Jenže problém je v tom, že Čapí hnízdo není první a dost možná ani poslední Babišovou achillovou patou. Prostě s každým dnem se může cokoliv nového objevit. Nepoloží pak tento další hon Babiše na lopatky?

Kapacita jeho obranného valu je vysoká

„Nelze popřít, že ten útok na něj je už nyní opravdu frontální. To, že každý člověk má určitou kapacitu v hlavě, obranný val, obrannou hradbu, kterou dokáže vzdorovat, a která je u každého jiná, tak to je známé. Já sice osobně pana inženýra Babiše neznám a nevím, do jaké míry je v tomto směru odolný, přesto na mne dělá dojem, že kapacita jeho valu je poměrně dost vysoká a to právě proto, že jeho předchozí životní osudy byly protnuty bojem o podnikatelskou pozici. Mám dojem, že je u něj vypěstovaná velmi dobrá otužilost vůči podrazům a útokům, odolnost vůči stresům má zažitou až do morku kostí a proto dobře odolává i politickým atakům,“ uvedl k osobě Andreje Babiše pro ParlamentníListy.cz známý psychiatr Jan Cimický.

Zdůraznil však, že nikdy u nikoho nelze předem konstatovat, že vydrží všechno - nikdo z nás totiž prý nemá studnu nekonečně hlubokou a přijde tak vždy moment, kdy se člověk dostane na dno. Ovšem Babiš prý zvládá leccos poměrně dobře a to už proto, že zcela zjevně má smysl pro humor. "S tímto smyslem pak dokáže nemálo věcí odrážet způsobem, který některé útočníky i naštve,“ podotkl Cimický.

Osobu Babiše prý nikdy blíže nezkoumal, osobně ministra financí nezná a dokonce ani neviděl poslední Partii, tedy debatní pořad televize Prima. Předseda hnutí ANO v Partii totiž rozjel velké sólo a svého politického oponenta, komunistu Vojtěcha Filipa, nechal pustit ke slovu až po zhruba deseti minutách svého monologu, v němž si kromě jiného postesknul, jak je jeho rodina terorizována a opozice ně něj útočí, protože jí rozkopal bábovičky...

Únava z boje...

„Já osobně Babiše vnímám jen zdálky a to jako člověka, který obhajuje nějaké své priority po delší dobu. Ovšem každý člověk – a politici obzvláště – mohou někdy pociťovat takovou tu únavu z boje, což je dokonce diagnóza. No a Babiš může jevit známky této diagnózy,“ zmínil dále Cimický. "Únava z boje" se podle něj projevuje hlavně známkami apatie a neschopností prožívat. Mezi první známku tohoto postižení ovšem patří hlavně únava a vyčerpání, prostě je na člověku znát, že ztrácí síly.

„V naprosté většině případů se ale člověk snaží, aby tyto známky na něm vidět nebyly, aby to neproniklo na veřejnost, neboť by to útočníkovi udělalo radost. Takto postižený člověk – v tomto případě politik – musí boj vést i ve chvíli, kdy sil bude pramálo,“ vysvětlil k tomu Cimický a pousmál se nad poznámkou ParlamentníchListů.cz. Mezi lidmi se totiž často soudí, že když je někdo politikem, tak už to stačí na nějakou diagnózu u psychiatra.

„Takto to nelze brát, i když i u politiků - podobně jako u exponovaných manažerů - dochází k vyčerpání a leckdy i k určitému pocitu znechucení nad tím, že se člověk dostal do prostředí, které mu nevyhovuje. Nelze ale a priori říci, že každý, kdo se vrhá do politiky, tak ho to nakonec úplně pohltí a semele. Ovšem máte pravdu v tom, že leckdy lidé na politiky pohlížejí s despektem, možná proto, že politické prostředí má na člověka, na jeho psychiku, dost velký negativní vliv. Vždyť dnes je povolání politik pokládáno za jedno z nejméně vážených, které v žebříčku povolání existuje! I když na druhou stranu...,“ zamyslel se Cimický a vzpomněl při tom na minulost.

„Slávek Šimek, když se mne kdysi tázal na to, zda bych nechtěl vstoupit do politiky, tak jsem mu na to odpověděl, že jsem psychiatr, nikoliv blázen. To ale byla ode mne samozřejmě nadsázka. Je však pravdivé, že právě v politice se mísí všechny negativní vlastnosti člověka, ale i všechny jeho kladné občanské postoje, ba dokonce někdy i bohulibé jako třeba to, že chtějí pomáhat lidem. Když však pochopí, že to jen tak nejde, tak se pak tím pochopitelně trápí a doplácí na to. V politice jsou prostě lidé, kteří do ní jdou z naprosté vypočítavosti, chtějí na ní něco vydělat, ale jsou tam také lidé, kteří umí přijmout způsob politického života a přizpůsobí se mu. Prostě u politiků se poměrně často vyjevuje celá škála postojů člověka. Ovšem je pravdou, že jak se u nás politika vyvíjí, tak to vede k naprostému znechucení občanské společnosti, a nakonec se dostáváme až do bodu, že když se o někom řekne, že je politik, tak je to už téměř nadávka,“ pronesl Cimický.

Pro Babiše je Sněmovna žvanírna

Andrej Babiš je ale ještě jiným typem politika. Totiž poměrně často tvrdí, že ho velmi zmáhají dlouhé řeči v Poslanecké sněmovně, podle něj je to tam naprostá „žvanírna“.

"Tak s tímto jeho názorem bych moc nepolemizoval. To ovšem takto bylo vždycky ve sněmovnách nastavené, podle mne se to nikam od dob Rakouska-Uherska neposunulo. Prostě vždy se najdou lidé, kterým toto prostředí svědčí, neboť mohou předvádět svá řečnická cvičení, mohou dávat na odiv svou rétorickou dovednost, a leckdy v jižních parlamentech dochází až k agresivitě. Věřím tomu, že jakási ´rozkecanost sněmovny´ může Babišovi hodně vadit, neboť jako letitý vrcholový manažer cítí, že tam jsou lidé, co tam jsou už dlouho a jsou tak poměrně dost výrazně odtrženi od reality a dost často řeční, namísto konkrétních akcí a namísto konkrétní práce. To vše je ale jakýmsi nepsaným pravidlem parlamentu. Mne kdysi vyprávěl jeden z našich europoslanců, že když přišel do europarlamentu, tak byl zděšen tím, jak tam jsou všichni ´zakotveni´a jak tam do posledního písmene funguje svět sám pro sebe. Prostě ti lidé tam jsou totálně odříznuti od reality a tak nemají už vůbec představu o tom, co by tak asi Evropa potřebovala. Nakonec jsme toho dnes přímými svědky.“

Kauza Čapího hnízda ale na Babiše doléhá ještě v jiném směru – média si z něj totiž leckdy utahují. Poměrně ostře se do ministra financí kupříkladu pustila TV Barrandov, která celou situaci kolem Čapího hnízda ve své nedávné reportáži poměrně detailně zmapovala, a navíc svou reportáž podkreslila písní Karla Gotta „Kdepak ty ptáčku hnízdo máš“. Nadto měl k tomu Babiš v animaci ještě jakési hnízdo na hlavě. Ostatně tato jeho podobizna se prolíná i aktuálními facebookovými profily Čechů.

Že přechází do slovenštiny? To ale nesvědčí o ztrátě nervů!

„Vtipy a satira nemají být ponižující a příliš zesměšňující. Satira může být kritická, sarkastická, ironická, proč ne? Já osobně vycházím z francouzského prostředí – třeba na stole mám otvírák na lahve a tužku, která má na sobě hlavičku generála de Gaulla. Tohle nikoho neuráží a je to předmět, který zobrazuje určitou část historie Francie. U vtipů spojených s Čapím hnízdem nemusí zrovna jít o nějaké velké faux pas, neboť k sarkasmu už vybízí charakter oné farmy. Je ale otázkou, do jaké míry tato konkrétní sranda může Babiše urážet. Na to nedokáže ale odvětit ani psychiatr,“ reagoval Cimický a nechal tak věc otevřenou.

Nakonec se pozastavil nad dotazem, zda přece jen nemůže Babiš ztrácet nervy, neboť jeho typickým znakem při dlouhém vysvětlování je, že přechází do slovenštiny.

„To bych vzal tak trochu s humorem. Je jasné, že když je člověk rozčilený, že začíná volit pro něj přirozené výrazové prostředky. No a když se Babiš na Slovensku narodil a působil tam, tak je to pro jeho slovní vyjádření přirozenější, než když musí hledat české výrazy, které se mu při rozčilení hledají hůře. To je věc, která by mi vadila nejméně,“ sdělil k tomu Cimický.

Zda to vše ale ministr financí ustojí, je podle něj přetěžké odhadovat. „Pochopitelně, že každý člověk dělá chyby, ovšem já doufám, že tu momentální kauzu ustojí, protože politická scéna by neměla být tradiční, měly by v ní být i osoby, které budou tak trošku zlobit a on tu tendenci, aby zlobil, v sobě podle mne má. Nejsem sice politolog, abych hodnotil jeho politická rozhodnutí, ale líbí se mi, když se v politice, která zábavná zrovna moc není, objeví něco humorného,“ dodal pro ParlamentníListy.cz Jan Cimický.